Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2127/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám advokátky do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soudu v Benešově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. května 2007, č. j. -73, vyhověl žalobě a určil, že je neplatná výpověď žalovaného ze dne 26. září 2006 z nájmu žalobkyně k „bytu o velikosti 2+1 v 1. poschodí v domě

č. p. 37 v J.“ (dále jen „byt“) a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 17. října 2007, č. j. -97, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Na zjištěném skutkovém základě odvolací soud dovodil, že výpověď z nájmu bytu ze dne 26. září 2006 je neplatná podle obč. zák. (, , ve znění po novele provedené – dále opět jen „obč. zák.“) pro rozpor se zákonem (s ustanovením obč. zák.), neboť „neobsahuje … závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu“, tj. v daném případě přístřeší jako bytovou náhradu svého druhu; v této souvislosti dodal, že „v jejím odůvodnění žalovaný jako pronajímatel naopak výslovně uvádí, že doufá, že ve stanovené lhůtě si vhodné ubytování žalobkyně opatří sama“. Nad to však rovněž dovodil, že – z důvodů specifikovaných v odůvodnění napadeného rozhodnutí – není ani naplněn uplatněný výpovědní důvod podle obč. zák. (v podobě nebránění devastaci bytu nesvéprávným synem žalobkyně a v podobě nezaplacení nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu – za dobu od 1. července 2002 do podání výpovědi z nájmu bytu).

Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, k němuž se žalobkyně prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřila.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení a c/

Protože ustanovení přípustnost dovolání nezakládá (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání podle Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, pak také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních a způsobilým dovolacím důvodem je proto v tomto případě zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod, kterým lze vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

Dovolací soud zastává – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že v projednávané věci dovolatel uplatnil vedle (způsobilého) dovolacího důvodu podle rovněž dovolací důvod podle (jehož prostřednictvím soudu prvního stupně vytkl, že neprovedl důkazy jím navrhované, že jej nevyslechl jako účastníka řízení a že bez udání důvodu upustil od ustanovení znalce, přestože o jeho ustanovení předtím rozhodl usnesením) a dále také dovolací důvod podle (jímž brojil proti skutkovým zjištěním učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů čerpaly svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci podle a obč. zák.). Přitom však přehlédl, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b/ (nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu a ) – přípustné ( ). Je-li, jako v daném případě, přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní. Současně opomenul, že k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. k vadám podle , (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ) dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

Nad rámec uvedeného však lze dodat, že soud není povinen provést všechny navržené důkazy ( ); jestliže některé z nich neprovede, měl by

v odůvodnění rozhodnutí uvést, proč tyto důkazy neprovedl ( ). Zbývá dodat, že neučinil-li tak, může dovolací soud z takové vady vyvozovat důsledky jen tehdy, měla-li tato vada za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tak by tomu mohlo být jen v případě, že navržené důkazy směřovaly k objasnění skutečností, které jsou významné z hlediska právního posouzení věci a které zároveň již nebyly dostatečně spolehlivě prokázány jinak.

V posuzovaném případě soud prvního stupně neprovedl důkaz ( věta druhá ) zprávami o výši důchodu syna žalobkyně a Městského úřadu ve V. (ohledně správního řízení vedeného proti J. B.) s odůvodněním, že tyto důkazy jsou pro danou věc nerozhodné. Odvolací soud se s tímto názorem ztotožnil. Současně uvedl, že „neprovedení účastnického výslechu neznamená odnětí možnosti jednat před soudem … a nebrání účastníku, aby ve vztahu k soudu prezentoval svá rozhodná tvrzení“; k usnesení, že ve věci bude ustanoven znalec, odvolací soud uvedl, že „jde o usnesení o vedení řízení, kterým soud ve smyslu ustanovení není vázán“. Soud prvního stupně tedy v odůvodnění svého rozhodnutí dostatečným způsobem (a v souladu s ustanovením ) vysvětlil, proč uvedené důkazy neprovedl. Odvolací soud se s tímto názorem ztotožnil a dostatečně vysvětlil, proč nemusely být provedeny další v dovolání zmiňované důkazy.

Napadený rozsudek je mimo jiné založen na právním názoru, že výpověď z nájmu bytu ze dne 26. září 2006 je neplatná podle § 39 obč. zák., neboť v rozporu s ustanovením § 711 odst. 3 obč. zák. neobsahovala závazek pronajímatele (žalovaného) zajistit nájemkyni (žalobkyni) odpovídající bytovou náhradu ve formě přístřeší. Námitkou, že „nedostatek formální náležitosti – uvedení závazku pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu (bytovou náhradu svého druhu – přístřeší)“ nemůže být považován za důvod neplatnosti výpovědi, dovolatel správnost tohoto právního názoru zpochybnil. Řešení uvedené právní otázky by proto mohlo činit napadené rozhodnutí zásadně právně významným; z posléze uvedených důvodů však

o takové rozhodnutí jít nemůže.

V rozsudku ze dne 13. srpna 2008, sp. zn. , přijatém na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky konaném dne 11. února 2009 k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dovodil, že výpověď z nájmu bytu podle § 711 odst. 2 písm. b/ obč. zák. je neplatná pro neurčitost, není-li v ní závazek pronajímatele zajisti nájemci odpovídající bytovou náhradu konkretizován údajem o formě bytové náhrady. V odůvodnění citovaného rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že nejen pro účely naplnění obecného požadavku na určitost právního úkonu, nýbrž i z důvodu právní jistoty účastníků nájemního vztahu, je nezbytné, aby pronajímatel ve výpovědi z nájmu bytu

z důvodu podle § 711 odst. 2 písm. b/ obč. zák. dostatečně určitým způsobem vymezil formu bytové náhrady, kterou se zavazuje nájemci zajistit. Přitom závazek pronajímatele zajistit nájemci „odpovídající bytovou náhradu“ musí být v případě tohoto výpovědního důvodu konkretizován údajem, že jde o přístřeší (§ 712 odst. 5 věta první obč. zák.), které je bytovou náhradou svého druhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 60 v sešitě č. 8 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura); obstojí však i údaj „odpovídající bytovou náhradu – přístřeší“, resp. údaj (vycházející z ustanovení § 712 odst. 5 věty první a druhé obč. zák.), že jde o „přístřeší a pokud soud rozhodne, o náhradní byt nebo náhradní ubytování“. Dovolací soud zastává názor, že tím spíše, avšak zde pro rozpor se zákonem (s ustanovením § 711 odst. 3 obč. zák.), musí být neplatná výpověď z nájmu bytu, která vůbec (a to v rozporu s citovaným ustanovením) neobsahuje závazek pronajímatele zajistit nájemci odpovídající bytovou náhradu (v daném případě ve formě přístřeší).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud dovolání podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , , části věty před středníkem a a zavázal žalovaného, který z procesního hlediska zavinil, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 1.500,- Kč (, 7 písm. d/, , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. června 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu