Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4628/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud shora uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 16. 10. 2006, č. j. -66, (jímž okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 15. 4. 2003, č. j. -57, výkon rozhodnutí vyklizením označeného bytu a přestěhováním povinného a všech, kdo s ním bydlí, do zajištěného přístřeší a uložil mu zaplatit oprávněnému 1 000,- Kč na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení výkonu rozhodnutí jsou splněny, podkladový rozsudek je vykonatelný a pravomocný, oprávněný doložil u vydanou orgánem obce o zajištění přístřeší, které umožňuje lidsky důstojné provizorní ubytování na nezbytnou dobu, než si povinný opatří vlastní bydlení; nepřisvědčil povinnému, že zajištěné přístřeší není  vhodné nebo způsobilé pro bydlení.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení ,   , , ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „ “). Aniž konkretizuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, namítá, že řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( , b/ ). Je přesvědčen, že vzhledem k jeho zdravotnímu postižení (invalidní důchodce) i zdravotnímu stavu jeho družky J. H. pro ně není zajištěné přístřeší způsobilé k bydlení, není lidsky důstojné a výkon rozhodnutí (porušující proto i d) má být zastaven.

Dovolatel dále poukazuje na probíhající exekuci, vedenou u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 ENc 649/2005 ve prospěch téhož oprávněného pro 121 376,- Kč s příslušenstvím, srážkami z invalidního důchodu. Protože je reálné, že oprávněnému bude celá pohledávka časem zaplacena, nařízený výkon vyklizením považuje za nadbytečný. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení i usnesení okresního soudu zrušil.

Oprávněný ve svém vyjádření poukázal na to, že zajištěné přístřeší je pouze provizoriem do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování ( ), jde o prostor k uskladnění bytového zařízení a věcí domácí a osobní potřeby. Výkonem rozhodnutí nedojde k porušení lidské důstojnosti a ani zdravotní postižení není důvodem k zastavení řízení. Splácení dluhu na nájemném nemá vliv na povinnost vyklidit byt. Povinný se mylně domnívá, že placením běžného nájemného z vyklizovaného bytu oslabí právo na výkon rozhodnutí vyklizením bytu. Navrhuje odmítnout dovolání pro nepřípustnost.

Dovolání není přípustné.

Podle , lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu ,  ve znění do 30. 6. 2009, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené rozhodnutí, jímž by soud  prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak), je možné přípustnost posuzovat jen v intencích ustanovení , jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání  podle   je tudíž pouze důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel neuvádí, v čem spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze.

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na  rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde a není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Otázku, zda ubytování v místnosti č. 3 v objektu holobytů v R., jež oprávněný povinnému zajistil, naplňuje ve smyslu ustanovení , věty třetí, charakter přístřeší, vyřešil odvolací soud v souladu s dosavadní judikaturou.

Pravomocným podkladovým rozhodnutím (jehož věcnou správnost soud výkonu rozhodnutí není oprávněn přezkoumávat) bylo povinnému uloženo vyklidit byt a vyklizený ho předat žalobci do 15 dnů po zajištění přístřeší. Z povahy přístřeší, jež v třetí větě definuje jako „provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby“, také plyne závěr o nepřípadnosti námitky povinného, že zajištěné přístřeší není ze zdravotních důvodů pro dovolatele a jeho družku vhodné a způsobilé k bydlení. Takové námitky nejsou pro dané vykonávací řízení relevantní.

Má-li zajištění přístřeší pouze dočasný charakter (viz usnesení ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. ; usnesení ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit 11/2003, pod č. 206) a pouze překlenuje období následující po provedení vyklizení do doby, než si povinný opatří ubytování, nelze proto – se zřetelem k takto vymezenému účelu – klást na velikost a vybavení přístřeší stejné požadavky jako v případech, kdy bylo podkladovým rozhodnutím založeno pro vyklizovaného právo na náhradní byt nebo náhradní ubytování (k tomu srov. odůvodnění usnesení ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. ). Zdravotní stav povinného resp. osob, jež s ním žijí ve společné domácnosti, nezvyšuje jeho nároky na kvalitu zajištěného přístřeší. Zajištěné přístřeší je vždy pouhým provizoriem do doby, než si povinný sám opatří řádné bydlení, které již kritérium vhodnosti z hlediska jeho zdravotního postižení či případného nepříznivého zdravotního stavu splňovat bude (srov. obdobně odůvodnění usnesení ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. ).

Soudní praxe dovodila, že přístřeší musí dosahovat té kvality, aby realizací výkonu rozhodnutí nedošlo k porušení práva povinného na zachování jeho lidské důstojnosti. Z hlediska stavebně technického uspořádání musí být přístřeší způsobilé k celoročnímu bydlení, přímo osvětlené, větratelné, s možností přímého nebo nepřímého vytápění, se zajištěním přístupu k sociálnímu zařízení, byť společnému pro více uživatelů. Z hlediska hygienického musí být zdravotně nezávadné (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 1997, sp. zn. , uveřejněné v Soudních rozhledech č. 4, ročník 1999 na str. 123). Všemi těmito hledisky se odvolací soud řídil, nabízené prostory jimi poměřoval a se všemi námitkami se náležitě vypořádal.

K návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud jen poznamenává, že užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ( ve znění do 30. 6. 2009 ) z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. ).

Není-li dovolání přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, protože oprávněnému, jenž by jinak měl právo na jejich náhradu, podle , a , takové náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2009

JUDr. Miroslava   Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu