Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4583/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2009, č. j. -98, které nabylo dne 24. července 2009 právní moci, bylo z důvodu zániku stávající žalobkyně (Č. k. a., která zanikla bez likvidace dnem 31. prosince 2007 podle ustanovení ) rozhodnuto, že na straně žalobkyně bude pokračováno se s Č. r. – M. f.,. Dovolací soud proto jednal s takto označenou žalobkyní v řízení o dovolání ze dne 26. prosince 2002, které podal žalovaný proti v záhlaví tohoto rozhodnutí označenému usnesení, jímž Vrchní soud v Praze odmítl odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 9. března 2000, č. j. -51 (první odstavec výroku), potvrdil usnesení téhož soudu ze dne 21. července 2000, č. j. -63, jímž byla zamítnuta žádost žalovaného o osvobození od soudního poplatku za odvolání a o ustanovení advokáta (druhý odstavec výroku), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí odstavec výroku).

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též „ “). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, rovněž projednal podle dosavadního znění , jak výslovně zmínil v důvodech usnesení.

Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí o dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. ).

Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, jak to stanoví ustanovení ve znění účinném před 1. lednem 2001. Podle odstavce 2 věty první citovaného ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.

Z obsahu spisu se podává, že usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobkyni (její právní předchůdkyni) dne 30. října 2002 a žalovanému dne 31. října 2002 (srov. doručenky na č. l. 79 spisu), přičemž tímto posléze uvedeným dnem ve smyslu též nabylo právní moci.

Ve smyslu věty první a věty druhé připadl poslední den jednoměsíční lhůty k podání dovolání na pondělí 2. prosince 2002. Dovolání doručené Městskému soudu v Praze až dne 30. prosince 2002 je zjevně opožděné (byť ve spisu není založena obálka od podaného dovolání, o jeho opožděnosti svědčí nepochybně i to, že po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo i vyhotoveno).

Nejvyšší soud proto opožděné dovolání, aniž nařizoval jednání ( věta první ), podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a věty první (per analogiam), neboť žalovaný, který podáním opožděného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. ledna 2010

JUDr. Miroslav Gallus,v.r.

předseda senátu