Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2880/2008

U S N E S E N Í

ve věci žalobkyně:

JEDNOTA, spotřební družstvo ve Frýdku-Místku

, se sídlem ve Frýdku-Místku, tř. T. G. Masaryka 1101, IČ: 000 32 379, zastoupené Mgr. Radimem Struminským, advokátem se sídlem v Havířově–Městě, Svornosti 2, proti žalované

České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě

ze dne 6. prosince 2007, č. j. -113, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce Mgr. Radima Struminského.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. července 2007, č. j. -76, ve znění opravného usnesení ze dne 17. srpna 2007, č. j. -89, určil, že „žalobce je vlastníkem pozemků: parc. č. st. 418 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře

400 m2, parc. č. 997/7 – ostatn

í plocha o výměře

1532 m2 a parc. č. 997/8 – ostatn

í plocha o výměře 214 m2, všech zapsaných v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Frýdek-Místek, na LV 60000 pro katastrální území S. u F.-M., obec F.-M., okres F.-M.“ a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 6. prosince 2007, č. j. -113, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z s uplatněním dovolacího důvodu podle

Žalobce ve vyjádření navrhl, aby bylo dovolání žalované jako nepřípustné odmítnuto.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání je účastníkům znám, společně s vyjádřením žalobce k dovolání tvoří obsah spisu, a dovolací soud proto na ně odkazuje.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. července 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. ledna 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 6. prosince 2007.

Dovolání není přípustné.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolatelka spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí „v posouzení, zda je nutno při aplikaci ustanovení § 879c obč. zák. přihlížet také ke splnění podmínky trvání vlastnictví budovy nebo stavby stojící na pozemku, ke kterému má vlastník budovy či stavby zřízeno právo trvalého užívání, po dobu jednoho roku od data 1. 7. 2000 do 1. 7. 2001, tedy zda vlastnictví žalobkyně k budově nebo stavbě na pozemku, k němuž se domáhá určení má trvat i k datu 1. 7. 2001“, přičemž nesprávnost právního posouzení učiněného odvolacím soudem spatřuje v tom, že při aplikaci § 879c obč. zák. neinterpretoval toto ustanovení tak, že by současně zjišťoval splnění podmínky trvání vlastnictví žadatele k budově či stavbě stojící na pozemku, k němuž má zřízeno právo trvalého užívání, a to do doby 1. 7. 2001.

Podle § 241a odst. 4 v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.

Vzhledem k tomu, že dovolatelka uplatnila uvedenou námitku nezjištění trvání vlastnictví až v podaném dovolání, dovolací soud k ní nemohl ve smyslu přihlížet.

Dovolatelka sice otázku zásadního právního významu způsobem shora uvedeným vymezila, z dovolání však není zřejmé, jakým způsobem by se měla promítnout do poměrů souzené věci, neboť dovolatelkou není ani tvrzeno, že by k 1. 7. 2001 žalobce vlastníkem budovy č. p. 456 v k. ú. S. u F.-M. neměl být.

V průběhu řízení před nalézacími soudy použila dovolatelka podrobnou argumentaci vážící se k právnímu výkladu ustanovení obč. zák.; námitku, kterou argumentuje v dovolání, však neuplatnila, ačkoliv jí v tom žádná skutečnost nebránila, a to v řízení před soudem prvního stupně ani po poučení podle , ani v rámci podaného odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ani při nařízeném jednání odvolacího soudu.

Namítá-li dále dovolatelka, že postup odvolacího soudu, který tím, že vyhověl žalobě, žalobci – spotřebnímu družstvu jako podnikateli – umožnil „bezúplatné ex lege nabytí majetku“ státu, čímž poskytl výhodu pro konkrétní podnikatelský subjekt, jež je v rozporu čl. 87 Smlouvy o založení Evropského společenství, dovolací soud konstatuje, že s touto argumentací se již Nejvyšší soud podrobně vypořádal ve svém usnesení ze dne 30. října 2008, sp. zn. (www.nsoud.cz), které je rovněž aplikovatelné na posuzovaný případ. Námitku veřejné podpory řešil dovolací soud dále např. v usnesení ze dne 30. října 2008, sp. zn. (

www.nsoud.cz

), a to se závěrem pro dovolatelku nepříznivým nebo v usnesení ze dne 25. února 2009, sp. zn. (www.nsoud.cz). Obdobný názor zaujal i Ústavní soud České republiky v usnesení ze dne 4. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněném na internetových stránkách Ústavního soudu (http://nalus.usoud.cz).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , části věty před středníkem a , neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem v částce 5.000,- Kč [odměna z částky určené podle , , ve znění po novele provedené vyčíslená podle , , snížená na polovinu podle ve spojení s vyhlášky a o dalších 50 % podle vyhlášky], a náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání – ) podle , v částce 300,- Kč, celkem 5.300,- Kč. Žalobci vedle odměny za zastupování advokátem a náhrady hotových výdajů dále náleží rovněž podle náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 20%, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu, tedy částka 1.060,- Kč. Celkové náklady dovolacího řízení na straně žalobce tak činí 6.360,- Kč. Dovolací soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobce ( , , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 23. března 2010

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu