Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 294/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobců: 1) Ing. M.  H. ,  zastoupeného JUDr. T.  Ch. , advokátem,  2) F.   J. , zastoupeného JUDr. T.  Ch. , advokátem, 3) P.  P. , a. s.  zastoupené JUDr. T. Ch. , advokátem,   proti žalované: P.  M.  a. s. ,  zastoupené JUDr. J.  H. , advokátem,  o vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady žalované, vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle ustanovení   t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

K  Vrchnímu soudu v Praze podali žalobce 2) a žalobce 3) odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. , jímž bylo rozhodnuto o tom, že žaloba, aby bylo určeno, že rozhodnutí Ing. J.  S. ,  jako správce konkurzní podstaty úpadce R. – C. ,  a. s.,  ze dne 22. 2. 2001, nahrazující podle ustanovení § 190 obch. zák. rozhodnutí valné hromady žalované společnosti, je neplatné, se zamítá. Věc je u Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. .

Žalobce 3) P.  P. , a. s. a žalovaná P.  M. ,  a. s.   vznesli námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze. K odůvodnění svých návrhů oba shodně uvedly, že jsou oběťmi rozsáhlého korupčního spiknutí, které využívá organizovaný zločin k dlouhodobému útoku na vlastnická práva účastníků tohoto řízení a jejich zástupců, když zde projednávaná věc je jen malým střípkem tohoto nezákonného jednání. Žalobce 3) i žalovaná jsou svědky toho, že s pravděpodobností hraničící s jistotou soudci senátu 14 Cmo jednali ve věci mimo princip legality ve prospěch organizovaného zločinu ke škodě vlastnických práv  účastníků tohoto řízení pánů H.  a   J. , dále prokuristy žalobce 3) i žalovaného, pana S. , když tím naplnili skutkovou podstatu kárného provinění soudců senátu 14 Cmo podle ustanovení , čímž demonstrovali nepřátelství vůči účastníkům tohoto řízení. Spravedlivý proces ve smyslu  Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d je v případě jednání soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze pro oběti korupce naprosto nedosažitelný.

V následujícím rozsáhlém textu námitek podjatosti  je soudcům senátu 14 Cmo v zásadě vyčítán jejich postup ve věci . To proto, že jednáním soudců senátu 14 Cmo a soudců Krajského soudu v Hradci Králové je umožněno dokonání nezákonného útoku organizovaného zločinu na vlastnická práva a. s. R. , akcionářů a věřitelů této akciové společnosti, když byla definována a vynucena nezákonná identita této společnosti bez statutárního orgánu, v důsledku čehož byla tato společnost ponechána v rukách organizovaného zločinu s tím, že soudci senátu 14 Cmo svým usnesením ze dne 8. 7. 2009, sp. zn. ,  tento neústavní stav zakonzervovali. Soudci tohoto senátu pak nerespektovali právní názor vyjádřený v usneseních Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn.   vydané v obdobných věcech.

Tuto námitku podjatosti pak žalobce 3) a žalovaná uplatňují, protože se jim   dostalo od Ústavního soudu poučení v tom smyslu, že je nutno použít všech možných prostředků obrany práv daných českým právním řádem. Tito účastníci jsou pak obeznámeni s tím, že i další osoby poškozené nesprávným úředním postupem Krajského soudu v Hradci Králové, škodu v současnosti prokazují, když rozhodujícím nástrojem tohoto nezákonného útoku na vlastnická práva žalobce 3) je nezákonné konkurzní řízení na a. s. R.  vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. . V této souvislosti někteří soudci Vrchního soudu v Praze jednají v demonstrativním nepřátelství vůči poškozeným a mnoho dalších soudců pak v povinné solidaritě s nimi. Žalobce 3) a žalovaná spatřují zásah do svých práv především v tom, že se jim v důsledku nepřátelství konkurzních soudců jednajících ve věcech a. s. R.   a soudců jednajících s nimi solidárně děje újma na právech na soudní ochranu zaručených práv a svobod, zejména pak v oblasti práva na spravedlivý proces  a  práva vlastnit a pokojně užívat svůj majetek.

Žalobce 3) a žalovaná jsou přesvědčeni, že se v jejich případě jedná o nepřátelství soudců senátu 14 Cmo k jejich zástupcům, pánům S.  a H.  a logicky i k žalobci 3) a žalované, protože akceptují jednání kolegů z Krajského soudu v Hradci Králové, jenž jednají v rozporu s principem legality. Uvedení účastníci řízení následně deklarovali svoji znalost ustanovení , přičemž toto ustanovení je podle nich v   proto, jelikož tento procesní předpis předpokládá jednání soudců v souladu s principem legality. Shora označení soudci však takto nejednají, neboť v řízení extrémně vybočili z mezí ústavnosti, na které naráží ustanovení K aplikaci tohoto ustanovení se v minulosti opakovaně vyjádřil Ústavní soud v rozhodnutích sp. zn. , a , když konstatoval, že uplatnění je omezeno ústavními principy. Dalším případem, kdy byla omezena aplikace ustanovení je případ soudce JUDr. Berky a soudce JUDr. Kratochvíla z Krajského soudu v Hradci Králové, když Vrchní soud v Praze dne 14. 6. 2007 v usnesení čj. -6072 konstatoval, že konkurzní soudce se v konkurzním řízení úpadce a. s. R.  opakovaně dopouští závažných pochybení, a proto by mělo být konkurzní řízení svěřeno jinému soudci.

V následujícím mnohastránkovém rozboru shora označení účastníci obšírně pojednávají o jednotlivých porušeních zákona v konkurzním řízení ohledně majetku úpadce a. s. R. , na čemž se měli podílet dva soudci z Krajského soudu v Hradci Králové, kterým mnoho ostatních soudců a soudci senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze s pravděpodobností hraničící s jistotou poskytují podporu ve formě absolutní solidarity.

Z písemného vyjádření dotčených soudců senátu 14 Cmo Vrchního soudu v Praze vyplynulo následující. JUDr. Olga Římalová uvedla, že k účastníkům, jejich zástupcům ani k jiným věcem uváděným v námitce nemá žádný poměr, nejsou jí známy žádné skutečnosti, pro které by byl důvod k pochybnostem o její nepodjatosti. Rozhodování ve věci sp. zn. nebylo ničím ovlivněno a není tomu tak ani v této věci. Mgr. Eva Dudová, prohlásila, že nemá žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou zde žádné okolnosti, které by byly důvodem pro její vyloučení z projednávání a rozhodování věci. JUDr. Eva Svobodová též uvedla, že nemá žádný vztah k účastníkům, jejich zástupcům ani k věci a není žádný důvod k pochybnostem o její nepodjatosti. JUDr. Vojtěch Trojánek taktéž deklaroval, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné skutečnosti, které by byly důvodem pro vyloučení z projednávané věci.

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle ustanovení nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

K důvodům vyloučení soudce podle ustanovení je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

V posuzovaném případě nevyplývají ze  spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudce, o jejichž vyloučení jde, měli subjektivní či objektivní  poměr k projednávané věci, k účastníkům či jejich zástupcům. Žalobce 3) a žalovaná zdůvodňují svoji námitku podjatosti poukazem na okolnosti v jiném soudním sporu, pro které jsou jmenovaní údajně vyloučeni z  projednání a rozhodnutí této věci. Toto tvrzení žalobce 3) a žalované nepředstavuje žádnou relevantní skutečnost, ze které by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení , podle kterého důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, jenž spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší soud tudíž vznesenou námitku podjatosti neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení

Pokud shora dotčení účastníci poukazovali na výše označená rozhodnutí Ústavního soudu, jenž měla podle nich relativizovat ustanovení ,   Nejvyšší soud se jejich zněním zabýval a po jejich prostudování je nucen konstatovat, že na tento projednávaný případ nejsou tato rozhodnutí Ústavního soudu aplikovatelná. Citovaná rozhodnutí Ústavního soudu totiž uvádějí, že důvodem k vyloučení soudce z projednávání incidenčního sporu není jeho postup v jiném řízení (řízení konkurzním), nýbrž jeho vztah k jednomu z účastníků řízení, a to ke konkurznímu správci, který je konkurzním soudcem krajského soudu jmenován, kontrolován a odměňován. (Srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. .) O takový vztah se v tomto řízení nejedná, neboť vrchní soudy konkurzní správce nejmenují ani jejich činnost nekontrolují.

Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. listopadu 2009

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec