Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1454/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného A. R., zastoupeného advokátem, proti povinnému J. K., zastoupenému advokátem, za účasti vydražitelky a přihlášené věřitelky „F., s.r.o.“, zastoupené advokátkou, a přihlášených věřitelů Finančního úřadu v P., a V. z. p. Č. r., pro 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 5. 2005, č.j. -116, takto:

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 9. 2. 2005, č.j. -105, -142 (jímž okresní soud rozhodl o rozvrhu rozdělované podstaty v exekuci tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. P. D. přiznal 322.045,- Kč, oprávněnému 543.040,- Kč a věřitelce „F., s.r.o.“ 844.915,- Kč), tak, že oprávněnému nepřiznal v rozvrhu ničeho a věřitelce „F., s.r.o.“ přiznal 1.387.955,- Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že pohledávka této věřitelky má – vzhledem ke dni vzniku zástavního práva a podání návrhu na nařízení exekuce – lepší pořadí než pohledávka oprávněného.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – namítá povinný existenci dovolacích důvodů podle a b/ Nesouhlasí s tím, že do rozvrhované podstaty nebyl zahrnut výtěžek exekuce movitých věcí sepsaných v domě č.p. 46 v K. Soudy se též transparentně nevypořádaly s postoupením pohledávky zástavního věřitele a s její výší. Kromě toho je přesvědčen, že nesprávným postupem soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání je podle a odst. 2 ve spojení s a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), přípustné, neboť napadeným usnesením bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o rozvrhu rozdělované podstaty v exekuci.

Vzhledem k přípustnosti dovolání se Nejvyšší soud zabýval tím, zda řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí není zatíženo některou z vad uvedených v , větě druhé, a zjistil, že dovolatelem namítanou vadou spočívající v odnětí možnosti jednat před soudem ( ) dané řízení vskutku trpí.

Podle , ve znění do 31. 3. 2005, není třeba k projednání odvolání nařídit jednání (mimo jiné) tehdy, jestliže odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.

O žádný z těchto případů však v souzené věci nešlo. K projednání rozvrhu rozdělované podstaty v exekuci prováděné prodejem nemovitostí je soud prvního stupně vždy povinen nařídit jednání ( , ). Jelikož usnesení o rozvrhu – spolu s usnesením o nařízení exekuce a o zastavení exekuce – je navíc v exekuční praxi považováno za rozhodnutí ve věci samé (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. ), lze uzavřít, že mění-li odvolací soud toto usnesení, je povinen (vyjma případu uvedeného v , o který však v souzené věci nejde) k projednání odvolání nařídit jednání ( ), k němuž musí být předvolán také povinný ( ). Jelikož odvolací soud tak v souzené věci neučinil, odňal tím dovolateli možnost jednat před soudem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2001, sp. zn. , uveřejněný v Soudní judikatuře č. 4, ročník 2002 pod č. 67).

Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, a odst. 3, věta první, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším řízení závazný (, část věty první za středníkem, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. listopadu 2006

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu