Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5295/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem potvrdil Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, k odvolání žalobkyně rozsudek ze dne 19. června 2008, č. j. -98, jímž Okresní soud v Žďáru nad Sázavou zamítl žalobu o zaplacení částky 81.466,- Kč s příslušenstvím.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „“), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Závěr odvolacího soudu, podle kterého zůstal-li původní oprávněný (J. D.) členem žalovaného družstva i po jeho transformaci, „přeměnil se“ jeho majetkový podíl - při absenci odchylné úpravy ve stanovách - na členský vklad v družstvu, v důsledku čehož již neměl nárok na vypořádání majetkového podílu postupem podle , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech a takový nárok tudíž nemohl nabýt děděním ani J. D. a tedy ani žalobkyně jakožto odúmrť po J. D., je v souladu se závěry učiněnými Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 20. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 58. Napadené rozhodnutí tudíž zásadně právně významným nečiní.

Žalobkyní namítaná skutečnost, že J. D.členem žalovaného družstva nebyl, je pro právní posouzení projednávané věci zcela bez významu (pohledávka z titulu vypořádání transformačního podílu měla vzniknout jeho právnímu předchůdci, a tudíž toliko ve vztahu k němu se posuzují předpoklady jejího vzniku).

Důvod připustit dovolání pak Nejvyšší soud neměl ani k prověření argumentace žalobkyně, podle níž pohledávka uplatněná v projednávané věci žalobkyni svědčí z toho důvodu, že byla „předmětem dědictví“ po zůstaviteli J. D. a žalobkyně ji nabyla jakožto odúmrť. Závěr, podle něhož zařazení pohledávky mezi aktiva dědictví bez dalšího neimplikuje její existenci, je natolik jednoznačný, že napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29 ledna 2001, sp. zn. , ze dne 30. května 2006, sp. zn. či ze dne 24. května 2007, sp. zn. ).

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení dovolání přípustné není.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

Rozhodné znění se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. prosince 2009

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu