Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3201/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 3 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 26. května 2007, č. j. -129, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částky 10.707,- Kč, 8.792,- Kč, 24.503,- Kč a 6.336,- Kč, vždy s tam specifikovaným poplatkem z prodlení (výroky I., III., V. a VII.), zamítl žalobu co do částek 972,- Kč a 948,- Kč, 1.582,- Kč a 3.670,- Kč, vždy s tam specifikovaným poplatkem z prodlení (výroky II., IV. a VI.), a rozhodl o nákladech řízení státu

a účastnic (výroky VIII. a IX.) a o výši odměny ustanovené zástupkyni žalované (výrok X.).

Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně především dovodil, že placení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu náleží mezi základní povinnosti nájemce bytu, že splnění této povinnosti nelze ze strany nájemce podmiňovat tím, zda pronajímatel plní svoji povinnost zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu, a že této povinnosti není nájemce zbaven ani v případě, že pronajímatel nesplní svoji povinnost odstranit kvalifikované závady bránící řádnému užívání bytu, tj. že ani v případě nesplnění povinnosti pronajímatele odstranit závady v bytě není nájemce oprávněn přestat platit nájemné; v tomto případě má možnost postupovat podle , , ve znění účinném do 30. března 2006 (dále jen „obč. zák.“). Dále rovněž dovodil, že byt žalované patří podle a 3 do I. kategorie a že tvrzení žalované o neústavnosti citované vyhlášky je sice správné, avšak podle této vyhlášky, resp. podle navazujících cenových předpisů Ministerstva financí České republiky, je třeba postupovat v případě nároků vzniklých před jejím zrušením. Následně se soud prvního stupně zabýval uplatněnými nároky, a to s přihlédnutím ke kompenzační námitce a námitce promlčení, které vznesla žalovaná; ve vztahu k požadovanému poplatku z prodlení věc posuzoval i z hlediska možného výkonu práva v rozporu s dobrými mravy. Za promlčený ( obč. zák.) pokládal nárok žalované na slevu z nájemného za období od října 1999 do prosince 2000 a dále i nárok žalobkyně na úhradu nájemného za období leden až květen 2002 (žaloba byla podána dne 22. června 2005). Dovodil také, že žalobkyní uplatněný nárok na poplatek z prodlení za období od října do prosince 1999 je s ohledem na zjištěné poměry účastnic výkonem práva v rozporu s dobrými mravy; naopak za rozporný s dobrými mravy nepokládal poplatek z prodlení od roku 2000. Nárok žalované na přeplatky z vyúčtování záloh za služby za roky 2002 až 2004 v celkové výši 972,- Kč započetl proti nejstarším splatným pohledávkám žalobkyně vůči žalované, a proto žalobu v tomto rozsahu zamítl. V ostatním žalobě vyhověl.

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. listopadu 2007, č. j. -161, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně v napadených vyhovujících výrocích I., III., V., VII. a v souvisejících nákladových výrocích VIII. a IX.; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.

Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně; proto v podrobnostech odkázal na odůvodnění jeho rozhodnutí.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání jehož přípustnost opřela o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Uplatněné dovolací námitky podřadila pod dovolací důvody podle a b/ S odkazem na dovolací důvod podle namítla, že „oba soudy vycházely pouze z tvrzení žalobkyně, že byt je bez závad a neprověřily, jak a kdy žalobkyně vady odstranila“ a že „soudy pouze přijaly tvrzení žalobkyně, že byt je v naprostém pořádku a nevyžadovaly od žalobkyně důkazy“. Soudům rovněž vytkla, že „nebyl přizván soudní znalec“, který by ve sporu o závady učinil jasno v tom, zda je dán důvod pro poskytování slevy z nájemného. Vyjádřila přesvědčení, že nárok na slevu nebyl promlčen proto, že nebyly předloženy důkazy o odstranění trvalých závad a tedy ani nepominul nárok na slevu z nájemného. Dále uvedla, že svým vybavením a způsobem vytápění jde o byt „II. kategorie až do platnosti nového Bytového “ Prostřednictvím dovolacího důvodu podle soudům vytkla, že „přijaly tvrzení žalobce, že byt je v naprostém pořádku, nevyžadovaly od žalobce důkazy, nepožadovaly doklad o tom, jak žalobce odstranil neodstranitelné závady, které stále trvají a jsou prokazatelné“. Dále uvedla, že soudy se nezabývaly její námitkou vztahující se k nadměrnému ochlazování nárožního bytu vzniklého v důsledku osazení mřížek pro odvětrávání sklepů, nevypořádaly se ani s námitkami vztahujícími se k odmítnutí zateplit podlahy bytu a k tomu, že toto se snažila uskutečnit z vlastních úspor a za vypůjčené peníze. Podrobně se vyjádřila také k závadám v bytě, k tomu, že jí nebylo přisouzeno proplacení vany, kuchyňské karmy a instalatérské připojení bojleru. Vyjádřila se i k důkazům připojenými spisy a podotkla, že odvolací soud se nezabýval ani její námitkou o podjatosti soudce soudu prvního stupně. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s právním posouzením věci odvolacím soudem. Uvedla, že na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ( ) lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle Podle jejího názoru však dovolatelka uplatnila dovolací důvody podle , odst. 3 , k nimž nemůže být při posuzování přípustnosti dovolání podle přihlédnuto. K dovolací námitce, že právo na slevu z nájemného nebylo promlčeno, podotkla, že jde o majetkové právo podléhající promlčení ve smyslu „ o.z.“ Navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), avšak není přípustné.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení a c/

Protože ustanovení přípustnost dovolání nezakládá (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání podle Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, pak také dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních a způsobilým dovolacím důvodem je proto v tomto případě zásadně jen důvod podle

V projednávané věci sice dovolatelka odkázala na dovolací důvody podle a b/ , avšak – vzhledem k obsahu dovolání ( ) – jsou její dovolací námitky podřaditelné pouze pod dovolací důvod podle (ve skutečnosti tedy brojila pouze proti skutkovým zjištěním učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů čerpaly svá skutková zjištění pro posouzení uplatněného nároku na zaplacení dlužného nájemného

z bytu). Podstatou dovolacích námitek jsou tedy výtky týkající se nedostatečně, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, případně vadného hodnocení provedených důkazů. Pokud je (a to i ve vztahu k otázce promlčení práva na slevu z nájemného)

v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět také k odlišným právním závěrům. Dovolatelka však přehlédla, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b/ (nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu a ) – přípustné ( ). Je-li – jako v daném případě – přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní. Pro úplnost zbývá dodat, že i kdyby byl v dovolání uplatněn dovolací důvod podle , tak k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. k vadám podle (a také k vadám uvedeným v , tj. i k vadě podle , a b/ a ) dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

Se zřetelem k uvedenému lze uzavřít, že dovolání proti napadenému rozsudku není přípustné ani podle Dovolací soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle věty první

a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , , a a zavázal žalovanou k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.965,- Kč ( , . ve spojení s a , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 16. dubna 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu