Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 84/2009

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: J. H. proti žalované: České republice jednající: 1) Ministerstvem spravedlnosti ČR  se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 10 a 2) Nejvyšším státním zastupitelstvím, se sídlem Brno, Jezuitská 4, PSČ 660 55, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti  soudců Vrchního soudu v Praze  t a k t o :

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Romana Vostrejšová a JUDr. Jiří Goldstein nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce podal odvolání (č. l. 97 a 98) proti výzvě Městského soudu v Praze k úhradě soudního poplatku ve výši 3.000,- Kč  ve věci  sp. zn. ze dne 15. 1. 2009 (č. l. 96).

Dne 3. 2. 2009  předložil Městský soud v Praze Vrchnímu soudu v Praze spis  sp. zn. k rozhodnutí (podle pro nepřípustnost) o tomto odvolání proti usnesení na č. l. 95 p. v.  U vrchního soudu je věc vedena pod  sp. zn. .

Žalobce již  předtím na č. l.  87 učinil návrh na vyloučení odvolacího Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , které doplnil podáním na č. l. 100.

Předmětný návrh na vyloučení Vrchního soudu v Praze žalobce odůvodnil tím, že dne 4. dubna 2008 podal k Vrchnímu soudu v Praze návrh na vydání rozsudku  pro jeho protiprávní postup  ve věci sp. zn. „ “ (pozn. správně zřejmě ) před Městským soudem v Praze.  Bylo by proto v rozporu s právem, aby za stavu, kdy žalobce vede spor s Vrchním soudem v Praze, tento soud vyřizoval jakoukoliv věc s jeho účastí, včetně odvolání a jiných podání  do věci sp. zn. . Jeho návrh na vydání rozsudku proti Vrchnímu  soudu v Praze staví tento soud a jeho soudce do vztahu, který není možno označit za nepodjatý. V doplnění návrhu zejména uvedl, že by bylo v rozporu s právem a soudní etikou, aby spornou věc vyřizoval soud, se kterým vede účastník této věci soudní spor a poukázal na usnesení Nejvyššího soudu č. j. -186.

Na dotaz Nejvyššího soudu sdělil Vrchní soud v Praze, že podání ze dne 4. dubna 2008 týkající se věci sp. zn. „ “ Městského soudu v Praze mu není známo. Ke sp. zn. se nevyjádřil. U Vrchního soudu v Praze byl však dne 7. 4. 2008 přijat návrh na vydání rozsudku žalobce J. H. proti žalované České republice jednající ad 1) Vrchním soudem v Praze a ad 2) Ministerstvem spravedlnosti ČR týkající se usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. a věci vedené před Městským soudem v Praze pod sp. zn. .

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání

a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle nadřízený soud v senátě.

K rozhodnutí o námitce podjatosti soudců vrchního soudu je funkčně příslušný Nejvyšší soud.

K podání žalobce předložili své vyjádření členové senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze příslušného podle rozvrhu práce k rozhodnutí věci a to JUDr. Ludmila  Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Romana Vostřejšová i zastupující soudce JUDr. Jiří Goldstein. Z nich plyne, že k věci, účastníkům či jejich zástupcům nemají žádný vztah a není jim známa žádná okolnost, která by vzbuzovala pochybnost o jejich nepodjatosti.

Lze prohlásit, že v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit důvody k pochybnosti o nepodjatosti výše jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. Jak vyplývá z vlastních vyjádření těchto soudců, nemají k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům žádný vztah, který by mohl představovat důvod pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci z hlediska citovaného ustanovení   a takový vztah nelze dovodit ani z obsahu předloženého spisu. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být ani úvahy žalobce, že proti Vrchnímu soudu v Praze podal v jiné věci žalobu, neboť tato skutečnost sama o sobě nevypovídá nic o vztahu těchto soudců k účastníkům a k projednávané věci, a nelze z ní ani dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokud žalobce označil za podjatý Vrchní soud v Praze, tedy z logiky věci všechny jeho soudce, tak tímto způsobem postupovat nelze. Účastník řízení je totiž povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti. (srov. ). Z toho vyplývá, že nelze paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu. Pokud účastník z důvodů, které pokládá za závažné, podal žalobu proti konkrétnímu soudu jako organizační složce státu, může být tato skutečnost důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle , ale sama o sobě nezakládá důvod k pochybnostem o nepodjatosti každého jednotlivého soudce daného soudu. Opačný názor by bez dalšího presumoval, že každý soudce bez rozdílu bude vyloučen z projednávání a rozhodování věci pouze v závislosti na tom, že účastník podal proti příslušnému soudu žalobu. Zároveň by to znamenalo, že soudce jako reprezentant veřejné moci je profesionálně neschopen (patrně s výjimkou uvedenou v ustanovení větě druhé ) oprostit se od záležitostí týkajících se soudu jako složky státu. Protože, jak již bylo konstatováno, účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a v čem spatřuje důvod jeho podjatosti, je zřejmé, že paušální návrh na vyloučení Vrchního soudu v Praze z uváděných důvodů nemůže být způsobilým důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni projednat a rozhodnout předmětnou věc.

Pokud žalobce ve svém podání poukazoval na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2002 sp. zn. a též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008 sp. zn. , je k tomu třeba uvést následující.

Prvně citované usnesení bylo vydáno v jiné procesní situaci, kdy ve věci byl žalován přímo Vrchní soud v Praze, přičemž bylo rozhodováno za jiné právní úpravy před účinností , jímž byl změněn , mj. zvláště výrazně v ustanoveních a násl. o vyloučení soudců, a před účinností , jímž bylo změnou dotčeno nejen ustanovení o jednání organizační složky za stát, ale zejména byl změněn právní status státu a jeho organizačních složek. Poukaz žalobce na toto usnesení Nejvyššího soudu proto není případný.

Pokud jde o druhé z citovaných usnesení, pak senát Nejvyššího soudu projednávající nyní posuzovanou věc zaujal k dané problematice na základě výše uvedených úvah odlišný právní názor a to mj. též proto, že obsahově obdobná věc byla podle , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů, předložena k projednání a rozhodnutí velkému senátu Nejvyššího soudu. Tento svým usnesením ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. označil právní názor vyjádřený v usnesení sp. zn. za nesprávný a vyslovil v předmětné věci právní názor, z něhož je již v tomto rozhodnutí vycházeno. Zde je třeba zdůraznit, že tento právní názor velkého senátu Nejvyššího soudu je pro rozhodování v dalších obdobných věcech závazný.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Romana Vostrejšová a JUDr. Jiří Goldstein nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2009

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec