Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3282/2009

U S N E S E N Í

A. R.

M. A.

, zastoupené Mgr. Ilonou Karlovou, advokátkou se sídlem v Písku, Karlova 108, za účasti

Mgr. Pavla Dolanského

, soudního exekutora Exekutorského úřadu Beroun, vydražitele a zástavního věřitele

„FALA s. r. o.“

, se sídlem v Českých Budějovicích, Staré Vráto 40, přihlášených věřitelů

Finančního úřadu v Písku

, se sídlem v Písku, Nábřeží 1. máje 2259,

Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku

, se sídlem v Písku, Husovo nám. 2078,

Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

, se sídlem v Písku, Nábřeží 1. máje 2518, pro 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2009, č. j. -305, takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2009, č. j. -305, a usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 4. 11. 2008, č. j. -288,

se zrušují

a věc

se vrací

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 4. 11. 2008, č. j. -288, jímž okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu ve výši 855.000,- Kč tak, že z ní uspokojil pohledávku soudního exekutora Mgr. Pavla Dolanského ve výši 322.045,- Kč a pohledávku „FALA s. r. o.“ ve výši 532.955,- Kč, čímž byla celá rozdělovaná podstata vyčerpána. Odvolací soud uzavřel, že s ohledem na novou právní úpravu byla uspokojena nejprve pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“) a po ní pohledávka zástavního věřitele „F A L A s. r. o.“ s dřívějším pořadím než je pořadí oprávněného (zástavní právo vzniklo ke dni 20. 11. 1995). Tím byla celá rozdělovaná podstata vyčerpána. Odvolací soud rovněž uvedl, že okresní soud sice povinnou, která již při jednání o rozvrhu dne 4. 11. 2008 měla určité výhrady k uplatněné pohledávce zástavního věřitele „FALA s. r. o.“, nepoučil o možnosti popřít tuto pohledávku co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí ( ), avšak ani po poučení, kterého se jí dostalo u odvolacího soudu, povinná svou námitku nekonkretizovala ani neuvedla důkazy k prokázání správné výše pohledávky; proto soud její nekonkrétní a jen obecné výhrady nepovažoval za popření pohledávky ve smyslu

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost opírá o odst. l písm. c), , ve znění do 30. 6. 2009, a jako dovolací důvod ohlašuje nesprávné právní posouzení věci ( ), jež spatřuje ve stanovení pohledávky soudního exekutora ve výši 322 045,- Kč. Trvá na tom, že pohledávka soudního exekutora i zástavního věřitele byla neoprávněně přiznána. Namítá, že vykonávaný exekuční titul (rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 17. 4. 2002, č. j. -40) zavázal k úhradě částky 350 000,- Kč s 12% úroky z prodlení od 1. 6. 1999 do zaplacení solidárně dva žalované – Ing. J. K. a M. A. Následně okresní soud nařídil k vymožení celé částky jednak exekuci na majetek Ing. J. K. pod sp. zn. a jednak exekuci na majetek M. A. pod sp. zn. . Oprávněný tak vymáhal celou částku duplicitně. Ačkoli pak v exekučním řízení vedeném proti M. A. exekutor vyčíslil náklady exekuce včetně DPH částkou 166 701,- Kč (viz předkládací zpráva ke sp. zn. , č. j. -25), přičemž vycházel z rozdělované podstaty 855.000,- Kč (dle a ), soud přiznal v rozvrhu exekutorovi částku 322 045,- Kč, aniž by výši nákladů odůvodnil. Dovolatelka rovněž vytýká nesprávnost postupu v exekučním řízení, kdy soud nerozhodoval o výtěžku movitých věcí, které jí byly zabaveny a nebyly zahrnuty do exekuce. Navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení okresního i krajského soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud věc posoudil podle , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Čl. II, Přechodná ustanovení, bod 12., část první, ), dále též jen „“.

Dovolání je přípustné podle a odst. 2 ve spojení s , neboť v projednávaném případě je napadeno usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o rozvrhu, a použití ustanovení je vyloučeno - soud prvního stupně nerozhodl ve věci samé jinak než ve svém dřívějším rozhodnutí (na č. l. 142) proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil; odvolací soud totiž ve svém zrušujícím usnesení pouze stanovil závazné pokyny k dalšímu postupu soudu prvního stupně (srov. usnesení ze dne 27. 6. 2007, č. j. -205) k odstranění procesních vad.

Dovolání je i důvodné, neboť odvolací soud v napadeném rozhodnutí posoudil otázku zařazení pohledávky soudního exekutora do rozvrhu rozdělované podstaty v exekučním řízení, zahájeném před účinností , jinak, než je řešena v judikatuře dovolacího soudu.

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ) i k vadám podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; takovou jinou vadou odvolací řízení trpí (viz níže).

Jak se z obsahu spisu podává, v projednávané věci byla exekuce nařízena usnesením ze dne 30. 10. 2002, č. j. -6, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 10. 2003, -27, tj. za účinnosti , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů /dále jen „“/, ve znění před novelou provedenou

Exekuční řízení má spojitost s exekučním řízením vedeným rovněž Okresním soudem v Písku pro týž exekuční titul, sp. zn. (povinný Ing. J. K.), v rámci něhož proběhla dne 14. 9. 2004 dražba nemovitosti ve spoluvlastnictví povinné a Ing. J. K. (každého s podílem 1) a nemovitost byla vydražena za nejvyšší podání 1.710.000,- Kč zástavním věřitelem „F A L A, s. r. o.“. O rozvrhu bylo rozhodováno nejprve usnesením ze dne 9. 2. 2005 na č. l. 142 (společně s věcí vedenou pod sp. zn. ), jež bylo změněno usnesením odvolacího soudu ze dne 31. 5. 2005, č. j. -149, tak, že z rozdělované podstaty se uspokojí pohledávka soudního exekutora 322 045,- Kč a poté pohledávka „F A L A s. r. o.“ ve výši 1 387 955,- Kč, která má přednost před pohledávkou oprávněného (návrh na nařízení exekuce byl podán 24. 9. 2002 a zástavní právo vzniklo již ke dni 20. 11. 1995). Usnesení o rozvrhu bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2007, č. j. -190, zrušeno a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení z důvodu opomenutí nařídit jednání k projednání rozvrhu odvolacím soudem. Odvolací soud poté, co usnesením ze dne 14. 3. 2007, č. j. -233, věc povinné M. A. vyloučil k samostatnému řízení, kdy předmětem rozvrhu v každé z vyloučených věcí zůstala částka 855.000,- Kč, odpovídající polovině rozdělované podstaty, usnesením ze dne 27. 6. 2007, č. j. -205, zrušil usnesení okresního soudu o rozvrhu z důvodu procesní vady. Nato okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu usnesením ze dne 4. 11. 2008, č. j. -288, které odvolací soud potvrdil nyní napadeným rozhodnutím.

V souběžně vedeném řízení proti povinnému Ing. J. K. byla usnesením okresního soudu ze dne 9. 2. 2005, č. j. -105, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 31. 5. 2007, č. j. -265, rozdělovaná částka 855 000,- Kč přiznána k uspokojení zástavnímu věřiteli „F A L A s. r. o.“ (jenž přihlásil pohledávku ve výši 4.726.489,50 Kč), přičemž pohledávka soudního exekutora byla zařazena až do třetí skupiny ( ). Dovolání, jímž Ing. J. K. toto rozhodnutí napadl, bylo usnesením dovolacího soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. -280, zamítnuto.

Nejvyšší soud i Ústavní soud již ve svých dřívějších rozhodnutích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. ; nález Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2009; nález ze dne 24. 9. 2009) uzavřely, že exekuční řízení uskutečňované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce vydaného před účinností je třeba posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007. Protože se o takový případ v souzené věci jedná, je třeba odkázat na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu (účinného do 31. prosince 2007), ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006, pod č. 31. Nejvyšší soud v jeho bodě XVIII. zaujal názor, že pohledávku exekutora na náhradu nákladů exekuce je třeba připodobnit k pohledávce oprávněného (nákladů oprávněného), která se v rozvrhu při exekuci prodejem nemovitostí uspokojuje ve třetí skupině podle Skutečnost, že v exekučním řízení se úkony exekutora považují za úkony soudu ( ), z nákladů exekuce náklady řízení „vzniklé státu“ nečiní.

Dovolací soud nemá důvod se od tohoto názoru odchýlit a závěr odvolacího soudu, že v projednávané věci je třeba vzít v úvahu novou právní úpravu a aplikovat již ve znění , odporuje dosavadní judikatorní praxi dovolacího soudu.

Jestliže také exekutor v tomto řízení vyčíslil náklady exekuce podle výše rozdělované podstaty 855.000,- Kč ( a ) v částce 166 701,- Kč (viz předkládací zpráva ke sp. zn. , č. j. -25), avšak soud mu přiznal k úhradě v rozvrhu 322 045,- Kč, je jeho rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné; odvolací soud tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k níž musel dovolací soud přihlédnout ( ).

Námitka povinné, že oprávněný uplatňuje svoji pohledávku duplicitně u obou solidárně zavázaných dlužníků, by mohla být toliko důvodem k zastavení exekuce podle , jestliže by pohledávka oprávněného již z tohoto důvodu byla uhrazena (což však povinná ani netvrdí).

Nedůvodná je rovněž námitka zpochybňující pohledávku zástavního věřitele. Z obsahu spisu se podává, že zástavní věřitelka řádně přihlásila svou pohledávku zajištěnou zástavním právem do exekuce podáním založeným na č. l. 47, doručeným soudnímu exekutorovi dne 2. 2. 2004 a doloženým kopií listu vlastnictví č. 4773 pro katastrální území a obec Písek a dokládajícího existenci zástavního práva, dále úředně ověřenými kopiemi zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 17. 11. 1995, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 9. 2002, č. j. -83, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 5. 2003 mezi Komerční bankou a. s. a „F A L A s. r. o.“ a souhlasného prohlášení dle § 10 odst. 1 písm. d) katastrálního zákona o změně v osobě zástavního věřitele ze dne 6. 5. 2003. Ačkoli dovolatelka opakovaně uváděla, že „soud se řádně nevypořádal s otázkou výše pohledávky zástavního věřitele a s otázkou jejího postoupení“, tyto své námitky ani po výzvě soudu (viz protokol z jednání na č. l. 300) nijak blíže neupřesnila, neuvedla ani správnou výši pohledávky ani žádné skutečnosti odůvodňující její nepostoupení, rovněž nenavrhla žádné důkazy k prokázání svých tvrzení.

Jestliže předmětem řízení je rozdělení podstaty, kterou tvoří nejvyšší podání, za něž byly exekucí postižené nemovitosti vydraženy, a úroky z něho, není důvodný ani požadavek dovolatelky, aby do rozvrhu rozdělované podstaty byl zahrnut i výtěžek z prodeje zabavených movitých věcí (zda ohledně nich také proběhla dražba, dovolatelka ani neuvádí).

Nejvyšší soud tedy - aniž nařizoval jednání (, věta první, ) - rozhodnutí odvolacího soudu zrušil (, 3, ); poněvadž důvody,

pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i je a věc tomuto soudu vrátil podle druhé věty třetího odstavce téhož ustanovení k dalšímu řízení.

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu