Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4965/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 11. srpna 2006, č. j. -69, zrušil rozsudek pro zmeškání ze dne

23. března 1998, č. j. -11, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 34.963,- Kč s tam uvedeným poplatkem z prodlení (z titulu dlužného nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu od počátku roku 1992 do prosince 1996) a rozhodl o nákladech řízení účastníků; současně věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poté soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13. března 2007, č. j. -85, (opětovně) vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 51.047,- s příslušenstvím v podobě tam uvedeného poplatku z prodlení (výrok I.), zastavil řízení (pro zpětvzetí žaloby) ohledně částky 4.309,- Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání žalovaného odvolací soud rozsudkem ze dne 1. července 2008, č. j. -122, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve vyhovujícím výroku I. a v nákladovém výroku III. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Na zjištěném skutkovém základě odvolací soud shodně se soudem prvního stupně především dovodil, že žalovaný (nájemce „družstevního bytu č. 22 o velikosti dvougarsoniéry s příslušenstvím nacházejícího se v 8. podlaží domu č. p. 525 v P. 9, v ulici L.“ – dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“) nezaplatil žalobci jako pronajímateli a vlastníku bytu nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za období od dubna 1995 do prosince 1996 (tj. za žalované období po zohlednění období, za něž byla žaloba vzata zčásti zpět) a že za uvedenou dobu dluží žalobci

z tohoto titulu částku 30.654,- Kč (po přičtení poplatku z prodlení kapitalizovaného k 31. prosinci 1996 pak částku 51.047,- Kč). Odvolací soud nepřisvědčil námitce, že pokud žalobce nesplnil svou povinnost danou mu , ve znění pozdějších předpisů ( a 2 citovaného zákona), a nepřevedl na žalovaného přes výzvu byt do jeho vlastnictví ke dni 31. prosince 1995, nebyl již povinen od

1. ledna 1996 žalobci nájemné platit, neboť nájemní vztah již neměl existovat. V této souvislosti uvedl, že mezi povinností žalovaného platit nájemné a úhradu za plnění spojená s užíváním bytu a povinností žalobce převést byt do vlastnictví žalovaného neexistuje vztah vzájemné podmíněnosti (synalagmatický vztah); jde o právní vztahy, které – ačkoliv vyplývají z nájemního vztahu k družstevnímu bytu – jsou samostatné a vzájemně nepodmíněné. Nárok žalobce na úhradu dlužné částky tedy pokládal za oprávněný, a proto potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. s odkazem na ustanovení a , , ve znění účinném v době neplacení nájemného (dále jen „obč. zák.“), a , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle .

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které v dovolací lhůtě doplnil podáním ze dne 8. října 2008.

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění zákon

č. , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají

a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 1. července 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „”).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení a c/

Protože ustanovení přípustnost dovolání nezakládá (neboť soud prvního stupně nerozhodl ohledně částky 30.654,- Kč s příslušenstvím jinak než ve svém dřívějším /odvolacím soudem zrušeném/ rozsudku – v obou případech šlo ohledně této částky s příslušenstvím o vyhovující rozsudky soudu prvního stupně), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání podle Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, pak také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních a způsobilým dovolacím důvodem je proto v tomto případě zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

Dovolací soud zastává názor, že vedle způsobilého dovolacího důvodu podle

dovolatel uplatil – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – rovněž dovolací důvod podle (námitkou, že odvolací soud v rozporu s ustanovením „nepřipustil provedení dalšího důkazu, jenž v odvolacím řízení navrhoval … k prokázání skutečnosti o neexistenci dluhu, který vznikl až po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně“) a dále také nezpůsobilý dovolací důvod podle (jímž brojil proti skutkovým zjištěním učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů čerpaly svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci podle obč. zák.).

K vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj.

k vadám podle , (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ) však dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

Nad rámec uvedeného lze dodat, že podle obsahu spisu navrhoval žalovaný v odvolacím řízení toliko provedení důkazu výslechem svědka M. K., přičemž tento důkaz také odvolací soud provedl při odvolacím jednání dne 1. července 2008 (srov. protokol

o jednání před odvolacím založený na č. l. 119 spisu). O důkazu výpovědí uvedeného svědka se ostatně odvolací soud zmiňuje v odůvodnění napadeného rozhodnutí v tom smyslu, že ani jeho prostřednictvím se žalovanému nepodařilo prokázat tvrzení, že na dlužnou částku zaplatil více než nespornou částku 8.358,- Kč. Řízení proto není postiženo vadou ve smyslu

Prostřednictvím (způsobilého) dovolacího důvodu podle dovolatel zpochybnil správnost právního závěru, že „mezi povinností žalovaného platit nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu a povinností žalobce převést byt do vlastnictví žalovaného neexistuje vztah synalagmatický, ale jedná se o dva právní vztahy, které ačkoliv vyplývají z nájemního vztahu k družstevnímu bytu, jsou samostatné a vzájemně nepodmíněné.“ Řešení uvedené právní otázky by proto mohlo činit napadené rozhodnutí zásadně právně významným; z posléze uvedených důvodů však

o takové rozhodnutí jít nemůže.

V rozsudku ze dne 4. prosince 2008, sp. zn. , Nejvyšší soud České republiky dovodil, že povinnost pronajímatele uzavřít smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví nájemce ( a 2 , ve znění pozdějších předpisů) a povinnost nájemce tohoto bytu platit nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu nemají povahu vzájemných (synalagmatických) závazků a jejich plnění proto nelze vzájemně vázat. Od uvedeného závěru nemá dovolací soud důvodu, a to i přes uplatněné dovolací námitky („žalobce jednal vícekrát v rozporu se zákonem, jednak při uzavírání nájemní smlouvy ... dále po podpisu nájemní smlouvy ... újma žalobce je v daném řízení pojímána pouze jednostranně ... šikanózní a neoprávněné jednání žalobce“), se odklánět ani v projednávané věci.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první

a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. listopadu 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu