Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1129/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 3.3.2006, č.j. -14, kterým okresní soud nařídil podle svého usnesení z 28. 6. 1995, č.j. -46, k uspokojení pohledávky 392.226,50 Kč s 33 % úroky z prodlení od 1. 7. 1993 do zaplacení a náhrady nákladů předcházejícího řízení 9.850,- Kč na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil tam označeného soudního exekutora. Odvolací soud měl předpoklady pro nařízení exekuce za splněny, zejména dospěl k závěru, že oprávněné jsou aktivně věcně legitimovány, jelikož dohodou o vypořádání nároků, která splňuje náležitostiy uvedené v , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), prokázaly, že jim byla postoupena pohledávka z exekučního titulu. Odvolací soud nepřihlédl kě, jež měla dokládat postoupení pohledávky první oprávněnou na Č. i. a f. s., s. r. o., jelikož tato nesplňovala požadavky předepsané ustanovením (zejména ověřené podpisy); navíc nešlo o postoupení pohledávek obou oprávněných.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , aniž však vysvětluje v čem, tedy pro řešení které právní otázky, by mělo mít napadené rozhodnutí zásadní právní význam, povinný namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje především v kladném posouzení aktivní legitimace oprávněných. Jejich právní předchůdce, Z. d. D. v likvidaci, mu totiž postoupení pohledávky oprávněným nikdy nedoručilo, ani jinak neoznámilo, je tedy podle jeho názoru cesse ve vztahu k němu neúčinná. Nedostatek aktivní legitimace oprávněných povinný dovozuje také z toho, že první oprávněná svou nyní vymáhanou pohledávku postoupila Č. i. a f. s., s.r.o., jež mu postoupení oznámila a vyzvala ho k plnění. Povinný dále v dovolání namítá, že je-li exekucí vymáhána částka pouze 392.226,50 Kč, ačkoli ve vypořádací dohodě mezi z. d. a oprávněnými podle o půdě i v exekučním titulu se hovoří o částce 492.226,50 Kč tedy částce o 100.000,- Kč vyšší, je podle jeho názoru postupní dohoda zmatečná a neurčitá. Konečně pak dovolatel namítá, že vymáhaná pohledávka zanikla započtením (uplatněným dopisem z 5.8.1996) jeho (proti)pohledávky, kterou měl v částce 503.765,50 Kč za J. B., a že k této námitce odvolací soud nepřihlédl.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu (kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí), jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, ), je dovolání ve smyslu přípustné jen za podmínek vymezených v ustanovení (srov. ), které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (, věta první, ).

O všech dovolacích námitkách, o nichž má Nejvyšší soud rozhodnout v daném řízení, bylo již rozhodnuto, a to usnesením z 24.2.2009, č.j. -287, v němž Nejvyšší soud odmítl dovolání téhož povinného proti usnesení z 25.10.2006, č.j. -204, jímž Krajský soud v Praze potvrdil usnesení z 10.2.2006, č.j. -174, ve znění doplňujícího usnesení z 29.8.2006, č.j. -199, kterým Okresní soud Praha - západ nařídil k vymožení téže pohledávky s příslušenstvím na základě téhož titulu ve prospěch týchž oprávněných a proti témuž povinnému výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Pokud tedy jde o obě námitky nedostatku aktivní legitimace oprávněných, o námitku zmatečnosti a neurčitosti postupní smlouvy (vyvozenou ze skutečnosti, že exekucí vymáhaná částka je nižší než uvedená v postupní smlouvě), a konečně i o námitku zániku vymáhané pohledávky započtením, odkazuje dovolací soud na své výše uvedené rozhodnutí z 24.2.2009, č.j. -287, zejména na poslední odstavec třetí strany, stranu čtvrtou a první odstavec strany páté.

Protože dovolání není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

Pokud jde o aplikaci ustanovení v nyní účinném (viz níže) znění, umožňujícího dovolacímu soudu „pouze stručně vyložit důvody, pro něž je dovolání nepřípustné“ (viz Čl. I, bod 100. novely č. ), ta vyplývá z přechodných ustanovení této novely, a to její části první, Čl. II, bodu 12. a části dvacáté čtvrté, Čl. XXVII, dle něhož právě ustanovení Čl. I, bodu 100. nabývá (kromě několika dalších ustanovení) účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení zákona, tedy dnem 23. ledna 2009.

O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení Hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. března 2009

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu