Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 646/2024

27 Cdo 646/2024-348

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Plzeňské insolvenční v. o. s., se sídlem v Přešticích, Masarykovo nám. 110, PSČ 334 01, identifikační číslo osoby 29092914, jako insolvenční správkyně dlužnice EMPRESS TRADING a. s., se sídlem ve Švihově - Stropčicích 26, PSČ 340 12, identifikační číslo osoby 28883314, zastoupené Mgr. Petrou Dolejšovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, Korunní 810/104, PSČ 101 00, proti žalovaným 1)Petru Vuškovi, bytem v Plzni, Pětatřicátníků 20/7, PSČ 301 00, 2) Arnoštu Prunerovi, bytem v Plzni, Pětatřicátníků 20/7, PSČ 301 00, a 3) Lence Knížkové, bytem v Pernarci, Krukanice 2, PSČ 330 36, o zaplacení 118.230 Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 10. 2023, č. j. -306, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Plzni dne 24. 9. 2021 se žalobkyně domáhá na žalovaných, aby společně a nerozdílně zaplatili 118.230 Kč představující škodu vzniklou „nárůstem úroku z prodlení u pohledávek věřitelů“ dlužnice EMPRESS TRADING a. s. (dále též jen „dlužnice“) za dobu od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2013.

[2] Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 3. 2023, č. j. -257, uložil žalovanému 1) a žalovanému 2) zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 105.750,47 Kč (výrok I.), zamítl žalobu ve vztahu k žalovanému 1) a žalovanému 2) co do částky 12.479,53 Kč (výrok II.), zamítl žalobu o zaplacení 118.230 Kč vůči žalované 3) [výrok III.] a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV. až VI.).

[3] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v napadené části výroku III., kterou byla vůči žalované 3) zamítnuta žaloba o zaplacení 105.750,47 Kč, a ve výroku V. (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož subjektivní promlčecí doba uplynula před podáním žaloby dne 1. 1. 2018, neboť „pasivita dozorčí rady dlužnice při výkonu své zákonné působnosti nemůže být zároveň považována za podíl na škodě způsobené jejím představenstvem při výkonu obchodního vedení v rozporu s péčí řádného hospodáře“ a žádná zákonná překážka nebránila dozorčí radě dlužnice od 1. 1. 2014 podat žalobu o náhradu škody proti členům představenstva, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu.

[6] Z té se podává, že:

1) Právnická osoba se o vzniku škody ve smyslu , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“), dozví či může dozvědět zásadně v okamžiku, kdy se o vzniku škody dozví nebo mohla dozvědět osoba, která je oprávněna škodu vzniklou právnické osobě uplatnit (např. jiný člen statutárního orgánu, společník, resp. akcionář splňující podmínky obch. zák., dozorčí rada, insolvenční správce). Obecně přitom nepochybně platí, že takovou osobou je člen statutárního orgánu právnické osoby. Tento obecný závěr se však neprosadí tehdy, jsou-li zájmy (členů) statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby. Za takové situace totiž hrozí nebezpečí, že člen statutárního orgánu, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby, dá přednost ochraně vlastních zájmů před ochranou zájmů této osoby.

2) Jestliže se na vzniku škody podíleli všichni členové statutárního orgánu, popř. další osoby oprávněné podat jménem právnické osoby žalobu o náhradu škody, běží subjektivní promlčecí doba až ode dne, kdy se dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě, osoba oprávněná podat (za právnickou osobu či jejím jménem) žalobu o náhradu škody proti členovi statutárního orgánu, která se na vzniku škody nepodílela.

3) Způsobí-li člen představenstva společnosti škodu porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, je na představenstvu (jeho zbývajících členech), aby s péčí řádného hospodáře vymáhalo její náhradu. Neučiní-li tak, zakládá obchodní zákoník oprávnění dozorčí rady rozhodnout o jejím vymáhání [§ 182 odst. 1 písm. c) obch. zák.] a určit člena dozorčí rady, který bude společnost v řízení proti členu představenstva zastupovat (§ 199 odst. 2 obch. zák.).

4) Dozorčí rada akciové společnosti je podle § 182 odst. 1 písm. c) obch. zák. oprávněna rozhodnout o uplatnění nároku na náhradu škody způsobené společnosti členem představenstva a tento nárok jménem společnosti uplatnit bez ohledu na to, zda o to byla požádána kvalifikovaným akcionářem.

Srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 82/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. , ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. , ze dne 9. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 102/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. , ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. , či ze dne 15. 2. 2024, sp. zn. , a v nich citovanou judikaturu.

[7] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že podíleli-li se podle tvrzení žalobkyně na vzniku škody všichni žalovaní členové představenstva, počala subjektivní promlčecí doba běžet zásadně ve chvíli, kdy se o škodě, resp. o tom, kdo je povinen k její náhradě, dozvěděla nebo mohla dozvědět dozorčí rada, která je oprávněna rozhodnout o uplatnění nároku na náhradu škody způsobené dlužnici členy představenstva a tento nárok jménem dlužnice také uplatnit. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby by se od vědomosti členů dozorčí rady o vzniku škody a o osobě škůdce neodvíjel pouze v případech, kdy by se členové dozorčí rady podíleli spolu se žalovanými členy představenstva na způsobení škody, nebo zájmy členů dozorčí rady byly z jiného důvodu v rozporu se zájmy dlužnice. Žádné takové skutečnosti však ze skutkových zjištění soudů (ani z obsahu spisu) nevyplývají. Z dokazování ani nevyplynulo, že by dozorčí rada jednala ve shodě se žalovanými, nebo že by dozorčí radě v podání žaloby bránila nějaká překážka.

[8] Pouhá (žalobkyní tvrzená) pasivita členů dozorčí rady spočívající v neplnění kontrolních povinností, aniž by bylo zjištěno jejich konkrétní jednání vedoucí (spolu s jednáním žalovaných) ke vzniku jediného škodlivého následku (nárůstu úroků z prodlení u pohledávek věřitelů dlužnice), nemůže vést k závěru, podle něhož se členové dozorčí rady podíleli spolu se žalovanými členy představenstva na způsobení škody (ke způsobení škody více škůdci srovnej např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. , a na něj navazující judikatury).

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 2. 2025

JUDr. Marek Doležal předseda senátu