Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 134/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. února 2007, č.j. -43, jímž soud prvního stupně odmítl žalobu a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok I.). Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud se ztotožnil s postupem soudu prvního stupně, když vyzval žalobce k odstranění vad žaloby ze dne 28.3.2003 postupem podle ustanovení , neboť podání žalobce postrádalo konkrétní skutková tvrzení k údajným zásahům do osobnostní složky žalobce. Žalobce přes výzvu a poučení soudu prvního stupně ze dne 7.5.2003, č.j. -8, jež bylo žalobci doručeno dne 14.5.2003, ani v odvolání vytýkané vady neodstranil a žaloba proto zůstala pro absenci skutkových tvrzení nadále neprojednatelnou. Odvolací soud tudíž považoval za správný závěr soudu prvního stupně, že podání žalobce vykazuje vady, které brání projednávání věci, neboť není zřejmé, čeho konkrétně a na jakém základě se žalobce po žalovaném domáhá.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje zřejmě z ustanovení , a podává je z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ustanovení a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení Žalobce zejména namítá, že vylíčil dostatečně a úplně skutečnosti dle ustanovení a z jeho podání vyplývá, o čem a na jakém základě má soud rozhodnout. Konkrétní skutková tvrzení k zásahům do jeho osobnostní složky měla být předmětem jednání, a pokud nevyplývala přímo z podání, měl je soud zjišťovat v průběhu řízení. Žalovaný navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první

Čl. II, bodu 12 , jímž byl změněn ( ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném

do 30. června 2009; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím není dotčeno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení z hlediska odvolatelem uplatněného důvodu bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Žaloba je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem a které kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení musí obsahovat označení účastníků řízení (jménem, příjmením a bydlištěm fyzických osob, respektive názvem /firmou/ a sídlem právnických osob), vylíčení rozhodujících skutečností a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. ).

Rozhodujícími skutečnostmi se ve smyslu ustanovení věty druhé rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Žalobce musí v žalobě uvést takové skutečnosti, kterými vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tedy vymezit předmět řízení po skutkové stránce. Vylíčením rozhodujících skutečností v žalobě plní žalobce též svoji povinnost tvrzení, uloženou mu ustanovením Neuvede-li žalobce v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení, jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce; povinnost tvrzení může žalobce splnit i dodatečně (při přípravě jednání, popřípadě též při jednání před soudem prvního stupně) [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 209, ročník 2002].

Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést ( ). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen ( ).

S ohledem na výše uvedené dovolací soud shledal správným závěr odvolacího soudu, že žalobce vytknuté vady návrhu na zahájení řízení, tkvící v absenci rozhodujících konkrétních skutkových tvrzení k údajným zásahům do osobnostní složky žalobce, neodstranil, takže žaloba zůstala nadále neprojednatelnou. Nedůvodná je námitka, že uvedený nedostatek žaloby lze odstranit při jednání, neboť dokud není žaloba projednatelná, bylo by v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, aby soud nařizoval jednání. Je naopak povinností soudu po zahájení řízení zkoumat, zda byly odstraněny případné vady žaloby ( ) a připravit jednání tak, aby bylo možno o věci rozhodnout při jediném jednání ( ).

Protože usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné s tím, že ze spisu se nepodávají dovolatelem tvrzené vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a protože nebylo ani zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanoveních , , b) a , a nebyla zjištěna ani jiná vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle ustanovení , části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , a , věty první , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly (srov. , věta první ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. ledna 2010

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu