Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3485/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele Ing. J. F., , zastoupeného Mgr. J. Z., advokátem, , za účasti obchodní společnosti R. V. B. a. s., , zastoupené JUDr. P. P., advokátem, , o neplatnost usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. února 2008,   č. j. -74 takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci potvrdil k odvolání navrhovatele usnesení ze dne 9. listopadu 2005, č. j. -25, jímž Krajský soud v Ostravě zamítl návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení náhradní valné hromady R. V. B. a. s. (dále jen „společnost“) konané dne 21. dubna 2005.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen ), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení , přičemž rozhodnutí odvolacího soudu – jsa vázán obsahem dovolání ( , věta první ) – Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.

Námitkou, podle níž za společnost jednali zástupci bez „náležitého oprávnění“, vystihuje dovolatel dovolací důvod vymezený v ustanovení , jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení zásadně k dispozici (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ).

Závěr, podle něhož by odvolací soud – s ohledem na skutkové okolnosti případu – ani v případě, nebyla-li valná hromada svolána k tomu oprávněnými osobami, nevyslovil neplatnost jí přijatých usnesení ( , obchodního zákoníku – dále jen „obch. zák.“), závisí na okolnostech projednávané věci a je významný jen a pouze pro ni. Postrádá tak potřebný judikatorní přesah a připustit dovolání k jeho přezkoumání nelze. Navíc dovolatel pouze namítá, že valná hromada byla svolána osobami, jež k tomu nebyly oprávněny, aniž jakkoliv zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že toto porušení zákona (by) nemělo závažné právní následky.

Rovněž i závěr, podle něhož by dovolatel – s ohledem na to, že na napadené valné hromadě hlasoval pouze s jednou akcií představující jeden hlas, napadená usnesení byla přijata vahou 14.784 hlasů a proti jejich přijetí nebylo nikdy více než 618 hlasů – nebyl schopen ovlivnit výsledky hlasování ani v případě, že by mohl vykonávat akcionářská práva k jemu „odcizeným“ akciím představujícím 6.668 hlasů, postrádá judikatorní přesah. Nejvyšší soud jej neshledává ani v rozporu s hmotným právem (§ 183, § 131 odst. 3 písm. a/obch. zák.). Navíc tvrzení dovolatele, o které svojí námitku vůči uvedenému závěru opírá a podle něhož v den konání napadené valné hromady „držel“ akcie, s nimiž se pojí  11.000 hlasů (a tedy – bylo-li by mu umožněno vykonávat akcionářská práva i k odcizeným akciím – mohl zvrátit výsledky valné hromady), přičemž se jimi neprezentoval pouze v obavě, že mu budou neoprávněně odebrány, je uplatněno v rozporu s ustanovením a v dovolacím řízení k němu přihlížet nelze.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „ “). Podle ustanovení , , , vyhlášky činí sazba odměny 7.500,-Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50%, tj. na částku 3.750,-Kč, jelikož zástupce společnosti učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 19 % daň z přidané hodnoty ve výši 769,50 Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži dovolatele celkem 4.819,50 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 31. března 2009

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á.

předsedkyně senátu