Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

142 A 2/2026 - 89

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci

navrhovatele:

V. R., narozen X

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Štěpánem Ciprýnem, LL.M.

sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2

proti

odpůrkyni:

obec Kalek

sídlem Kalek č. p. 26, 431 32 Kalek

zastoupena advokátem Mgr. Luďkem Voigtem

sídlem Hlavní 241, 273 05 Svinařov

o návrhu na zrušení části eventuálně celého opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán Kalek, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Kalek č. 5/13/2025 ze dne 29. 4. 2025,

takto:

I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán Kalek, schválené usnesením Zastupitelstva obce Kalek č. 5/13/2025 ze dne 29. 4. 2025, se dnem právní moci tohoto rozsudku zrušuje v textové i grafické části ohledně části plochy AU, a to v rozsahu plochy Z50 vymezené v dokumentaci pro společné jednání (Hlavní výkres z června 2021, projektant Ing. arch. Jaroslav Pachner, SM - PROJEKT spol. s r. o., č. zakázky 02-14, č. výkresu N3).

II. Návrh se ve zbylém rozsahu zamítá.

III. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 493,02 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Zastupitelstvo obce Kalek usnesením č. 5/13/2025 ze dne 29. 4. 2025 vydalo opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán Kalek. Územní plán byl oznámen prostřednictvím veřejné vyhlášky dne 2. 5. 2025 a nabyl účinnosti dne 17. 5. 2025. Pořizovatelem Územního plánu Kalek byl úřad územního plánování – Magistrát města Chomutova (dále jen „Pořizovatel“).

Návrh

2. V návrhu navrhovatel předeslal, že je vlastníkem rozsáhlého souboru pozemků na území obce Kalek zapsaných na listu vlastnictví č. X pro katastrální území X. Navrhovatel konstatoval, že se procesu pořizování územního plánu účastnil prostřednictvím připomínek ze dne 27. 6. 2022 a následně námitek ze dne 7. 2. 2024, které se týkaly zejména omezení zastavitelnosti některých jeho pozemků, vymezení nových vodních ploch, veřejných prostranství a komunikací a změn využití území v lokalitách Kalek, Jindřichova Ves a Načetín. Podotkl, že jeho připomínkám a námitkám nebylo v převážné části vyhověno.

3. Navrhovatel předně namítal, že při pořizování napadeného územního plánu a zejména při vypořádání jeho námitek nebyla zachována zásada nestrannosti. Měl za to, že osoby podílející se na pořizování územního plánu byly vůči jeho osobě předpojaté, a to vzhledem k rozsahu jeho majetku na území obce i jeho dřívějšímu působení v obecní samosprávě. Podle jeho názoru se tato zaujatost projevila zejména v přístupu k jeho rozvojovým záměrům a ve způsobu vypořádání jeho připomínek a námitek. V této souvislosti poukázal rovněž na jiné územně plánovací a stavební řízení, kdy žádal Magistrát města Chomutov, který byl zároveň Pořizovatelem, o souhlas s dělením pozemků. Uvedl, že jeho žádosti nebylo vyhověno; až po podaném odvolání Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“) zrušil rozhodnutí Pořizovatele a věc mu vrátil k dalšímu řízení a následně Pořizovatel vydal souhlas s dělením pozemků. Z toho navrhovatel dovozoval existenci dlouhodobě negativního postoje veřejné správy vůči jeho osobě, který se podle něj promítl i do pořizování napadeného územního plánu. Pořizovatel podle navrhovatele nepřijal žádná opatření, která by objektivitu a nestrannost rozhodování zajistila.

4. Významnou část argumentace navrhovatele tvořila námitka týkající se místního referenda, které se v obci Kalek uskutečnilo v průběhu pořizování územního plánu. Navrhovatel nezpochybnil možnost obce zjišťovat názor obyvatel na budoucí rozvoj území, namítal však, že výsledek referenda byl Pořizovatelem použit jako rozhodující argument pro změnu dosavadní územně plánovací koncepce. Podle jeho názoru nemůže referendum nahrazovat odborné podklady a zákonný proces územního plánování. Dle navrhovatele bylo referendum prezentováno způsobem, který veřejnost vedl k odmítnutí některých rozvojových lokalit, zejména těch souvisejících s jeho pozemky. Za problematické považoval navrhovatel zejména zdůvodnění potřeby referenda odkazující na geodetické zaměřování a parcelaci jeho pozemků, přestože se jednalo o činnosti odpovídající tehdejšímu územnímu plánu. Podle navrhovatele odpůrkyně využila výsledek referenda k prosazení předem zamýšlené regulace, aniž by pro ni předložila dostatečné odborné důvody. Odůvodnění územního plánu podle něj v řadě případů pouze opakuje závěry vycházející z referenda, aniž by obsahovalo vlastní odbornou úvahu.

5. Navrhovatel dále namítal, že odpůrkyně nevysvětlila, proč jsou nyní některé pozemky hodnoceny odlišně než v době schválení předchozího územního plánu, ani neprokázala změnu poměrů, která by odůvodňovala zásah spočívající ve změně ploch ze zastavitelných na nezastavitelné. Za nelogické považoval navrhovatel i argumenty odpůrkyně týkající se nedostatečné technické infrastruktury, protože právě jejich existence byla podle něj předpokladem již původního vymezení zastavitelných ploch. Dle navrhovatele obdobné problémy (nedostatek pitné vody, kanalizace a další) nejsou u ostatních rozvojových lokalit posuzovány stejně přísně jako v případě plochy Z22.

6. Nad rámec laického prvku formou referenda se pak dle navrhovatele změna územního plánu rozvíjela i na základě dalších obdobných skutečností, které vyplývají z jeho odůvodnění, když je v něm např. uvedeno, že hnízdiště chráněného ptactva (chřástala polního) stejně jako přítomnost dalších vzácných či ohrožených druhů posuzovali místní obyvatelé. Místní obyvatelé se pak měli dle navrhovatele rovněž vyjádřit k problematice napojení na veřejnou technickou infrastrukturu. Navrhovatel je však přesvědčen zejména s odkazem na , o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „ “), že takové zdůvodnění by mělo být výsledkem přezkumu příslušného správního orgánu na úseku ochrany životního prostředí, popř. správy dopravy.

7. Navrhovatel dále nesouhlasil s vypořádáním jeho připomínky ve vztahu k požadavku „aby soukromé cesty k obydlí a podnikání nebyly veřejným prostranstvím“, k čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2024, č. j. -46, ze kterého plyne, že pozemní komunikace v soukromém vlastnictví může být veřejným prostranstvím jen v případě naplnění znaků veřejně přístupné účelové komunikace ve smyslu , o pozemních komunikacích, (dále jen „zákon o pozemních komunikacích). Odpůrkyně se však dle navrhovatele v odůvodnění napadeného územního plánu žádným způsobem nevypořádala s naplněním výše uvedených parametrů, kdy navrhovatel již v rámci svých připomínek zevrubně rozvedl charakter těchto cest, který především vypovídá o jejich veřejné nepřístupnosti.

8. Navrhovatel dále namítal porušení zásady proporcionality. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se přezkumu opatření obecné povahy, kdy citoval názor rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. -120, tvrdil, že podmínky vymezené citovaným judikátem nejsou v případě napadeného územního plánu dodrženy. Pořizovatel při zpracování změny územního plánu postupoval dle navrhovatele zcela tendenčně na základě osobních antipatií s navrhovatelem. Dále měl za to, že odpůrkyně postupovala libovolně a diskriminačně, neboť zásadní omezení dopadla převážně na jeho pozemky.

9. Konečně navrhovatel poukázal na způsob vypořádání připomínek a námitek jiných osob. Tvrdil, že v některých případech bylo připomínkám veřejnosti nebo dalších vlastníků vyhověno, zatímco jeho obdobným požadavkům nikoliv. Z toho dovodil nerovný přístup Pořizovatele a potvrzení své domněnky o zaujatosti vůči jeho osobě. Podle navrhovatele nebyly rozdíly v posouzení jednotlivých připomínek přesvědčivě vysvětleny a odůvodnění napadeného územního plánu neumožňuje přezkoumat, proč bylo v obdobných situacích rozhodnuto rozdílně.

10. Navrhovatel závěrem navrhl, aby soud napadené opatření obecné povahy zrušil v textové i grafické části v rozsahu nově vymezených a nově definovaných ploch označených jako Z22, K9, Z40, Z43, Z49, Z9, Z10, Z50 a Z3, eventuelně aby soud zrušil napadené opatření obecné povahy v celém rozsahu.

Vyjádření odpůrkyně k návrhu

11. Odpůrkyně navrhla zamítnutí návrhu v plném rozsahu. Uvedla, že napadený územní plán byl pořízen a vydán v souladu s platnou právní úpravou i ustálenou judikaturou správních soudů. Podle jejího názoru navrhovatel ve skutečnosti nebrojí proti nezákonnosti opatření obecné povahy, ale proti samotné koncepci rozvoje obce a snaží se dosáhnout zachování nebo rozšíření zastavitelných ploch na pozemcích ve svém vlastnictví. Zdůraznila, že územní plánování představuje výkon samostatné působnosti obce a soud není oprávněn nahrazovat úvahy zastupitelstva vlastní představou o vhodnějším využití území.

12. Odpůrkyně dále poukázala na omezený rozsah soudního přezkumu opatření obecné povahy. Soud má podle ní zkoumat pouze zákonnost, racionalitu a přiměřenost přijatého řešení, nikoliv jeho věcnou vhodnost. Navrhovatel však podle odpůrkyně většinu námitek staví na nesouhlasu s urbanistickou koncepcí a předkládá vlastní představu o využití území.

13. K námitce porušení nestrannosti odpůrkyně uvedla, že tvrzení navrhovatele jsou zcela obecná a nepodložená. Dle odpůrkyně navrhovatel neuvedl žádné konkrétní osoby ani okolnosti, které by mohly založit pochybnosti o nepodjatosti Pořizovatele či dalších osob účastnících se procesu pořizování územního plánu. Samotná skutečnost, že navrhovatel vlastní větší množství pozemků na území obce a v minulosti působil v zastupitelstvu, podle odpůrkyně žádné pochybnosti o porušení zásady nestrannosti nezakládá. Rovněž odkazy na jiná stavební nebo správní řízení (rozhodnutí Pořizovatele o dělení pozemků) považuje odpůrkyně za irelevantní, neboť nijak nesouvisejí s pořizováním napadeného územního plánu. Současně zdůraznila, že navrhovatel v průběhu pořizování napadeného územního plánu námitku podjatosti vůči konkrétní osobě nevznesl.

14. Ve vztahu k místnímu referendu odpůrkyně odmítla tvrzení, že by výsledek referenda představoval jediný nebo rozhodující podklad pro přijatý územní plán. Referendum podle ní pouze představovalo legitimní vyjádření vůle obyvatel obce, které mohlo být zastupitelstvem při tvorbě rozvojové politiky zohledněno. Samotné řešení obsažené v napadeném územním plánu však podle odpůrkyně vycházelo z řady odborných podkladů, zejména ze stanovisek dotčených orgánů, požadavků ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany krajinného rázu, limitů technické infrastruktury, ochrany přírodních hodnot území, Územní studie krajiny pro správní území obce s rozšířenou působností Chomutov ze září 2019 (dále jen „Územní studie krajiny“) a celkové urbanistické koncepce rozvoje obce.

15. Odpůrkyně rovněž nesouhlasila s argumentací založenou na legitimním očekávání navrhovatele. Zdůraznila, že zařazení pozemků mezi zastavitelné plochy v předchozím územním plánu nezakládá vlastníkovi právo na zachování tohoto stavu do budoucna. Územní plán je dle odpůrkyně koncepční nástroj, jehož prostřednictvím obec reaguje na vývoj v území a může přehodnocovat předchozí řešení. Ani dělení pozemků, geodetické práce, smlouvy o budoucím připojení nebo další přípravné investice podle odpůrkyně nezakládají veřejné subjektivní právo na zachování zastavitelnosti.

16. Pokud jde o lokalitu Údolí větru Načetín (plocha Z3), odpůrkyně uvedla, že zastavitelnost území nebyla zrušena svévolně. Pořizovatel vycházel především ze závěrů Územní studie krajiny, která označila údolní nivu Načetínského potoka za území nevhodné pro další urbanizaci. Zohledněno bylo rovněž to, že navrhovatel jakožto vlastník po řadu let možnosti zastavění nevyužil a významnější investiční kroky podnikl až v době, kdy bylo pořizování nového územního plánu již veřejně známé. Podle odpůrkyně navrhovatel pouze polemizuje s odbornými závěry v napadeném územním plánu, aniž by je vyvracel vlastními odbornými podklady.

17. Obdobně odpůrkyně hájila řešení přijatá pro plochy Z22, Z50 a Z9. Uvedla, že vycházela z požadavků ochrany krajiny, zemědělského půdního fondu, ochrany vodních zdrojů, kapacit technické infrastruktury, potřeby zachovat venkovský charakter sídla a z celkové urbanistické koncepce obce. Současně dospěla k závěru, že obec disponuje dostatečnou rezervou jiných zastavitelných ploch. V případě plochy Z22 zdůraznila, že její přehodnocení nebylo důsledkem samotného referenda, ale výsledkem posouzení širších urbanistických a infrastrukturních souvislostí. Navrhovatel podle odpůrkyně neprokázal existenci práva na zachování dosavadního rozsahu zastavitelných ploch. Ve vztahu k ploše Z50 odpůrkyně uvedla, že byly hodnoceny otázky ochrany zemědělského půdního fondu, návaznosti rozvoje sídla a infrastruktury. Investice realizované navrhovatelem samy o sobě podle odpůrkyně nemohou bránit změně územně plánovací koncepce, pokud je tato změna založena na legitimních veřejných zájmech.

18. K lokalitě Z3 v Údolí větru odpůrkyně zdůraznila význam závěrů Územní studie krajiny, ochrany krajinného rázu a ekologických funkcí údolní nivy. Měla za to, že existují dostatečné veřejné zájmy odůvodňující omezení další výstavby a že navrhovatel nepředložil žádné odborné podklady zpochybňující závěry Pořizovatele, resp. odpůrkyně.

19. Ve vztahu k plochám Z3 a Z49 odpůrkyně nesouhlasila s námitkami týkajícími se veřejných prostranství a komunikací. Podle jejího názoru navrhovatel směšuje institut veřejného prostranství s institutem veřejně přístupné účelové komunikace. Napadený územní plán podle odpůrkyně neurčuje vznik veřejně přístupné účelové komunikace, ale pouze stanoví funkční využití území. Pořizovatel přitom vycházel ze skutečného stavu v území, historického využívání cest a potřeby zajistit přístup k okolním nemovitostem.

20. Odpůrkyně odmítla i tvrzenou diskriminaci. Podle ní navrhovatel neprokázal existenci srovnatelných případů, s nimiž by bylo zacházeno rozdílně. Skutečnost, že některým připomínkám či námitkám jiných osob bylo vyhověno a připomínkám či námitkám navrhovatele nikoliv, sama o sobě diskriminaci nezakládá. Jednotlivé lokality mají odlišné urbanistické, krajinné, dopravní i technické podmínky. Rozdílný výsledek vypořádání připomínek proto podle odpůrkyně není projevem libovůle ani osobního přístupu vůči navrhovateli.

21. Závěrem odpůrkyně uvedla, že napadený územní plán splňuje i požadavky proporcionality formulované judikaturou Nejvyššího správního soudu. Sleduje legitimní cíle spočívající zejména v ochraně krajiny, přírodních hodnot, zemědělského půdního fondu a udržitelném rozvoji území. Zásah do práv navrhovatele nepovažuje odpůrkyně za excesivní, neboť navrhovateli nadále zůstává vlastnické právo ke všem dotčeným pozemkům a územní plán nepředstavuje vyvlastnění ani jiný mimořádně intenzivní zásah do jeho majetkové sféry. Navrhla proto, aby soud návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl.

Replika navrhovatele

22. Navrhovatel v replice k vyjádření odpůrkyně konstatoval, že odpůrkyně ve svém vyjádření pouze deklarovala splnění určitých cílů (ochrana krajiny, odkaz na odborné podklady, kapacita infrastruktury atd.), aniž by však odkazovala na konkrétní části napadeného územního plánu. Dle navrhovatele pak není pravdou, že by navrhovatel polemizoval s odbornými závěry Pořizovatele a zastupitelstva obce. V tomto ohledu navrhovatel připomněl, že napadený územní plán dle jeho odůvodnění a především dle vypořádání jednotlivých námitek byl čistě politickou záležitostí, reagující na aktivitu navrhovatele v souladu s dosavadním územním plánem, která se opírá o účelově formulované místní referendum, které změně územního plánu předcházelo.

23. Odpůrkyně se dle navrhovatele v rámci svého vyjádření k návrhu rovněž dopouští dodatečného odůvodnění správnosti opatření obecné povahy (zejména ohledně významu referenda). Takový postup je však dle navrhovatele ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu zapovězen, k čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, č. j. -58, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2023, č. j. -57. I toto dodatečné zdůvodnění je však dle navrhovatele značně obecné, neboť odkazuje na „celou řadu odborných podkladů“, aniž by je odpůrkyně specifikovala. Na takovém závěru nic nemění ani odkaz odpůrkyně na závěry Územní studie krajiny. Tato studie se měla vyjádřit k další urbanizaci, tedy nad rámec dosavadního předpokladu urbanizace, tudíž ani tato studie nepředstavuje dle navrhovatele odborný podklad, který by sám o sobě dosavadní využití dotčeného území zapovídal.

24. Dále měl navrhovatel za to, že stejně povrchním způsobem se odpůrkyně vyjádřila k nedostatkům v testu proporcionality při pořizování napadeného územního plánu, resp. pouze konstatovala jeho splnění bez bližšího zdůvodnění. Odpůrkyně tak dle navrhovatele ani v rámci svého vyjádření k návrhu neposkytla patřičné zdůvodnění, jakým způsobem test proporcionality provedla, proč konkrétně většinově na pozemcích navrhovatele provedla příslušné změny územního plánu, proč tyto změny nemohly být provedeny na pozemcích jiných vlastníků atd.

25. Dle navrhovatele odpůrkyně neuvedla, k jakým konkrétním tvrzením by měla být vyslechnuta odpůrkyní navržená svědkyně A. B.

Ústní jednání soudu

26. Při ústním jednání soudu konaném dne 17. 8. 2026 zástupce navrhovatele odkázal na podaný návrh a repliku, přičemž návrh stručně reprodukoval.

27. Zástupce odpůrkyně při tomtéž jednání odkázal na písemné vyjádření k návrhu, které stručně reprodukoval. Dále uvedl, že navrhovatel v návrhu nesprávně označil osobu odpůrce jako Obecní úřad Kalek, ačkoli pasivně legitimována v tomto sporu je obec Kalek. Upozornil, že navrhovatel se v petitu návrhu domáhá zrušení napadeného územního plánu mimo jiné v rozsahu ploch Z49 a Z50, ovšem tyto plochy se v něm vůbec nenachází, neboť v procesu pořizování územního plánu byly vyjmuty, resp. nahrazeny jinými plochami. Dle zástupce odpůrkyně nejsou v návrhu uvedeny žádné návrhové body ve vztahu k ploše Z10, jejíhož zrušení v napadeném územním plánu se navrhovatel rovněž domáhal. Dále zástupce odpůrkyně upozornil, že pozemky parc. č. XA, XB, XC a XD v k. ú. X sice uvádí navrhovatel v návrhu jako své vlastnictví, avšak ve skutečnosti tyto pozemky nejsou v jeho vlastnictví. Poukázal dále na pozemek parc. č. XE v katastrálním území X, který se objevuje v argumentaci navrhovatele v návrhu, avšak rovněž není ve vlastnictví navrhovatele. Zdůraznil, že navrhovatel se nemůže domáhat ochrany práv jiných osob, nýbrž jen ochrany svých práv. Zástupce odpůrkyně sdělil, že netrvá na provedení důkazu výslechem A. B., která byla určeným zastupitelem pro pořizování územního plánu.

28. Soud provedl důkaz listinami doloženými navrhovatelem, a to nedatovaným prospektem s názvem Proč referendum sepsaný E. F. a A. B., a dále listinami, které se týkaly řízení o dělení pozemků, a to rozhodnutí Magistrátu města Chomutova ze dne 4. 4. 2024, č. j. MMCH/41911/2024, rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, Odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 9. 12. 2024, č. j. KUUK/172696/2024 a Souhlasem Magistrátu města Chomutova ze dne 16. 5. 2025, č. j. MMCH/78916/2025.

29. Soud dále provedl důkaz soudem obstaranými dokumenty, a to výpisy z katastru nemovitostí ohledně pozemků navrhovatele, a to list vlastnictví č. X pro katastrální území X a list vlastnictví č. XF pro katastrální území X.

Posouzení věci soudem

30. Soud předesílá, že ve věci není sporu o aktivní legitimaci navrhovatele, který vlastní pozemky, jejichž zastavitelnost v některých případech napadený územní plán omezuje, případně vylučuje. Jedná se o pozemky zapsané na listu vlastnictví č. X pro katastrální území X a listu vlastnictví č. XF pro katastrální území X. Stejně tak není sporu o pasivní legitimaci odpůrkyně, jejíž zastupitelstvo napadený územní plán vydalo. Navrhovatel v návrhu a replice v některých případech uváděl, že došlo ke změně územního plánu. V zájmu přesnosti proto soud konstatuje, že předchozí platnou územně plánovací dokumentací odpůrkyně je Územní plán Kalek z roku 2007 ve znění 1. změny schválené zastupitelstvem obce v roce 2010. V tomto smyslu tedy napadené opatření obecné povahy nepředstavuje změnu územního plánu z roku 2007, nýbrž jedná se o nový územní plán, který ovšem přinesl změnu v zastavitelnosti některých pozemků navrhovatele oproti předchozímu územnímu plánu.

31. K připomínce odpůrkyně při soudním jednání, že navrhovatel nesprávně označil jako odpůrce Obecní úřad Kalek, a že nápravu zjednal až soud, soud uvádí, že podle je v řízení o zrušení opatření obecné povahy odpůrcem ten, kdo vydal opatření obecné povahy, jehož zrušení je navrhováno. Z uvedeného textu je zřejmé, že pasivní legitimace odpůrce vyplývá přímo ze zákona, a proto je soud povinen jednat jako s odpůrcem s tím subjektem, který vydal opatření obecné povahy, což v posuzovaném případě je obec Kalek.

32. K upozornění odpůrkyně při soudním jednání, že pozemky parc. č. XA, XB, XC a XG v katastrálním území X nejsou ve vlastnictví navrhovatele, soud uvádí, že navrhovatel skutečně tyto pozemky v návrhu uvedl ve výčtu pozemků, které jsou v jeho vlastnictví, avšak z výpisu z katastru nemovitostí obstaraného soudem (list vlastnictví č. X pro katastrální území X) soud ověřil, že tyto 4 pozemky nejsou ve vlastnictví navrhovatele. Soud podotýká, že zmíněné pozemky byly v minulosti ve vlastnictví navrhovatele, jak plyne z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne 19. 9. 2025 doloženého navrhovatelem k návrhu. Pro účely tohoto soudního řízení je podstatné, že tyto 4 pozemky nejsou v devíti plochách, jež byly napadeny návrhem. Porovnáním hlavního výkresu napadeného územního plánu s katastrální mapou, jež byla součástí předložené spisové dokumentace, soud shledal, že pozemek parc. č. XA patří do plochy Z38. Pozemek parc. č. XB patří do stabilizované plochy BR – bydlení jiné v rozptýlených lokalitách. Pozemky parc. č. XC a XG patří do plochy Z39. K žádné ze zmíněných ploch nebyla v návrhu uvedena žádná argumentace a navrhovatel se nedomáhal jejich zrušení. Skutečnost, že navrhovatel v návrhu nesprávně označil zmíněné 4 pozemky jako své vlastnictví tedy neměla pro rozhodnutí soudu význam. Co se týče pozemku parc. č. XE v katastrálním území X, kdy zástupce odpůrkyně opět poukazoval na skutečnost, že tento pozemek není ve vlastnictví navrhovatele, soud uvádí, že tímto konkrétním pozemkem se bude zabývat níže.

33. Soud dále podotýká, že zastupitelstvo obce rozhodlo o pořízení nového územního plánu svým usnesením č. 4a/2/2014 ze dne 19. 12. 2014, přičemž usnesením č. 4b/2/2014 ze dne 19. 12. 2014 zvolilo určeným zastupitelem pro pořizování územního plánu zastupitelku obce A. B.

34. V napadeném územním plánu je uvedeno, že byl v souladu s , stavební zákon, (dále jen „ “) dokončen podle dosavadních právních předpisů, tedy podle , o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „ “). S uvedeným závěrem soud souhlasí.

35. Pokud jde o samotný soudní přezkum opatření obecné povahy, zdejší soud vychází z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2023, č. j. -57, č. 4562/2024 Sb. NSS, podle kterého „po novele provedené je soud při přezkumu opatření obecné povahy, s výjimkami plynoucími z právní úpravy, vázán rozsahem a důvody návrhu ( ). Pro soud naopak není závazný tzv. algoritmus přezkumu, jak byl poprvé vymezen v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. -98, č. 740/2006 Sb. NSS“. Zdejší soud proto nepostupoval podle algoritmu soudního přezkumu, ale přezkoumal napadený územní plán v rozsahu navrhovatelem uplatněných námitek.

36. K návrhové námitce porušení zásady nestrannosti při vypořádání navrhovatelových námitek a připomínek ze strany osob jednajících za Pořizovatele soud připomíná, že Pořizovatelem byl Magistrát města Chomutova. Soud považuje zmíněnou námitku za značně nekonkrétní. Zásada nestrannosti správního orgánu zakotvená v , , (dále jen „ “) se v procesu pořizování opatření obecné povahy uplatňuje v souladu s obdobně. Pokud měl navrhovatel pocit, že je vůči němu některá z osob jednajících za Pořizovatele podjatá, mohl se cestou uplatnění námitky podjatosti pokusit situaci řešit. Námitku podjatosti dle bylo možné v procesu pořizování územního plánu uplatnit přiměřeně (viz ). Navrhovatel v návrhu neuvádí žádnou konkrétní fyzickou osobu účastnící se procesu pořizování napadeného územního plánu, ohledně které by měl pochybnosti o její nepodjatosti. Navrhovatel ani netvrdí, že by námitku podjatosti uplatnil. Zcela obecné a nekonkrétní je tvrzení navrhovatele, že kvůli povaze a rozsahu jeho pozemků, jakož i jeho předchozí činnosti v orgánech obce, se k jeho osobě v místním společenství vážou určité vztahy, postoje a zájmy, které mohly zásadním způsobem ovlivnit objektivitu osob zajišťujících vypořádání námitek a připomínek.

37. K tvrzení navrhovatele, že Magistrát města Chomutova vyhověl návrhu navrhovatele na dělení pozemků až v návaznosti na zrušující rozhodnutí krajského úřadu, z čehož navrhovatel dovozoval určitou zaujatost Pořizovatele vůči své osobě, soud uvádí, že se jedná opět o zcela obecnou námitku, ze které není zřejmé, jaký byl důvod zrušujícího rozhodnutí. Navrhovatel doložil zrušující rozhodnutí krajského úřadu i předchozí prvostupňové rozhodnutí a následný souhlas s dělením pozemků. Soud těmito listinami provedl důkaz při jednání, přičemž z těchto listin zjistil, že důvodem zrušení prvostupňového rozhodnutí byla změna podkladového stanoviska orgánu územního plánování v odvolacím řízení. V prvostupňovém řízení totiž orgán územního plánování – Magistrát města Chomutova vydal závazné stanovisko o nepřípustnosti záměru z důvodu, že dospěl k závěru, že navržené dělení pozemků je v rozporu s Územním plánem obce Kalek ve znění změny č. 1 z roku 2010. V odvolacím řízení si krajský úřad vyžádal potvrzení či změnu závazného stanoviska, přičemž závěr „druhostupňového“ stanoviska vydaného krajským úřadem byl, že záměr je přípustný. Soud podotýká, že toto změnové závazné stanovisko soudu předloženo nebylo a ze zrušujícího rozhodnutí krajského úřadu nevyplývá, z jakých důvodů došlo ke změně stanoviska orgánu územního plánování. Na základě změny stanoviska krajský úřad zrušil prvostupňové rozhodnutí a posléze Magistrát města Chomutova vyhověl návrhu navrhovatele na dělení pozemků. Soud konstatuje, že navrhovatel v návrhu na zrušení opatření obecné povahy netvrdil, že by v řízení o dělení pozemků uplatnil námitku podjatosti vůči konkrétní osobě a s jakým výsledkem. Z pouhé skutečnosti, že bylo vydáno negativní stanovisko orgánu územního plánování a rozhodnutí o nevyhovění návrhu na dělení pozemků vycházející z negativního závazného stanoviska, kdy v obou případech byl příslušným orgánem Magistrát města Chomutova, nelze bez dalšího dovozovat, že důvodem negativního stanoviska/rozhodnutí byla podjatost nějaké úřední osoby vůči navrhovateli.

38. Porušení zásady nestrannosti spatřoval navrhovatel dále v tom, že dle jeho názoru byl zcela účelově formulován důvod místního referenda jako „reakce na rozsáhlé geodetické zaměřování a vytyčování pozemků“, což navrhovatel dovozoval z nedatovaného prospektu s názvem Proč referendum. Soud přisvědčuje navrhovateli v tom směru, že v prospektu není zmíněno, že geodetické zaměřování a vytyčování pozemků probíhalo v souladu s tehdejším určením využitelnosti daných pozemků. Tato skutečnost byla totiž pro konání místního referenda zjevně podružná, když z prospektu plyne, že smyslem konání referenda bylo, aby se obyvatelé obce vyjádřili k rozvoji obce a k plánované výstavbě velkého počtu rodinných domů. Smysl referenda je z prospektu jednoznačný, přičemž je zřejmé, že referendum směřovalo k omezení nové výstavby v obci v konkrétních lokalitách. Z údajů ve zmíněném prospektu však nelze dovozovat porušení nestrannosti úředních osob v procesu pořizování napadeného územního plánu. Stejně tak nelze dovozovat porušení zásady nestrannosti z toho, že v procesu pořizování napadeného územního plánu byl brán v úvahu závazný výsledek místního referenda (viz níže). Soud uzavírá, že neshledal návrhovou námitku ohledně porušení zásady nestrannosti důvodnou.

39. K návrhové námitce, že došlo k tendenčnímu zadání referenda, přičemž výsledek referenda posloužil Pořizovateli napadeného územního plánu jako opěrný bod, kterým však zcela nepatřičně nahradil věcné a odborné zdůvodnění návrhu změny zastavitelnosti ploch zahrnujících pozemky navrhovatele, soud v první řadě uvádí, že průběh místního referenda upravuje , o místním referendu a o změně některých zákonů, (dále jen „ “). Ten umožňuje v případě pochybností o souladu referenda se zákonem, aby byl podán návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu. Takový návrh může k soudu podat jakákoli oprávněná osoba, tedy osoba, která má právo volit na území dané obce. Z návrhu na zrušení opatření obecné povahy neplyne, že by navrhovatel takový návrh ohledně neplatnosti hlasování či rozhodnutí v místním referendu podal. Je proto třeba brát v úvahu závazný výsledek místního referenda (viz níže).

40. Územní plány či jejich změny přijaté podle starého stavebního zákona musí obsahovat odůvodnění. To vyplývá jak z ustanovení starého stavebního zákona ( a ), tak i ze skutečnosti, že jde o opatření obecné povahy, které podle musí být odůvodněno (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2024, č. j. -38, bod 15).

41. Požadavky na konkrétnost a detailnost odůvodnění se liší v závislosti na tom, zda navrhovatel vznesl v průběhu řízení o vydání územního plánu či jeho změny včasné námitky (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2014, č. j. -33, či ze dne 2. 8. 2018, č. j. -39, body 22, 24 a 25). Zatímco na obecnou část odůvodnění nelze klást přehnané nároky a nutně zůstává spíše v obecné rovině (srov. např. bod 20 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2018, č. j. -39), na odůvodnění rozhodnutí o námitkách proti opatření obecné povahy je třeba klást stejné požadavky jako na klasická správní rozhodnutí, tj. požadavky upravené v (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, č. j. -169, č. 2266/2011 Sb. NSS). Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách musí být seznatelné, z jakého důvodu považuje odpůrce podané námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje předestírané skutečnosti za nerozhodné, nesprávné nebo vyvrácené (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2010, č. j. -24, č. 2244/2011 Sb. NSS, dále např. rozsudky ze dne 24. 11. 2010, č. j. -169, č. 2266/2011 Sb. NSS, či ze dne 16. 5. 2023, čj. -51, body 36 a 37). Tyto požadavky na odůvodnění rozhodnutí o námitkách akceptuje i judikatura Ústavního soudu (srov. nález ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. , bod 30). Ve výše uvedeném nálezu Ústavní soud připomněl, že výkon samosprávy při územním plánování je výkonem veřejné moci, který je způsobilý zasáhnout do ústavně zaručených práv a svobod a který musí být soudem přezkoumatelný. Z toho dovodil, že ústavnímu požadavku přezkumu zákonnosti soudem odpovídá právě požadavek dostatečného odůvodnění opatření obecné povahy či rozhodnutí o námitkách. Řádné odůvodnění tedy musí být pravidlem, z něhož lze na nebezpečí „přehnaných požadavků“ usuzovat pouze výjimečně v konkrétně vymezených poměrech věci. I „politické“ rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými musí být činěno při naplnění ústavního požadavku zákonnosti, legitimity a proporcionality a při zachování ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy veřejné moci (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2021, č. j. -48, bod 38). Zásah do vlastnického práva územním plánem musí splňovat podmínky testu proporcionality (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2023, č. j. -111, bod 77) a těmto požadavkům musí odpovídat i odůvodnění zásahu. Není možné zabývat se námitkami pouze formálně a vypořádat je jen obecnými frázemi, aniž se zohlední jejich podstata (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. -48, či ze dne 6. 3. 2025, č. j. -68, bod 26). Současně je třeba zohlednit, že odůvodnění rozhodnutí o námitce je součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy. Odůvodnění rozhodnutí o námitce proto netrpí nepřezkoumatelností, je-li z odůvodnění celého opatření obecné povahy zřejmé, jak byla problematika uvedená v námitce řešena (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2016, č. j. -48, nebo ze dne 20. 8. 2015, č. j. -101). Prizmatem výše citované judikatury soud posuzoval, zda se odpůrkyně dostatečně vypořádala s námitkami navrhovatele.

42. Součástí předložené spisové dokumentace je dokument s názvem Zápis místní komise o výsledku hlasování v místním referendu konaném dne 23. a 24. září 2022 v Kalku. Z tohoto dokumentu plyne, že v místním referendu byly položeny 3 otázky:

· Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo obce Kalek v samostatné působnosti při projednávání nového územního plánu odsouhlasilo návrh zástavby u bývalé hájovny v lokalitě „Za Vydrou“ a „Před Vydrou“ – pozemky parc. č. XH (trvalý travní porost) a XI (trvalý travní porost) v katastrálním území X (v ÚP označeno jako Z2)?

· Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo obce Kalek v samostatné působnosti při projednávání nového územního plánu odsouhlasilo návrh satelitní zástavby na pozemku parc. č. XJ (trvalý travní porost) v katastrálním území X (v ÚP označeno jako Z50)?

· Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo obce Kalek v samostatné působnosti při projednávání nového územního plánu odsouhlasilo návrh satelitní zástavby na pozemku parc. č. XK (ostatní plocha) v katastrálním území X (v ÚP označeno jako Z22)?

Občané obce hlasovali o jednotlivých otázkách s možnou odpovědí Ano/Ne. Celkem hlasovalo o jednotlivých otázkách 146 osob, přičemž ve všech třech případech hlasovalo cca 60 osob Ano a cca 85 osob Ne. Kvalifikovaná většina oprávněných osob (k platnosti a závaznosti rozhodnutí v místním referendu viz § 48 odst. 1 a 2 zákona o místním referendu) tedy vyslovila v místním referendu nesouhlas se zástavbou, jež byla specifikována ve zmíněných třech otázkách.

43. Soud konstatuje, že první otázka v referendu se týkala plochy Z2. Tato plocha byla zanesena v podkladech připravovaného územního plánu pro společné jednání (viz například Hlavní výkres z června 2021, projektant Ing. arch. Jaroslav Pachner, SM – PROJEKT spol. s r. o., č. zakázky 02-14, č. výkresu N3). Následně po společném jednání byla plocha Z2 vypuštěna ze zastavitelných ploch a dané území bylo přiřazeno do plochy změn v krajině K15 (viz strana 66 odůvodnění napadeného územního plánu). Ve vztahu k plochám Z2 a K15 nebyly v návrhu uplatněny žádné návrhové body a ani v návrhovém petitu se navrhovatel nedomáhal zrušení žádné z uvedených ploch. Soud se proto původně navrženou plochou Z2 posléze přiřazenou do plochy K15 blíže nezabýval.

44. Podle § 49 zákona o místním referendu je rozhodnutí v místním referendu pro zastupitelstvo obce, a orgány obce závazné. To ovšem neznamená, že tím odpadla odpůrkyni povinnost vypořádat se s námitkami navrhovatele ohledně změny zastavitelnosti ploch Z22 a Z50.

45. Jak vyložil Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 12. 11. 2020, č. j. -84, bod 43, „místní referenda v oblasti územního plánování se nachází (stejně jako proces pořizování územního plánu jako takový) na hranici mezi politickou vůlí samosprávného celku (ať již generovanou zastupitelstvem či občany prostřednictvím referenda) a dalšími zákonnými požadavky (ať již na ochranu veřejného zájmu hájeného zejména dotčenými orgány, nebo právy jednotlivých osob zejména na minimalizaci zásahu do jejich vlastnických práv). […] Ochrana veřejného zájmu, soulad s právními předpisy a požadavek na proporcionalitu zvoleného řešení ve vztahu k jednotlivým vlastníkům nemovitých věcí představují mantinely, ve kterých může zastupitelstvo realizovat zájmy obce, ať již formulované jím samotným nebo přímo občany prostřednictvím referenda“.

46. Výsledek místního referenda je při pořizování změny územního plánu úvodní představou, jak by obec chtěla své území regulovat (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2021, č. j. Ars 6/2020-85, bod 26). Pro zastupitelstvo může představovat závazný pokyn pro iniciaci pořízení územního plánu či jeho změny, případně pro následné schvalování. Zastupitelstvo nicméně nemůže schválit takový územní plán, který by byl v rozporu se zákonem. Pokud je řešení požadované referendem nezákonné, není zastupitelstvo povinno takové řešení do územního plánu nebo jeho změny promítnout (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2020, č. j. -84, bod 43, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2021, č. j. Ars 6/2020-85, bod 26). Závaznost výsledku místního referenda pro zastupitelstvo či jiné orgány obce znamená, že jeho výsledek musí zajistit či prosazovat způsobem souladným s právními předpisy (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2022, č. j. -65, č. 4381/2022 Sb. NSS). Smyslem konání referenda nemůže být nahrazení činnosti jiných orgánů, nýbrž pouze zjištění politického názoru občanů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2016, č. j. -27).

47. Vznese-li vlastník pozemku v průběhu pořizování územního plánu nebo jeho změny konkrétní námitky, kterými poukazuje na nedostatek odůvodnění, nezákonnost, nerozumnost či neproporcionalitu navrhované regulace, která vzešla ze závazného výsledku místního referenda, musí být na jeho námitky v přijatém územním plánu nebo jeho změně věcně reagováno. V souladu s principem právní jistoty má totiž každý právo znát důvody změn, jež se ho dotýkají (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2024, č. j. -79, bod 31). Územní samosprávný celek je povinen vysvětlit, z jakých důvodů je v místním referendu odsouhlasená regulace v souladu se zákonem, zda je ve vztahu ke konkrétním pozemkům proporcionální a rozumná. Tím spíše tak musí učinit, pokud je v námitkách namítána absence odůvodnění navržené změny a nepřiměřenost zásahu do vlastnického práva navrženou regulací. V opačném případě totiž výsledek místního referenda prosazuje v rozporu s právními předpisy.

48. Odpůrkyně byla tedy povinna k námitkám navrhovatele zdůvodnit, proč se pohybuje v mantinelech územního plánování, ve kterých může realizovat politickou vůli svých občanů vyjádřenou v referendu. Samotná existence závazného výsledku referenda totiž není dostatečným podkladem pro změnu územního plánu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2016, č. j. -27).

Detail ploch Z22 a K9 v hlavním výkresu napadeného územním plánu a v hlavním výkresu z června 2021

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]

49. Soud shledal, že navrhovatel uplatnil proti navrženému územnímu plánu po veřejném projednání konaném dne 5. 2. 2024 poměrně obsáhlé námitky (viz podání navrhovatele ze dne 7. 2. 2024). Svými námitkami reagoval na veřejné projednání a navazoval na své připomínky, které uplatnil podáním ze dne 27. 6. 2022 (podání společně s navrhovatelem podala Jitka Hrdličková, pozn. soudu). Ve vztahu k ploše Z22 [zastavitelná plocha smíšená obytná venkovská (SV)], která byla v návaznosti na společné jednání a uplatněné připomínky jiných osob podstatně zmenšena ve prospěch plochy K9 [smíšené nezastavěné území všeobecné (MU)] oproti situaci zakreslené v hlavním výkresu z června 2021 (viz obrázky shora), navrhovatel v námitce uvedl, že na této ploše jsou pozemky rozděleny do 9 parcel vhodných pro zástavbu s ohledem na místo, přípojky elektrického vedení, 2 vodovodních řádů, nezemědělskou půdu apod. Navrhovatel připomněl, že dosavadním platným územním plánem byla tato lokalita zastavitelná pro občanskou vybavenost a on v procesu pořizování napadeného územního plánu pouze požadoval změnu využití na plochu k bydlení, a to ještě v době, kdy se o místním referendu nic nevědělo. Tomu bylo vyhověno, a proto navrhovatel žil v domnění, že tato lokalita je v rámci zástavby vhodná a v pořádku. Pokračoval tudíž v přípravě plochy Z22 k zastavitelnosti. Navrhovatel v námitce vyjádřil nesouhlas s vyjmutím plochy Z22 ze zastavitelných ploch. Požadoval, aby jeho námitka byla hodnocena s ohledem na veškeré okolnosti zastavitelnosti dotčených pozemků. Upozornil, že na dotčených pozemcích jsou od roku 2022 již oficiálně vybudovány a dále plánovány elektrické přípojky v souladu s dosud platným územním plánem. Navrhovatel podotkl, že veškerá přípravná činnost na využití této lokality započala v roce 2020 a obec o přípravě byla průběžně oficiálně i neoficiálně informována. Konstatoval, že rozhodnutím o zrušení zastavitelnosti plochy Z22 mu jako vlastníkovi pozemků vzniknou nemalé finanční škody.

50. Zmíněné námitce navrhovatele odpůrkyně nevyhověla (viz strana 212 a násl. odůvodnění napadeného územního plánu). Nevyhovění námitce je odůvodněno jednak odkazem na výsledek místního referenda a dále skutečností, že v rámci veřejného projednání byly k zastavitelné ploše Z22 v zákonné lhůtě uplatněny další dvě připomínky, z toho v jedné byl požadavek na zmenšení na šíři 30 m podél silnice III. třídy a v druhé na její vyjmutí z návrhu z důvodu charakteru původní uliční zástavby a skutečnosti, že se jedná o louku s řadou chráněných rostlinných druhů a dle místních obyvatel se zde nachází hnízdiště chřástala polního a dále problematické napojení na veřejnou technickou infrastrukturu. Dále je odkázáno na vypořádání předchozí připomínky navrhovatele. Na straně 237 odůvodnění napadeného územního plánu se v rámci vypořádání předchozí připomínky navrhovatele uvádí, že „zastavění předmětných pozemků bylo umožněno změnou č. 1 Územního plánu Kalek, která nabyla účinnosti 20. 5. 2010, a teprve 20. 10. 2021 byly vlastníkem zahájeny činnosti na předmětných pozemcích, a to uzavřením smlouvy o budoucí smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení a zpracování geometrického plánu ze dne 13. 6. 2022 a následné dělení. Obě činnosti byly zahájené až poté, co obec rozhodla o pořízení územního plánu. Avšak nadále do současné doby nenabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavěné území uvedenou územně plánovací dokumentací určeno. Z toho vyplývá, že do společného jednání předmětné územně plánovací dokumentace nebyly vlastníkem pozemků učiněny kroky k využití dotčené zastavitelné plochy, neboť realizované dělení a smlouva o budoucí smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení nejsou relevantní kroky k naplnění využití plochy“. V rámci vypořádání dané připomínky je dále uvedeno, že na základě informací z LPIS (systém identifikace zemědělský parcel) i leteckých snímků jsou dotčené pozemky zemědělsky obhospodařovány, i když se jedná dle katastru o ostatní plochy, proto budou přičleněny k návrhové ploše změn v krajině K9. K problematice plochy Z22 se dále vztahuje odůvodnění napadeného územního plánu na straně 263 a násl., kde byla vypořádána připomínka zástupce veřejnosti (E. F.), ve které byl vyjádřen nesouhlas se zastavitelností plochy Z22 z důvodu tvrzené existence blíže nespecifikovaných chráněných druhů rostlin, tvrzeného hnízdiště chřástala polního a tvrzených problémů se zdroji pitné vody a kanalizací, přičemž připomínce bylo vyhověno. Jako důvod vyhovění je pouze uvedeno, že „určený zastupitel na základě již dříve zmiňovaného referenda zachovává kontinuitu svého rozhodnutí v dané problematice“.

51. Soud shledal, že vypořádání uvedené námitky navrhovatele v napadeném územním plánu ohledně plochy Z22 je přezkoumatelné a obsahově dostatečné. Soud nesouhlasí s navrhovatelem, že by změna zastavitelnosti plochy Z22, resp. zmenšení této plochy ve prospěch plochy K9, byla učiněna jen na základě výsledku místního referenda bez dostatečných odborných podkladů. Ze spisové dokumentace je zřejmé, že v procesu pořizování územního plánu se k návrhu územního plánu (včetně zastavitelnosti plochy Z22) vyjadřovala řada dotčených orgánů, přičemž jejich stanoviska byla podkladem pro vydání napadeného opatření obecné povahy. S ohledem na výsledek místního referenda ohledně zastavitelnosti plochy Z22 byla odpůrkyně povinna snažit se naplnit vůli kvalifikované většiny obyvatel Kalku. Proto pochopitelně v odůvodnění napadeného územního plánu uvedla výsledek místního referenda jako zásadní argument. Nicméně je zřejmé, že odůvodnění vypořádání námitky navrhovatele se neomezuje pouze na výsledek referenda, nýbrž je zde i další argumentace. Odpůrkyně upozornila na konkurující námitku zástupce veřejnosti, který prosazoval nezastavitelnost dané plochy. Konstatovala koncepci rozvoje obce v jiných lokalitách a posuzovala dotčení práv navrhovatele s ohledem na konkrétní okolnosti.

52. Navrhovatel citoval v návrhu právní názor rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21. 7. 2009, č. j. -120, ohledně testu proporcionality: „V tomto smyslu může územní plán představovat zásadní omezení ústavně zaručeného práva vlastnit majetek (čl. 11 LZPS), jež je jedním ze základních pilířů, na nichž již po staletí stojí západní civilizace a její svobodný rozvoj. Zásahy do vlastnického práva proto musí mít zásadně výjimečnou povahu, musí být prováděny z ústavně legitimních důvodů a jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle a být činěny na základě zákona. [...] Podmínkou zákonnosti územního plánu, kterou soud vždy zkoumá v řízení podle a násl. , je, že veškerá omezení vlastnických a jiných věcných práv z něho vyplývající mají ústavně legitimní a o zákonné cíle opřené důvody a jsou činěna jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle (zásada subsidiarity a minimalizace zásahu).“ K tomu navrhovatel uvedl, že nebyly splněny podmínky vymezené v citovaném judikátu.

