Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1830/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Ing.J.F., zastoupeného Mgr. Jiřím Zbořilem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, PSČ 779 00, za účasti Ing. M. K., insolvenčního správce společnosti RAVELA Velká Bystřice a. s., identifikační číslo osoby 60 79 33 25, zastoupené JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem, se sídlem v Brně, Příkop 4, PSČ 604 12, o náhradu škody 50.000,- Kč a zadostiučinění 150.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. října 2009, č. j. -65, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. května 2008, č. j. -27 ve výroku I. v rozsahu, kterým tento soud zamítl návrh na zaplacení 2.500,- Kč na náhradu škody a návrh na zaplacení přiměřeného zadostiučinění 150.000,- Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen ), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení [o situaci předvídanou v ustanovení nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázky, jež dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.

V průběhu dovolacího řízení prohlásil Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 8. února 2012, č. j. , zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 8. února 2012, v 10.36 hodin, konkurs na majetek společnosti. Okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku bylo dovolací řízení přerušeno. Usnesením ze dne 17. srpna 2012, č. j. , Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci povolil pokračování v dovolacím řízení. Rozhodnutím o pokračování v řízení se insolvenční správce stal účastníkem řízení místo dlužníka ( , ).

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [241a odst. 2 písm. b) ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Usnesením ze dne 31. března 2009, sp. zn. , Nejvyšší soud odmítl dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. února 2008, č. j. -74, kterým Vrchní soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o odvolání navrhovatele z funkce. Již v tomto usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že námitkou, podle níž v řízení za společnost jednali zástupci, kteří k tomu neměli potřebné oprávnění, vystihuje dovolatel dovolací důvod vymezený v ustanovení , jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení zásadně k dispozici (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ). Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvodu se odchýlit ani v projednávané věci.

Pokud pak dovolatel napadá závěr odvolacího soudu, že Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 5. února 2008, č. j. -74 zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o odvolání navrhovatele z funkce, přičemž „nedošlo k tomu, že by neplatnost usnesení nebyla vyslovena z důvodů uvedených v ustanovení obch. zák.“, napadá skutková zjištění, která odvolací soud učinil z jiného spisu a uplatňuje dovolací důvod vymezený v ustanovení , jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení zásadně k dispozici.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. listopadu 2012

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu