Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4041/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného A. R., zastoupeného advokátem, proti povinnému Ing. J. K., zastoupenému advokátem, za účasti vydražitelky - zástavní věřitelky „F ., s. r. o.“, zastoupené advokátkou, a přihlášených věřitelů Finančního úřadu v P., a V. z. p. Č. r., Územní pracoviště v P., pro 350 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2007, č. j. -265, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud k odvolání zástavní věřitelky změnil usnesení ze dne 9. 2. 2005, č. j. -105, -142 (jímž okresní soud rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty 1 710 000,- Kč tak, že uspokojil v první skupině pohledávku soudního exekutora Mgr. P. D. ve výši 322 045,- Kč, a ve třetí skupině pohledávku oprávněného ve výši 543 040,- Kč a zástavní věřitelky „F ., s. r. o.“ ve výši 844 915,- Kč), tak, že (poté, co usnesením ze dne 14. 3. 2007, č. j. -233, vyloučil k samostatnému řízení věc téhož oprávněného A. R. proti povinné M. A., vedenou u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , a předmětem rozvrhu učinil pouze polovinu rozvrhované podstaty, tj. částku ve výši 855 000,- Kč), soudnímu exekutorovi ani oprávněnému nepřiznal nic a částku 855 000,- Kč přiznal věřitelce „F ., s. r. o.“.

Odvolací soud rozhodoval poté, co jeho předchozí (měnící) rozhodnutí (na č.l. 116 spisu) bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, č. j. -164, z důvodu nenařízení jednání k projednání rozvrhu. Odvolací soud žádnou z namítaných procesních chyb nezjistil a uzavřel, že rozhodnutí okresního soudu bylo povinnému řádně doručeno uložením na poště dle a 6 , neboť povinný neprokázal, že by se v době doručování zdržoval na jiné adrese. Současně dospěl k závěru, že pohledávku exekutora na náhradu nákladů exekuce je třeba uspokojit nikoli v první, ale až ve třetí skupině, a dále, že v projednávané věci je první v pořadí pohledávka zástavní věřitelky (vydražitele „F., s. r. o.“) s datem vzniku zástavního práva ke dni 20. 11. 1995, vykázaná ke dni podání přihlášky na č.l. 40 ve výši 4 726 489,50 Kč, jež tak musí být uspokojena před pohledávkou oprávněného s datem podání návrhu na nařízení exekuce 24. 9. 2002.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) –povinný namítá dovolací důvod podle (vadu řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Má za to, že odvolací soud neprověřil řádně oprávněnost pohledávky F., s. r. o., smlouva o postoupení pohledávky není platná a majitelem pohledávky není Komerční banka P., nýbrž Konsolidační agentura. Odvolací soud také nerespektoval námitku dovolatele, že mu nebylo řádně doručeno usnesení o rozvrhu, protože nebylo doručováno na jeho adresu v P. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání je podle a odst. 2 ve spojení s a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), přípustné, neboť napadeným usnesením bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o rozvrhu rozdělované podstaty v exekuci.

Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem – v daném případě důvodem podle – včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ).

Povinný v dovolání vytýká, že mu nebylo doručeno usnesení soudu ze dne 9. 2. 2005, č. j. -105, kterým soud rozhodl o rozdělení podstaty. Uvedenou vadou však řízení netrpí, neboť usnesení bylo povinnému doručeno uložením ve smyslu a 6 ve znění účinném do 30. 6. 2009 (č.l. 106). Zpochybňuje-li dovolatel závěr, že usnesení mu bylo řádně doručeno na adresu v K., kterou určil jako místo, kam mu mají být doručovány soudní písemnosti, zpochybňuje hodnocení důkazů odvolacím soudem. To však v dovolání nelze úspěšně napadnout. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů ( ) – jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není ani možné polemizovat s jeho skutkovými závěry, například namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že z provedených důkazů vyplývá jiné skutkové zjištění apod. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. ).

Důvodná není ani dovolatelova námitka, jíž zpochybňuje pohledávku zástavní věřitelky „F., s. r. o.“. Dovolatel totiž tuto námitku vznesl až v dovolacím řízení (odvolání proti usnesení okresního soudu o rozvrhu podstaty nepodal), v dovolání však nelze ve smyslu uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.

Protože se povinnému prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud bez jednání ( odst., věta první, ), dovolání jako nedůvodné podle , část věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (, věta první, , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2009

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu