Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2671/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. prosince 2006, č. j. -24 určil, „že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 3477/248, katastrální území B., a pozemku parc. č. 3477/249 v katastrálním území B. obec P.“, a žalované uložil zaplatit žalobci náklady řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. září 2007, č. j. -51, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně je vlastnicí uvedených pozemků, neboť vlastnické právo nabyla ze zákona podle („ObčZ“) transformací práva trvalého užívání na právo vlastnické.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalovaná dovolání a namítá, že tento rozsudek, který má ve věci samé zásadní právní význam, spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zastává názor, že zrušení derogačních ustanovení nemá za následek „oživení“ původně zrušených ustanovení a nadále má být postupováno pouze podle aktuální právní úpravy, protože je zřejmé, že tato ustanovení nebudou mít žádné právní účinky. Uzavírá, že se žalobce nemohl stát vlastníkem předmětných pozemků ve smyslu , 4 ObčZ. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

V dodatku dovolání žalovaná s poukazem na článek 10 y a Smlouvy o založení Evropského společenství odkazuje na zásadu nepřípustnosti podpor poskytovaných v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, které mohou narušovat hospodářskou soutěž zvýhodněním některých podniků. V této souvislosti konstatuje, že bezúplatné nabytí majetku státu žalobcem „ex lege“ představuje výhodu této společnosti.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, nejprve posoudil přípustnost dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu jen pokud to zákon připouští. Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné za splnění předpokladů stanovených v ustanovení a c), odst. 3 . Protože předpoklad stanovený v nebyl naplněn, přichází v úvahu přípustnost dovolání jen podle ustanovení , odst. 3 , podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolání podle je podle výslovného ustanovení přípustné pouze pro řešení právních otázek.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci nemá ve smyslu po právní stránce zásadní význam, a proto je dovolání žalované nepřípustné. Napadené rozhodnutí je v souladu s právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2006, sp. zn. , který se týkal obdobného případu. Toto rozhodnutí je publikováno na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz) a pod č. C 4660 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ústavní stížnost podanou proti uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 20. listopadu 2007, sp. zn. . Také námitku veřejné podpory dovolací soud již řešil, a to v usnesení ze dne 4. prosince 2008, sp. zn. , publikovaném na internetových stánkách Nejvyššího soudu, a to se závěrem pro dovolatele nepříznivým; obdobný názor zaujal i Ústavní soud v usnesení ze dne 4. prosince 2008, sp. zn. , publikovaném na internetových stránkách Ústavního soudu (www.concourt.cz); na tato rozhodnutí lze dovolatele odkázat. Navíc touto námitkou by se dovolací soud nemohl zabývat, neboť byla uplatněna až po uplynutí dovolací lhůty ( ), přičemž podle konstantní judikatury lze obsahově nové dovolací důvody uplatňovat jen po dobu trvání lhůty k dovolání (srov. ).

Proto Nejvyšší soud podle za použití dovolání jako nepřípustné odmítl.

Žalovaná je povinna podle , a nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Ty představují odměnu advokátovi za zastoupení v dovolacím řízení s podáním vyjádření k dovolání podle , , , a , ve znění pozdějších předpisů, ve výši 5 000,- Kč, paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle advokátního tarifu ( , ve znění pozdějších předpisů) a činí celkem včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ( ) 6 307,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Jiří  S p á č i l, CSc., v. r.

předseda senátu