53. Soud v první řádě konstatuje, že ve svých připomínkách a námitkách uplatněných v procesu pořizování územního plánu navrhovatel ve vztahu k ploše Z22 ani k žádné jiné z ploch nyní posuzovaných soudem nenavrhl provedení testu proporcionality a ani nenamítal výslovně nepřiměřenost zásahu do vlastnického práva. Soud tak může dovozovat zpochybnění přiměřenosti zásahu do vlastnického práva navrhovatele jen z obsahu jeho argumentace v připomínkách a námitkách, kde ve vztahu k jednotlivým plochám uváděl důvody svého nesouhlasu. Tyto důvody spočívaly výhradně v tom, že se cítil poškozen přijatým řešením, kdy mu nebude umožněno vytvoření stavebních parcel určených pro výstavbu rodinných domů či chalup. Tuto jeho argumentaci odpůrkyně v napadeném územním plánu řádně vypořádala.

54. Soud dále konstatuje, že návrhovou námitku ohledně nedostatečnosti testu proporcionality považuje za značně neurčitou. Navrhovatel vůbec neuvedl, které konkrétní plochy se má námitka týkat a nespecifikoval, které konkrétní podmínky plynoucí z citovaného judikátu považuje za nesplněné a z jakých důvodů. Citovaná pasáž judikátu stanoví přitom celou řadu podmínek. Soudu nepřísluší, aby se bez konkrétní návrhové námitky, poukazující na konkrétní nedostatek odůvodnění napadeného územního plánu ve vztahu ke konkrétní ploše, pouštěl do podrobného přezkoumávání naplnění podmínek vyplývajících z citovaného judikátu. Posouzením proporcionality se proto soud zabýval přiměřeně k neurčitosti dané námitky.

55. Soud shledal, že odpůrkyně v napadeném územním plánu posuzovala proporcionalitu přijatého řešení ohledně plochy Z22, kdy byla poměřována újma navrhovatele související se změnou zastavitelnosti, a to s ohledem na navrhovatelem již provedené úkony a stávající zemědělské využití pozemků. Odpůrkyně přitom byla povinna brát v úvahu výsledek místního referenda. Navrhovatel v návrhu nereagoval na vypořádání své námitky odpůrkyní a nepřednesl žádnou argumentaci zpochybňující uvedené závěry odpůrkyně, která v odůvodnění napadeného územního plánu dospěla k závěru, že navrhovatel nebude významně dotčen na svých právech. Se závěrem odpůrkyně soud souhlasí. Je zřejmé, že odpůrkyně přistoupila ke změně zastavitelnosti z ústavně legitimních důvodů, kterými byl jednak výsledek referenda a dále koncepce rozvoje obce preferující výstavbu v jiných lokalitách než na ploše Z22. Soud neshledal, že by za dané situace bylo možné využít nějaké šetrnější řešení vedoucí ještě rozumně k zamýšlenému cíli, jímž je nezastavitelnost daného území. Soud neshledal diskriminaci ani libovůli ze strany odpůrkyně, když nezastavitelnost dané plochy Z22 je zejména důsledkem výsledku místního referenda. O vstřícném přístupu Pořizovatele k navrhovateli naopak svědčí skutečnost, že podnětu navrhovatele ohledně změny využití plochy Z22 bylo v procesu pořizování územního plánu vyhověno, avšak později s ohledem na výsledek referenda a námitky dalších osob došlo ke změně ve směru nezastavitelnosti, resp. zmenšení dotčené plochy (v podrobnostech viz níže).

56. Soud k vypořádání dané námitky dále doplňuje, že významnou shledává skutečnost, že námitka směřovala k tomu, že navrhovatel již učinil úkony směřující k tomu, aby na ploše Z22 mohla být v budoucnu realizována výstavba rodinných domů, přičemž poukazoval na skutečnost, že se svými aktivitami započal ještě dříve, než se v obci začalo řešit referendum. Soud konstatuje, že v předchozím územním plánu ve znění změny z roku 2010 byla dotčená lokalita označena číslem 28 jakožto plocha občanské vybavenosti (viz Hlavní výkres – urbanistická koncepce z roku 2010). Z textové části 1. Změny Územního plánu Kalek a jejího odůvodnění plyne, že v dotčené lokalitě se předpokládala výstavba penzionu pro seniory s kapacitou 16 bytových jednotek, 32 osob. Dle textové části 1. Změny Územního plánu Kalek byla na plochách občanské vybavenosti umožněna zástavba pouze stavbami pro vzdělání, výchovu, sociální služby apod., nikoli však stavbami pro bydlení. Navrhovatel v procesu pořizování napadeného územního plánu dal podnět ohledně změny využití daného území z občanské vybavenosti na bydlení (viz tvrzení navrhovatele v námitkách a jeho podnět ze dne 24. 1. 2017, který je součástí předložené dokumentace). Z výkresových podkladů (např. hlavní výkres z června 2021), jež byly podkladem pro společné jednání, plyne, že podnětu navrhovatele bylo vyhověno. Popsané údaje plynou rovněž ze strany 237 odůvodnění napadeného územního plánu. Tím, že bylo vyhověno zmíněnému podnětu navrhovatele, však tento nemohl získat legitimní očekávání, že územní plán bude schválen v té podobě, jež byla podkladem pro společné jednání. Navrhovatel mohl a měl počítat s tím, že situace se může změnit s ohledem na podané připomínky a námitky jiných osob. Jestliže navrhovatel přistoupil k realizaci dělení pozemků na parcely vhodné pro výstavbu rodinných domů a prováděl další úkony s tím související, jednal lehkomyslně. V době, kdy zmíněné úkony navrhovatel prováděl, platný územní plán stanovil v dané lokalitě plochu občanské vybavenosti č. 28, jež neumožňovala výstavbu rodinných domů.

57. Soud zdůrazňuje, že námitka navrhovatele ve vztahu k ploše Z22, uplatněná v procesu pořizování územního plánu, vyjadřovala nesouhlas se zmenšením plochy Z22 oproti dokumentaci pro společné jednání ve prospěch nezastavitelné plochy K9. Navrhovatel zjevně neměl zájem, aby byla zachována situace dle předchozího platného územního plánu, tedy plocha občanské vybavenosti, neboť takový stav by mu neumožnil realizovat záměr prodeje parcel k výstavbě rodinných domů. I s přihlédnutím k této skutečnosti se jeví soudu vypořádání námitky navrhovatele stran plochy Z22 v napadeném územním plánu jako dostatečné, když jeho argumentace nesměřovala k tomu, že chtěl realizovat výstavbu v souladu s dříve platným územním plánem.

58. K návrhové námitce, že odpůrkyně vycházela z údajů místních obyvatel uvedených v připomínce zástupce veřejnosti ohledně chráněných druhů rostlin, hnízdiště chřástala polního či problémů se zdrojem pitné vody a kanalizací, kdy navrhovatel namítal, že posouzení ohledně chráněných druhů rostlin a živočichů by mohl provést jen orgán ochrany přírody v souladu se zákonem o ochraně přírody, soud přisvědčuje navrhovateli, že posouzení ochrany rostlin a živočichů je úkolem orgánu ochrany přírody. V tomto případě však odpůrkyně v odůvodnění napadeného územního plánu pouze konstatovala existenci dané připomínky zástupce veřejnosti a reprodukovala její obsah, avšak neposuzovala, zda skutečně nějaký chráněný druh rostliny či živočicha se v dané lokalitě vyskytuje. Vypořádání uvedené námitky navrhovatele tedy nebylo založeno na existenci chráněných rostlin či živočichů v dané lokalitě, ani na existenci problémů s pitnou vodou či kanalizací. Soud podotýká, že se jednalo o pouhou připomínku zástupce veřejnosti, a proto odpůrkyně nebyla povinna se s ní vypořádat způsobem srovnatelným s vypořádáním námitky.

59. Navrhovatel citoval v návrhu následující text: „Lokality nejsou připraveny z hlediska technické vybavenosti (komunikace, voda, systém odkanalizování), nejsou vymezeny žádné regulativy nové zástavby. Nepříznivý dopad na život v obci by spočíval zejména v enormním nárůstu požadavků na dodávku pitné vody ze stávajících omezených zdrojů a nevyřešeném způsobu čištění odpadních vod. Problematika nové zástavby by měla být nejprve posouzena a vyhodnocena v územní studii a teprve až po vyhodnocení této studie by následně mohla probíhat případná parcelace pozemků a současně i řešení potřebné infrastruktury. V tomto případě takto postupováno nebylo. Navrhovaná zástavba kromě toho představuje hrubý zásah do charakteru krajiny, měla by velmi negativní dopad na přírodu v bezprostředním okolí obce i na celkový krajinný ráz.“ K citované pasáži uvedl, že je v rozporu s legitimním očekáváním navrhovatele citované odůvodnění Zastupitelstva obce Kalek, které je zanesené i v prospektu o referendu. Soud shledal, že citovaná pasáž se nachází pouze v navrhovatelem předloženém nedatovaném letáku s názvem Proč referendum, avšak nenachází se v odůvodnění napadeného územního plánu. Nejedná se tedy o argumentaci zastupitelstva či obce Kalek, nýbrž o argumentaci autorek zmíněného letáku Evy Francové a Aleny Bauerové pro účely místního referenda. Zmíněnou návrhovou námitku směřoval navrhovatel k porušení jeho legitimního očekávání, avšak soud neshledal porušení legitimního očekávání navrhovatele, jak bylo popsáno výše. Soud na tomto místě již jen připomíná, že sice došlo ke změně zastavitelnosti pozemků (zmenšení plochy Z22 ve prospěch plochy K9), avšak navrhovatel své legitimní očekávání dle obsahu námitky uplatněné 7. 2. 2024 odvozoval nikoli od předchozího platného územního plánu, nýbrž od skutečnosti, že bylo v procesu pořizování územního plánu vyhověno jeho podnětu stran změny využití dotčené plochy. Tím ovšem legitimní očekávání založeno nebylo.

60. Soud tudíž ve vztahu k ploše Z22 uzavírá, že neshledal v napadeném územním plánu nezákonnost stran této plochy, když její vymezení bylo v územním plánu řádně odůvodněno a námitky navrhovatele dostatečně vypořádány.

Detail ploch AU a Z50 v hlavním výkresu napadeného územního plánu a v hlavním výkresu z června 2021[OBRÁZEK][OBRÁZEK]

61. Předmětem místního referenda byla dále plocha Z50 [zastavitelná plocha bydlení venkovské (BV)], která je patrná na hlavním výkresu z června 2021, přičemž i v jejím případě byl výsledkem referenda nesouhlas se zastavitelností, a proto byla celá plocha z připravovaného územního plánu vyjmuta po společném jednání, přičemž pozemky ve zrušené ploše Z50 se staly součástí plochy AU (plocha zemědělská všeobecná), což je patrné z porovnání hlavního výkresu z června 2021 a hlavního výkresu napadeného územního plánu (viz obrázky shora). Ve vztahu k ploše Z50 navrhovatel v námitkách ze dne 7. 2. 2024 uvedl, že dotčená plocha je od roku 2007 určena k zástavbě, proto od roku 2020 činil kroky k přípravě pro výstavbu cca 5-7 domů k bydlení. Součástí přípravy byly i požadavky na vytvoření elektrických přípojek, které jsou již několik let v řešení. Od roku 2021 docházelo dle argumentace navrhovatele k postupnému dělení pozemků, přičemž teprve později se začalo v obci řešit referendum. V době pořádání referenda bylo dle argumentace navrhovatele zřejmé, že dávno před referendem došlo k dělení pozemků na dotčené ploše Z50 v katastrálním území Načetín u Kalku. Navrhovatel v námitce reagoval i na připomínku zástupce veřejnosti (E. F.), že se jedná o nepřiměřené rozšiřování zastavitelných ploch a že by bylo nutné řešit zásobování pitnou vodou, odkanalizování a nové komunikační napojení, a že výstavba ohrožuje chráněné rostliny a měla by negativní vliv krajinný ráz. Navrhovatel zdůraznil, že dotčená plocha Z50 je určena k zástavbě od roku 2007. Dále uvedl, že Načetín (část obce Kalek) i samotná obec Kalek nemají kanalizační řad a všichni stavebníci si musí odpadní vody řešit vlastní čističkou odpadních vod. Připomněl, že napojení na komunikaci je zcela bezproblémové, protože plocha Z50 přiléhá nejen k hlavní komunikaci, ale i k místní komunikaci, a že zajištění zdroje pitné vody lze realizovat jednak z veřejných inženýrských sítí, ale i vlastními vrty, kdy celá oblast má dostatek podzemní vody.

62. Zmíněné námitce navrhovatele odpůrkyně nevyhověla (viz strana 218 a násl. odůvodnění napadeného územního plánu). Nevyhovění námitce je odůvodněno jednak odkazem na výsledek místního referenda a dále skutečností, že v rámci veřejného projednání byla uplatněna připomínka zástupce veřejnosti, kde byl požadavek na vypuštění plochy Z50 z návrhu projednávaného územního plánu. V odůvodnění se dále uvádí, že v rámci veřejného projednání „bylo uplatněno stanovisko dotčeného orgánu hájící veřejné zájmy z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, ve kterém nesouhlasil s vymezením předmětné zastavitelné plochy. Na základě nesouhlasného stanoviska dotčeného orgánu, pořizovatel vyvolal jednání, kterého se zúčastnili pořizovatel, určený zastupitel a zástupce dotčeného orgánu. Pořizovatel vyhotovil záznam o průběhu jednání, který je součástí vyhodnocení stanoviska dotčeného orgánu uplatněného v rámci společného jednání v kapitole b.4) tohoto odůvodnění. Z jednání vyplynulo, že nebyly nalezeny důvody pro zachování rozvojové plochy, které by převažovaly nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu, proto bylo dohodnuto o vyjmutí předmětné plochy z návrhu projednávané územně plánovací dokumentace“. Odpůrkyně v rámci vypořádání námitek dále argumentovala obdobně jako u výše posuzované plochy Z22, tedy že „zastavění předmětných pozemků bylo umožněno Územním plánem Kalek, který nabyl účinnosti 21. 11. 2007, a teprve 20. 10. 2021 byly vlastníkem zahájeny činnosti na předmětných pozemcích, a to uzavřením smlouvy o budoucí smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení a zpracování geometrického plánu ze dne 13. 6. 2022 a následné dělení. Obě činnosti byly zahájené až poté, co obec rozhodla o pořízení územního plánu. Avšak nadále do současné doby nenabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavěné území uvedenou územně plánovací dokumentací určeno. Z toho vyplývá, že do společného jednání předmětné územně plánovací dokumentace nebyly vlastníkem pozemků učiněny kroky k využití dotčené zastavitelné plochy, neboť realizované dělení a smlouva o budoucí smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení nejsou relevantní kroky k naplnění využití plochy“.

63. K ploše Z50 se vztahuje rovněž argumentace odpůrkyně na straně 250 a násl. odůvodnění napadeného územního plánu, kde byla vypořádána obdobná připomínka navrhovatele. Na tomto místě se v odůvodnění napadeného územního plánu uvádí, že Pořizovatel „nenašel převažující veřejný zájem nad zájmem ochrany zemědělského půdního fondu, proto obci navrhl vyjmutí zastavitelné plochy Z50 z projednávaného návrhu územního plánu a umožnit případný rozvoj obce v jejích jiných částech. Vyjmutí zastavitelné plochy Z50 neznemožní využívání pozemků, nemá vliv na již provedené dělení. Na základě výše uvedeného bylo vyhodnoceno, že připomínce se nevyhovuje a v návrhu projednávaného územního plánu bude zastavitelná plocha Z50 vyjmuta. Pozemky pod zastavitelnou plochou budou zařazeny do ploch zemědělských, neboť se jedná dle katastru nemovitostí o trvalé travní porosty“. K problematice plochy Z50 se dále vztahuje odůvodnění napadeného územního plánu na straně 263 a násl., kde byla vypořádána připomínka zástupce veřejnosti (E. F.), ve které byl vyjádřen nesouhlas se zastavitelností plochy Z50 z důvodu „neodůvodněného rozšíření současně zastavěného území na louce s chráněnými rostlinami, která je vzhledem ke svému umístění významným krajinným prvkem. Vznikla by satelitní zástavba s novou komunikací, s negativním dopadem na krajinný ráz. Problematické jsou možnosti zásobování pitnou vodou, způsob řešení čištění odpadních vod a potřeba výstavby nových komunikací a souvisejících zpevněných ploch“.

64. Soud shledal, že vypořádání předmětné námitky navrhovatele v napadeném územním plánu ohledně plochy Z50 je nedostatečné, a tudíž nepřezkoumatelné. V zásadě je vyjmutí plochy Z50 odůvodněno výsledkem referenda, negativním stanoviskem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a skutečností, že navrhovatel od doby přijetí předchozího územního plánu v roce 2007 příliš nepokročil s využitím pozemků směrem k jejich zastavitelnosti. Dále z odůvodnění plyne, že byla zohledněna připomínka zástupce veřejnosti na vyjmutí plochy Z50 ze zastavitelných ploch. Z odůvodnění nevyplývá, že by jakkoli byla posuzována stručná argumentace zástupce veřejnosti v připomínce ohledně existence blíže nespecifikovaných chráněných druhů rostlin či problémů se zdrojem pitné vody a kanalizací. Je zřejmé, že odpůrkyně kladla důraz zejména na výsledek místního referenda a stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

65. Soud konstatuje, že v případě plochy Z50 je situace značně odlišná oproti výše řešené ploše Z22. Plocha Z50 byla totiž již v územním plánu z roku 2007 vedena jako plocha č. 2 s využitím pro nízkopodlažní bydlení. Změna územního plánu z roku 2010 na tomto stavu nic nezměnila. Navrhovatel hodlal v souladu s předchozím územním plánem využít tuto plochu k výstavbě nízkopodlažního bydlení. Napadený územní plán mu však tento záměr znemožnil. Za takové situace je třeba trvat na tom, aby vysvětlení změny zastavitelnosti plochy Z50 bylo v napadeném územním plánu dostatečně podrobné. Dle názoru soudu však výše uvedená argumentace odpůrkyně dostatečná není.

66. Odpůrkyně měla vysvětlit k námitce navrhovatele, proč je třeba zmíněnou plochu Z50, na níž se předpokládala zástavba od roku 2007, změnit v napadeném územním plánu na nezastavitelnou zemědělskou plochu, když předchozí územní plán počítal se zastavěním této lokality nízkopodlažním bydlením. V odůvodnění vypořádání námitky navrhovatele nelze v tomto případě vystačit jen s obecnou tezí, že obec se rozhodla rozvíjet výstavbu na jiných plochách apod., nýbrž měla by být konkrétně vyhodnocena situace v dané lokalitě plochy Z50 a vysvětleno, proč odpůrkyně změnila názor na zastavitelnost dané lokality oproti předchozímu územnímu plánu. Negativní stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu stran plochy Z50 nemá závazný charakter. Odpůrkyně měla zkoumat, jaké bylo stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k územnímu plánu z roku 2007 a proč případně došlo ke změně jeho stanoviska. V tomto případě měla odpůrkyně dále vzít v úvahu, že ke změně zastavitelnosti nedošlo jen ohledně plochy Z50, nýbrž i v dalších lokalitách s pozemky ve vlastnictví navrhovatele (např. Z2, Z22 a Z50), a že tedy je navrhovatel výrazně dotčen na svém vlastnickém právu. Svá zjištění ve výše naznačených směrech pak měla odpůrkyně zohlednit při vypořádání námitky navrhovatele. Takovéto úvahy však v napadeném územním plánu absentují, což způsobuje jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.

67. Soud dále konstatuje, že ostatní nově vymezené plochy v napadeném územním plánu, jejichž zrušení se navrhovatel domáhal (Z40, Z43, Z49, Z9, Z10 a Z3) nebyly předmětem místního referenda, a tudíž k nim nelze vztahovat argumentaci navrhovatele v části návrhu Vztah k proběhlému referendu, kde navrhovatel namítal upřednostnění výsledku místního referenda před odborným posouzením daných lokalit a upřednostnění výsledku místního referenda oproti legitimnímu očekávání navrhovatele. Soud se zabýval jednotlivými zmíněnými plochami.

68. Ve vztahu k plochám Z40, Z43, Z9, Z10 a Z3 soud uvádí, že tyto plochy (s výjimkou plochy Z3) jsou uvedeny jen na dvou místech návrhu. Jednak jsou uvedeny v části IV. návrhu označené jako Petit, kde navrhovatel navrhoval jejich zrušení, a dále jsou uvedeny v části II. návrhu označené jako Shrnutí dosavadního stavu. V této části II. navrhovatel popisoval průběh pořizování územního plánu. V rámci tohoto popisu navrhovatel uvedl, že své připomínky ze dne 27. 6. 2022 rozdělil do celkem 6 částí, podle území dotčené obce, ke kterým se vztahují, přičemž na připomínky posléze navázal námitkami ze dne 7. 2. 2024. Plochy Z40 a Z43 zahrnul navrhovatel do druhé části připomínek označené Bolebořská silnice Kalek s tím, že se jednalo o připomínku „nezohlednění požadavku na zastavitelnost území kolem bolebořské silnice“. Plochy Z9 a Z10 zahrnul navrhovatel do druhé části připomínek označené Střed obce Jindřichova Ves s tím, že se jednalo o připomínku „neúplné rozšíření zastavitelné plochy obce ve vztahu ke stávající ploše Z10“. Plochu Z3 zahrnul navrhovatel do šesté části připomínek označené Údolí větru Načetín. Jiný údaj k plochám Z40, Z43, Z9 a Z10 není v části II. návrhu uveden. Ve vztahu k ploše Z3 je ve zmíněné části návrhu navíc oproti ostatním plochám obsažena stručná reprodukce připomínky navrhovatele a odůvodnění napadeného územního plánu ohledně vypořádání dané připomínky. O navazující námitce k ploše Z3 a jejím vypořádání se navrhovatel v návrhu nezmiňuje. V části III. návrhu označené jako Odůvodnění návrhu není k uvedeným pěti plochám obsažena žádná konkrétní argumentace. Ani v replice k vyjádření odpůrkyně se navrhovatel k uvedeným plochám nevyjádřil. Uvedených pěti ploch by se snad mohla dotýkat obecná argumentace navrhovatele v návrhu ohledně zaujatosti vůči jeho osobě se zřetelem ke skutečnosti, že v případě jiných ploch jiných vlastníků byla zastavitelnost umožněna, čímž se soud bude zabývat níže.

69. S přihlédnutím k nastalé situaci (žádný konkrétní návrhový bod) soud pouze ve stručnosti uvádí, že připomínka navrhovatele k plochám Z40 a Z43 byla vypořádána na straně 241 a námitka navrhovatele byla vypořádána na straně 216 a násl. odůvodnění napadeného územního plánu. Připomínka navrhovatele k ploše Z9 byla vypořádána na straně 247 a násl. a námitka navrhovatele byla vypořádána na straně 217 a násl. odůvodnění napadeného územního plánu. Připomínka navrhovatele k ploše Z3 byla vypořádána na straně 252 a násl. a námitka navrhovatele byla vypořádána na straně 220 a násl. napadeného územního plánu. S ohledem na absenci konkrétní návrhové námitky nepovažuje soud za možné ani vhodné, aby se podrobněji pouštěl do posouzení přezkoumatelnosti a věcné správnosti vypořádání námitek navrhovatele k uvedeným pěti plochám, když navrhovatel nepřednesl v návrhu žádnou konkrétní argumentaci, kterou by zpochybňoval vypořádání svých jednotlivých námitek k dotčeným plochám.

70. Soud proto pouze dodává, že námitky navrhovatele v procesu pořizování územního plánu směřovaly k tomu, aby plochy Z40, Z43, Z9 a Z3 byly rozšířeny o další pozemkové parcely, na kterých by mohla probíhat výstavba. Ve vztahu k ploše Z10, kde pozemky jsou ve vlastnictví jiných osob než navrhovatele, nebyla žádná konkrétní námitka navrhovatelem uplatněna. Tuto plochu navrhovatel pouze zmiňoval ve své připomínce k ploše Z9 s tím, že by chtěl, aby zastavitelná plocha Z9 byla rozšířena podél plochy Z10. Z návrhu tedy není jasné, proč plochu Z10 zahrnující pozemky jiných vlastníků, navrhuje navrhovatel ke zrušení.

71. Odpůrkyně v rámci vypořádání námitek navrhovatele konstatovala, že pozemky navrhované navrhovatelem k rozšíření ploch Z40 a Z43 jsou dle stávajícího územního plánu nezastavitelné, proto byly v připravovaném územním plánu zařazeny do zemědělských ploch, když nebyly shledány důvody k rozšíření zastavitelných ploch Z40 a Z43. V případě plochy Z9 odpůrkyně v rámci vypořádání námitky navrhovatele upozornila i na negativní stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a popsala místní situaci se závěrem, že zastavitelné plochy nebudou rozšiřovány.

Detail ploch AU a Z3 v hlavním výkresu napadeného územního plánu[OBRÁZEK]

72. Pouze ve vztahu k ploše Z3 namítal navrhovatel v procesu pořizování územního plánu změnu zastavitelnosti oproti předchozímu územnímu plánu. S přihlédnutím ke zcela neurčité návrhové námitce ohledně neprovedení testu proporcionality, kdy nebylo zřejmé, k jaké ploše se tato námitka vztahuje, a ani nebyla obsažena bližší argumentace, soud z opatrnosti konstatuje, že pozemky, o které chtěl navrhovatel rozšířit zastavitelné plochy Z40, Z43 a Z9, byly v předchozím územním plánu v nezastavitelné zemědělské ploše. U těchto třech ploch tedy navrhovatel nemohl mít legitimní očekávání, že budou rozšířeny o dříve nezastavitelné pozemky. Odpůrkyně pak nebyla povinna ohledně navrhovatelem požadovaného rozšíření těchto tří ploch o další pozemky provádět test proporcionality, jelikož nedošlo ke změně využití pozemků ani k zásahu do vlastnického práva navrhovatele, přičemž navrhovatel v případě těchto tří ploch ani ve svých námitkách v procesu pořizování územního plánu nezpochybnil přiměřenost přijatého řešení.

73. Ve vztahu k ploše Z3 odpůrkyně při vypořádání námitky navrhovatele vysvětlila změnu zastavitelnosti s odkazem na Územní studii krajiny, kde bylo posouzeno, že rekreační chaty umístěné v údolní nivě Načetínského potoka jsou v rozporu s cílovou kvalitou krajiny, přičemž Územní studie krajiny navrhla neurbanizovat širokou údolní nivu s přijmutím opatření na útlum a postupné vymístění rekreačních chat. Odpůrkyně připomněla, že na území dotčeném připomínkou byly vymezeny územním plánem z roku 2007 dvě zastavitelné plochy 3 a 4 navrhované pro budoucí využití k rekreaci. Konstatovala, že navrhovatel začal vyvíjet aktivitu na dotčených pozemcích až v říjnu 2021, a že ani nedoložil rozhodnutí o vybudování elektrických přípojek či zajištění dopravní obslužnosti. Poukázala na možné využití pozemků v dotčených plochách jakožto zemědělských, jako tomu bylo doposud. Na straně 255 odůvodnění napadeného územního plánu odpůrkyně upozornila, že možnost využití Územní studie krajiny byla schválena pořizovatelem dne 18. 9. 2019 jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace.

74. Soud shledal, že v případě plochy Z3 byla situace taková, že navrhovatel požadoval v procesu pořizování územního plánu rozšíření této plochy jihozápadním směrem (viz obrázek výše s rozparcelovanými pozemky v uvedeném směru) v souladu s předchozím územním plánem, který umožňoval zastavitelnost stavbami pro rekreaci. Odpůrkyně odůvodnila nevyhovění námitce navrhovatele na rozšíření této plochy o další pozemky zejména Územní studií krajiny s tím, že odpůrkyně s ohledem na zmíněnou studii nemá zájem na rozvoji obce v této lokalitě. Náležitosti odborné studie jsou definovány v § 30 starého stavebního zákona, přičemž je zřejmé, že územní studie představují odborný podklad pro zpracování navazující územně plánovací dokumentace. Tuto skutečnost uvádí soud jen na okraj, jelikož ve vztahu k ploše Z3 nebyla uplatněna argumentace o nedostatku odborných podkladů a upřednostnění výsledků místního referenda.

75. K navrhovatelem odkazovanému (výše citovanému) usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. -120, stran posuzování proporcionality, soud opětovně upozorňuje na neurčitost zmíněné námitky. Navrhovatel vůbec neuvedl, které konkrétní plochy se má námitka týkat, a nespecifikoval, které konkrétní podmínky plynoucí z citovaného judikátu a z jakých důvodů považuje za nesplněné. Zároveň soud připomíná, že ani v případě této plochy navrhovatel v procesu pořizování územního plánu výslovně nenamítal nepřiměřenost zásahu do svého vlastnického práva. Posouzením proporcionality se proto soud zabýval přiměřeně k neurčitosti dané návrhové námitky s přihlédnutím k námitce uplatněné v procesu pořizování napadeného územního plánu.

76. Soud považuje přiměřenost přijatého řešení ohledně plochy Z3 za dostatečně posouzenou, kdy nedošlo k rozšíření této plochy o další pozemky v rozsahu předchozího územního plánu, jak požadoval navrhovatel. V rámci testu proporcionality byla v odůvodnění napadeného územního plánu posuzována konkrétní situace ohledně dotčených pozemků (stávající využití k zemědělské činnosti, nedoložení podkladů navrhovatelem ohledně úkonů směřujících k zastavitelnosti pozemků, závěr Územní studie krajiny k dotčeným pozemkům a nezájem odpůrkyně o rekreační zástavbu v dané lokalitě). Navrhovatel v návrhu nereagoval na vypořádání své námitky odpůrkyní a nepřednesl žádnou argumentaci zpochybňující uvedené závěry odpůrkyně, která v odůvodnění napadeného územního plánu dospěla k závěru, že navrhovatel nebude významně dotčen na svých právech. Se závěrem odpůrkyně soud souhlasí. Je zřejmé, že odpůrkyně přistoupila ke změně zastavitelnosti z ústavně legitimních důvodů, kterými byl jednak závěr Územní studie krajiny a dále koncepce rozvoje obce preferující výstavbu v jiných lokalitách než na ploše Z3. Soud neshledal, že by za dané situace (zejména obsah Územní studie krajiny) bylo možné využít nějaké šetrnější řešení vedoucí ještě rozumně k zamýšlenému cíli, jímž je nezastavitelnost daného území s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu v dané lokalitě. Ostatně sám navrhovatel v námitkách uplatněných v procesu pořizování napadeného územního plánu a ani v návrhu nepřišel s žádným postojem, jak by si představoval proporcionální řešení. Z námitek navrhovatele i návrhu je zřejmé, že pro navrhovatele je prvořadé finanční hledisko, tedy majetkový prospěch z prodeje stavebních pozemků, zatímco odpůrkyně upřednostnila ochranu přírody, což řádně odůvodnila.

77. Soud shrnuje, že s přihlédnutím k výše zmíněné neurčitosti návrhových námitek dospěl k závěru, že námitky navrhovatele k pěti výše zmiňovaným plochám byly odpůrkyní řádně vypořádány. Blíže se soud plochami Z40, Z43, Z9, Z10 a Z3 nezabýval. Soudu nepřísluší, aby bez konkrétní návrhové námitky podrobněji (nad rámec již výše uvedeného) posuzoval přezkoumatelnost vypořádání námitky navrhovatele ohledně konkrétní plochy či věcnou správnost takového vypořádání, neboť v takovém případě by soud přestal být nestranným arbitrem sporu, nýbrž by přebíral roli advokáta navrhovatele. Zároveň soud opakuje, že navrhovatel ve svém návrhu vůbec nereagoval na vypořádání svých námitek k uvedeným pěti plochám v odůvodnění napadeného územního plánu. V petitu návrhu pak navrhovatel navrhl zrušení zmíněných pěti ploch v napadeném územním plánu. Takové řešení by však navrhovateli samo o sobě nepomohlo, neboť navrhovatel by kromě zrušení zmíněných pěti ploch potřeboval dosáhnout i zrušení částí okolních ploch v takovém rozsahu, aby bylo možné zmíněných pět ploch rozšířit v tom rozsahu, jak si to přál navrhovatel. V návrhu však žádná taková argumentace směřující k tomu, aby konkrétně specifikované části okolních ploch v napadeném územním plánu byly zrušeny, není obsažena. Rovněž v petitu návrhu nejsou specifikovány okolní části ploch, jež by navrhovatel chtěl zrušit. Chybějící argumentaci v návrhu nemůže nahradit skutečnost, že navrhovatel bez jakéhokoli vysvětlení formuloval v návrhu eventuální petit, kterým požadoval zrušit napadený územní plán v celém rozsahu.

78. Ve vztahu k ploše Z49, jejíhož zrušení se navrhovatel domáhal v petitu návrhu soud uvádí, že tato plocha se v napadeném územním plánu vůbec nenachází (viz hlavní výkres územního plánu), ovšem nacházela se v připravovaném územním plánu (viz hlavní výkres z června 2021). V odůvodnění napadeného územního plánu se k dané záležitosti na straně 176 uvádí: „Územní plán Kalek přebírá řešení návrhu komunikace pro zajištění přístupu k areálu Zámeček dle platné ÚPD a její změny, vymezení plochy Z49 pro veřejná prostranství v takové šíři, aby byla umožněna realizace komunikace a i doprovodné aleje. Zadání je v tomto bodu splněno. Plocha Z49 byla dle výsledků projednání dle požadavku dotčeného orgánu hájící zájmy ochrany zemědělského půdního fondu v návrhu zcela vypuštěna.“ K ploše Z49 se zřejmě v návrhu vztahuje značně neurčitá argumentace navrhovatele v části III. bod III) označená K možnosti transformace soukromé cesty na veřejnou (veřejné prostranství). V návrhu navrhovatel argumentoval, že se odpůrkyně nevypořádala s judikaturou Nejvyššího správního soudu, která stanoví parametry, kdy může být pozemní komunikace v soukromém vlastnictví veřejným prostranstvím. Soud k této argumentaci uvádí, že z odůvodnění napadeného územního plánu na straně 212 a násl. je zřejmé, že této námitce ohledně plochy Z49 bylo vyhověno, a proto tato plocha byla vypuštěna ze zastavitelných ploch a byla zařazena do ploch zemědělských. Návrhová námitka je tudíž zcela nedůvodná, jelikož k žádné transformaci soukromé cesty na veřejnou nedošlo, když plocha Z49 byla z napadeného územního plánu vypuštěna.

79. K výše uvedené návrhové námitce označené K možnosti transformace soukromé cesty na veřejnou (veřejné prostranství) soud pro úplnost poznamenává, že tato návrhová námitka byla zcela neurčitá. Nebylo vůbec zřejmé, k jaké ploše se námitka má vztahovat. Soud de facto nad rámec svých povinností dovodil, že se zřejmě týká plochy Z49, a takto zmíněnou návrhovou námitku vypořádal v předchozím odstavci. Problematika veřejné a soukromé cesty byla však rovněž řešena ve společné připomínce navrhovatele a J. H. ze dne 27. 6. 2022 a týkala se pozemku ve výlučném vlastnictví J. H. č. XE v katastrálním území X. Připomínka směřovala k tomu, aby zmíněný pozemek jakožto soukromý nebyl zahrnut do plánované veřejné cesty v ploše Z3. Tuto připomínku vypořádala odpůrkyně na straně 256 odůvodnění napadeného územního plánu. Následná námitka navrhovatele ze dne 7. 2. 2024 ve vztahu k uvedenému pozemku byla v odůvodnění napadeného územního plánu vyhodnocena jako připomínka s ohledem na skutečnost, že navrhovatel nebyl vlastníkem dotčeného pozemku, a takto byla vypořádána. Soud pro pořádek opětovně poznamenává, že připomínky ze dne 27. 6. 2022 podal navrhovatel společně s J. H., avšak námitky ze dne 7. 2. 2024 podal sám. Nyní v soudním řízení se navrhovatel může domáhat jen ochrany svých práv, nikoli práv dalších osob. Proto se soud více touto problematikou veřejné cesty přes pozemek J. H. nezabýval.

80. Soud se dále zabýval návrhovou námitkou, že námitkám a připomínkám jiných osob bylo v procesu pořizování územního plánu vyhověno, zatímco navrhovateli nikoli, v čemž navrhovatel spatřoval možnou diskriminaci a zaujatost Pořizovatele. Konkrétně navrhovatel upozornil na připomínku zástupce veřejnosti E. F., jíž bylo ve všech bodech vyhověno. Soud k tomu uvádí, že E. F. je spoluautorkou předloženého letáku ohledně místního referenda. Lze tak usuzovat, že se podílela na přípravě referenda, byť její přesná role není soudu známa. E. F. jakožto zástupce veřejnosti uplatnila v připomínce prakticky totéž, co bylo obsahem referenda. Popsala tři lokality (plochy Z2, Z22 a Z50) a uvedla argumenty, proč by tyto plochy měly být v připravovaném územním plánu nezastavitelné. Již výše soud zmiňoval ve vztahu k plochám Z22 a Z50, že odpůrkyně nezkoumala argumentaci v připomínce (vzácné druhy rostlin a živočichů, hnízdiště chřástala polního, problémy s kanalizací apod.). Důvod, proč tuto argumentaci odpůrkyně podrobněji nezkoumala, lze spatřovat v tom, že připomínka byla v souladu s výsledkem místního referenda. Z logiky věci však bylo třeba vypořádat připomínky a námitky navrhovatele, což odpůrkyně provedla (viz výše). Ve skutečnosti, že bylo vyhověno připomínkám zástupce veřejnosti, soud nespatřuje žádnou diskriminaci navrhovatele či zaujatost vůči němu, nýbrž se jedná o důsledek místního referenda, kdy rozhodnout v územním plánu v rozporu s výsledkem místního referenda, tedy umožnit zastavitelnost ploch Z2, Z22 a Z50, by bylo možné jen v případě, že by odpůrkyně shledala nezákonnost řešení přijatého v referendu spočívající například v nepřiměřeném zásahu do vlastnického práva navrhovatele. Odpůrkyně však takovou nezákonnost neshledala, přičemž soud s jejím závěrem, pokud jde o plochy Z2 a Z22, souhlasí.

81. Navrhovatel dále argumentoval vyhověním připomínce pod č. 11 na straně 267 odůvodnění napadeného územního plánu. K tomu soud uvádí, že se jedná o připomínku fyzické osoby, aby její pozemek parc. č. XL v katastrálním území X byl zahrnut do zastavitelných ploch, čemuž bylo vyhověno. Navrhovatel neuvádí, v čem je situace ohledně zmíněného pozemku srovnatelná s pozemky navrhovatele zařazenými do nezastavitelných ploch. Soud shledal, že zmíněný pozemek byl dle vypořádání dané námitky určen k výstavbě jediného rodinného domu. V rámci vypořádání zmíněné námitky fyzické osoby odpůrkyně uvedla, že „bude stanovena podmínka prostorového uspořádání tak, aby umožnila výstavbu jednoho rodinného domu s přístupem ze stávající komunikace a nedošlo k případnému nežádoucímu rozparcelování na vícero menších pozemků s následným zastavěním rodinnými domy“. S ohledem na citovanou pasáž se soudu jeví situace na zmíněném pozemku značně odlišná od situace navrhovatele. Z vypořádání námitky je zřejmé, že se odpůrkyně snažila zabránit postupu, který prováděl navrhovatel, tedy dělení pozemků a zástavba větším počtem domů. Dle názoru soudu citovaná pasáž naopak svědčí o tom, že i zmíněné fyzické osobě bylo měřeno stejným metrem jako navrhovateli, kdy byla umožněna pouze výstavba jediného rodinného domu a nebylo povoleno řešení provedené navrhovatelem, tedy dělení pozemků s předpokládanou následnou zástavbou rodinnými domy či chalupami. Ani v tomto případě tedy soud neshledává diskriminaci navrhovatele či zaujatost vůči němu.

82. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud návrh vyhodnotil v mezích uplatněných návrhových bodů jako částečně důvodný, a to v rozsahu plochy Z50 vymezené v dokumentaci pro společné jednání (Hlavní výkres z června 2021, projektant Ing. arch. Jaroslav Pachner, SM – PROJEKT spol. s r. o., č. zakázky 02-14, č. výkresu N3). Tato plocha v napadeném územním plánu není, jelikož byla vyjmuta v procesu pořizování napadeného územního plánu. Na jejím místě je část plochy AU, čemuž odpovídá zrušující výrok rozsudku, přičemž ke zrušení zmíněné plochy v textové i grafické části napadeného územního plánu dojde v souladu s dnem právní moci tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu ohledně zbývajících osmi ploch Z22, K9, Z40, Z43, Z49, Z9, Z10, Z3 a eventuálního petitu na zrušení celého napadeného opatření obecné povahy soud neshledal návrh důvodným, a proto jej dle zamítl.

83. S ohledem na připomínku odpůrkyně při soudním jednání, že navrhovatel se domáhal zrušení plochy Z50 v napadeném územním plánu, ačkoli tato plocha v něm není uvedena, a proto by měl soud zvážit odmítnutí návrhu v uvedeném rozsahu, soud pro úplnost konstatuje, že návrh jakožto podání adresované soudu posuzoval dle jeho obsahu, přičemž bylo zřejmé, že navrhovateli jde o to, že plocha Z50 byla v průběhu pořizování územního plánu odstraněna z připravovaného územního plánu, s čímž navrhovatel nesouhlasil, neboť v důsledku odstranění plochy Z50 byly navrhovatelovy pozemky, původně se nacházející v oné ploše, zahrnuty do nezastavitelné zemědělské plochy AU. Za popsané situace pochopitelně nebylo možné převzít do rozsudku navrhovatelův petit, nýbrž soud musel nastalou situaci zohlednit při formulaci výroku rozsudku.

84. O náhradě nákladů účastníků řízení rozhodl soud podle věty první Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch. Navrhovatel byl úspěšný ohledně jedné plochy, zatímco odpůrkyně byla úspěšná ohledně osmi ploch. Navrhovatel má tedy právo na 1/9 svých nákladů řízení, zatímco odpůrkyně má právo na náhradu 8/9 svých nákladů řízení. Po započtení (8/9 mínus 1/9) je zřejmé, že odpůrkyně má právo na náhradu 7/9 svých nákladů řízení. V daném případě se jedná o složitou právní problematiku, neboť k vypracování územního plánu a jeho změně je nutná externí odborná pomoc, a odpůrkyně s přihlédnutím k personálnímu vybavení malé obce nemohla zajistit kompetentní obhajobu územního plánu vlastními silami. Náklady odpůrkyně na právní zastoupení tak soud považuje za účelně vynaložené. Soud proto vyslovil, že navrhovatel je povinen zaplatit odpůrkyni náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 18 493,02 Kč, a to v obvyklé lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku. Výše odměny a náhrady vychází z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění (dále jen „ “).

85. Zástupce odpůrkyně učinil tři úkony právní služby [převzetí a příprava zastoupení – advokátního tarifu; podání vyjádření ze dne 23. 6. 2026 – advokátního tarifu; účast na jednání před soudem dne 17. 8. 2026 – advokátního tarifu]. Za tyto úkony mu podle ve spojení s bodem 5 a advokátního tarifu náleží odměna 3x 4 620 Kč, tj. 13 860 Kč, a podle a 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů advokáta 1 350 Kč (tři režijní paušály po 450 Kč).

86. Dále náleží zástupci odpůrkyně dle § 13 odst. 1 a 5 advokátního tarifu náhrada doložených cestovních výdajů na cestu z jeho sídla ve Svinařově ke zdejšímu soudu a zpět. Jednalo se o dvě cesty, kdy v prvním případě zástupce odpůrkyně dovezl k soudu spisovou dokumentaci a ve druhém případě přicestoval na jednání soudu. Vzdálenost mezi sídlem zástupce odpůrkyně a sídlem soudu činí 90 km, celkem tedy bylo najeto osobním automobilem 360 km. Z osvědčení o registraci vozidla soud zjistil kombinovanou spotřebu 5 litrů benzínu na 100 km, s průměrnou cenou benzínu (95 oktanů) ve výši 34,70 Kč za litr [ ] a se sazbou základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,90 Kč [ ]. Základní sazba náhrady činí 2 124 Kč (360 km x 5,90 Kč/km) a náhrada za benzín činí 624,60 Kč (360 km x 34,70 Kč/litr x 0,05 litr/km) tj. celkem 2 748,60 Kč. Dále je třeba připočítat náhradu za čas promeškaný cestami zástupce k soudu a zpět, tj. 12 půlhodin po 150 Kč dle advokátního tarifu, tedy celkem 1 800 Kč.

87. K uvedeným částkám je třeba přičíst DPH v sazbě 21 %, kterou byl advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z vyčíslené odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů (19 134 Kč), tj. částku 4 018,14 Kč. V zájmu přesnosti soud uvádí, že DPH bylo počítáno z již zmíněné částky 19 134 Kč, která nezahrnuje náhradu za pohonné hmoty ve výši 624,60 Kč. Soud v tomto směru vycházel z vyúčtování zástupce odpůrkyně a přiznal cestovné v souladu s ním.

88. Výše specifikované a soudem uznané náklady právního zastoupení odpůrkyně představují celkem částku 23 776,74 Kč (13 860 Kč + 1 350 Kč + 2 748,60 Kč + 1 800 Kč + 4 018,14 Kč). Jak soud již uvedl výše, odpůrkyně má právo na náhradu 7/9 svých nákladů řízení. Soud tudíž přiznal odpůrkyni částku 18 493,02 Kč (23 776,74 Kč x 7/9).

89. Soud neshledal důvodným požadavek odpůrkyně na úhradu následujících úkonů právní služby – příprava podkladové dokumentace a její osobní doručení soudu, konzultace s odpůrkyní k doplnění spisové dokumentace dle první výzvy soudu, doplnění spisové dokumentace dle první výzvy soudu, konzultace s odpůrkyní ve věci doplnění spisové dokumentace dle druhé výzvy soudu a doplnění spisové dokumentace dle druhé výzvy soudu. Soud nepovažuje náklady odpůrkyně na tyto úkony za účelně vynaložené. Již výzvou ze dne 27. 5. 2026 soud vyzval odpůrkyni, aby předložila do 3 týdnů „úplnou spisovou dokumentaci včetně napadeného opatření obecné povahy (jeho textové i grafické části).“ Odpůrkyně však výzvě řádně nevyhověla, neboť předložila jen část dokumentace. Soud proto musel vyzvat odpůrkyni k doložení zbylé části dokumentace, avšak i této výzvě bylo vyhověno jen částečně, a proto soud musel opětovně vyzvat odpůrkyni k doložení zbytku spisové dokumentace. Odpůrkyně přitom měla kompletní spisovou dokumentaci předložit již na základě výzvy soudu ze dne 27. 5. 2026. V důsledku pochybení odpůrkyně pak soud musel dvakrát vyzývat odpůrkyni k doplnění spisové dokumentace. Úkony spojené s tímto dvojím doplněním spisové dokumentace jsou důsledkem pochybení odpůrkyně, a proto nelze za tyto úkony přiznat odměnu a náhradu hotových výdajů. Nadto se dle soudu ani nejedná o úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu. Příprava a doručení spisové dokumentace byla plně v rukou samotné odpůrkyně, nikoli jejího zástupce. Soud proto výše přiznal pouze náklady na cestovné a ztrátu času za doručení spisové dokumentace k soudu, neboť výše nákladů na cestovné je stejná bez ohledu na skutečnost, zda spisovou dokumentaci dovezl k soudu zástupce odpůrkyně či samotná odpůrkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 17. srpna 2026

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.