Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 117/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. J. S., proti žalovanému V. t. ú. v. a m., příspěvkové organizaci, o nárocích z porušení rovného zacházení a diskriminace v pracovněprávním vztahu, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání České republiky - Ministerstva obrany (V. ú. pro právní zastupování) proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 17. září 2007 č.j. -128, takto:

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Zlíně dne 29.9.2003 proti V. t. ú. v. a m., příspěvkové organizaci, a doplněnou na výzvu soudu podáním ze dne 20.10.2006 domáhal, aby bylo žalovanému uloženo \"napravit porušení práv a povinností vyplývajících z ustanovení o rovném zacházení a diskriminaci, odstranit následky s přiměřeným zadostiučiněním\" a aby mu žalovaný zaplatil \"na náhradě nemajetkové újmy v penězích\" 200.000,- Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že jeho zaměstnavatel Vojenský technický ústav výzbroje a munice mu \"pracovním přeřazením znemožnil využívat jeho dlouhodobých odborných znalostí\", že \"bez souhlasu žalobce jej převedl na jiný druh práce\", aniž by vyhověl jeho žádosti o rozvázání pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti, a že jej \"v rozporu s dobrými mravy izoloval a vytvářel v jeho okolí nálady, které označovaly komunikaci s žalobcem za nežádoucí\".

V průběhu řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalovaný V. t. ú. v. a m., příspěvková organizace, byl rozhodnutím Ministerstva obrany ze dne 29.8.2003 zrušen s účinností ke dni 31.12.2003.

Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 10.5.2007 č.j. -84 rozhodl, že v řízení bude pokračováno na straně žalovaného s \"V. Š.,\". Dospěl k závěru, že \"úkoly a činnosti V. t. ú. v. a m. V.\" byly s účinností od 1.10.2003 převedeny na státní podnik V. Š., s.p. že \"tento subjekt se ve smyslu ustanovení stal zaměstnavatelem všech zaměstnanců zrušeného V. t. ú. v. a m. V. a přešla na něj tak i práva a povinnosti vztahující se k tomuto řízení\", a že proto bude ve smyslu ustanovení v řízení pokračováno s tímto přejímajícím zaměstnavatelem žalobce.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 17.9.2007 č.j. -128 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že v řízení bude na straně žalovaného pokračováno s Českou republikou \"jednající Ministerstvem obrany České republiky,\". Odvolací soud dospěl k závěru, že přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, k němuž \"mělo dojít\" z V. t. ú. v. a m. na Š., s.p. ke dni 1.10.2003, by mohl být za řízení zohledněn \"jen k návrhu žalobce\" při rozhodování o procesním nástupnictví podle ustanovení Zanikl-li dosavadní žalovaný V. t. ú. v. a m. ke dni 31.12.2003, může být právním a procesním nástupcem jen ten, kdo vstoupil do jeho práv po jeho zániku; tímto subjektem je - jak vyplývá též z ustanovení a rozhodnutí Ministerstva obrany ze dne 29.8.2003 - Česká republika \"jednající Ministerstvem obrany České republiky\" ( a 3 ).

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala Česká republika - Ministerstvo obrany dovolání. Namítá, že z opatření Ministerstva obrany ČR ze dne 29.8.2003 č.j. 50512-100/2002/DP-8201 a nařízení Ekonomické sekce Ministerstva obrany ČR ze dne 11.8.2003 č.j. /DP-8201 \"jako prováděcí úpravy reorganizační změny realizované rozhodnutím ministerstva obrany ze dne 29.8.2003\" vyplývá, že práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zrušeného V. t. ú. v. a m. S. přešla s účinností ode dne 1.10.2003 na státní podnik V. Š., neboť Ministerstvo obrany \"využilo své pravomoci zřizovatele V. Š., s.p. a V. t. ú. v. a m. S., p.o. a svým nařízením delegovalo výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů spadajících do působnosti zaniklé příspěvkové organizace na V. Š., s.p.\". Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Protože Česká republika - Ministerstvo obrany není ve věci \"pasivně legitimována\", je chybný právní názor odvolacího soudu o tom, že by byla v tomto řízení ve smyslu ustanovení procesním nástupcem původně žalovaného V. t. ú. v. a m. S., p.o.

Žalobce uvedl, že \"není možné, aby si zaměstnavatelé ve smlouvě ujednali, že dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, aniž by to bylo spojeno s případem, který je takto upraven právním předpisem\" a že \"V. - příspěvková organizace a V. Š., s.p. jsou dva odlišné právní subjekty, mezi kterými nelze hovořit o organizačních změnách\".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Podle ustanovení jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračovat, soud rozhodne usnesením.

Podle ustanovení ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.

Z ustanovení mimo jiné vyplývá, že soud usnesením rozhodne o tom, s kým bude v řízení pokračovat, tehdy, ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení účastník občanského soudního řízení (v době od zahájení řízení do jeho pravomocného skončení) a umožňuje-li povaha věci pokračování v řízení. V případě, že účastníkem řízení byla jako zaměstnavatel právnická osoba, která v průběhu řízení (v době od zahájení řízení do jeho pravomocného skončení) zanikla, soud rozhodne, že v řízení bude pokračováno s tím, kdo po zániku právnické osoby vstoupil do jejích práv a povinností, s tím, kdo po zániku právnické osoby převzal práva a povinnosti, o něž v řízení jde, nestanoví-li zákon právní a procesní nástupnictví po zaniklé právnické osobě jinak.

V projednávané věci převzala - jak bylo soudy zjištěno - práva a povinnosti po původně žalovaném V. t. ú. v. a m., příspěvkové organizaci se sídlem ve S., po jeho zániku, k němuž došlo dnem 31.12.2003, Česká republika - Ministerstvo obrany a dovolatelka správnost tohoto zjištění ani nezpochybňuje. Odvolací soud proto v souladu se zákonem dovodil, že se Česká republika - Ministerstvo obrany stala ve smyslu ustanovení a 3 procesním nástupcem na straně žalovaného.

Na tomto závěru nic nemůže změnit ani to, že práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců příspěvkové organizace V. t. ú. v. a m. (včetně práv a povinností ze žalobcova pracovněprávního vztahu) měla přejít ještě před zánikem původního žalovaného ke dni 1.10.2003 na V. Š., s.p.. Protože k tomuto přechodu práv a povinností došlo (mělo dojít) ještě před zánikem původního žalovaného, mohl se přejímající zaměstnavatel stát účastníkem řízení - jak správně dovodil odvolací soud - jen postupem podle ustanovení , tedy jen kdyby žalobce navrhl, aby V. Š., s.p., vstoupil do řízení na místo žalovaného a jen kdyby soud jeho návrhu pravomocným usnesením vyhověl; při posuzování procesního nástupnictví, k němuž došlo až v souvislosti se zánikem původního žalovaného (po 31.12.2003), však k této skutečnosti nemohlo být přihlédnuto, i kdyby státní podnik V. Š. ve věci opravdu byl \"pasivně legitimovaným\".

Z uvedeného je zřejmé, že napadené usnesení odvolacího soudu je správné. Protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelkou tvrzeno), že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo vadou uvedenou v ustanovení , a b) a nebo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání České republiky - Ministerstva obrany podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. února 2009

JUDr. Ljubomír  Drápal, v. r.

předseda senátu