Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4101/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se návrhem podaným u soudu dne 22. 10. 2004 domáhal, aby byla povolena obnova řízení vedeného u Okresního soudu ve Znojmě, jenž rozsudkem ze dne ze dne 17. května 2000, č. j. -56, zamítl jeho žalobu, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 630.358,- Kč s příslušenstvím. Uvedený rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2001, č. j. -95, a nabyl právní moci dne 30. 11. 2001. Návrh odůvodnil tvrzením, že se objevil nový listinný důkaz ze dne 31. 1. 2000, který ve spojení s ostatními v původním řízení již provedenými důkazy může pro něho přinést příznivější rozhodnutí ve věci. Důvod povolení obnovy řízení spatřoval i v okolnosti, že se soud v původním řízení nevypořádal s otázkou poplatkové povinnosti v odvolacím řízení.

Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 12. října 2006, č. j. -95, zamítl návrh na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. dubna 2007, č. j. -107, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Zcela se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v posuzovaném případě není naplněn důvod povolení obnovy řízení ve smyslu , , ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jen „ ), neboť ze dne 31. 1. 2000 obsahující vyjádření A. M. není důkazem, jenž žalobce nemohl bez své viny použít v původním řízení. Tento důkaz navíc nemůže pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, neboť neprokazuje žádné jiné skutečnosti, než které byly v původním řízení prokázány. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně i v tom, že žalobce podal návrh na obnovu řízení až po uplynutí lhůty tří měsíců plynoucí od doby, kdy se dozvěděl o důvodu obnovy ve smyslu ; žalobce se s vyjádřením A. M. seznámil při jednání před Okresním soudem ve Znojmě ve věci dne 3. 7. 2003 a návrh na obnovu řízení podal u soudu dne 22. 10. 2004.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž zpochybnil správnost právního závěru odvolacího soudu, že zde nejsou dány důvody pro povolení obnovy řízení. Znovu zdůrazňuje, že původní řízení probíhalo a skončilo vydáním pravomocného rozsudku, aniž byl zaplacen soudní poplatek. Polemizuje s právním názorem soudů v původním řízení, že smlouva, kterou uzavřel s A. M., je absolutně neplatným právním úkonem a vytýká jim nesprávně zjištěný skutkový stav věci. Namítá, že odvolací soud nesprávně určil počátek běhu subjektivní tříměsíční lhůty k uplatnění nových skutečností a důkazů ve smyslu Má zato, že tato lhůta počala běžet až od právní moci rozhodnutí vydaného v řízení vedeném u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. . Závěrem navrhl napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení.

Žalovaná se ztotožnila se závěry odvolacího soudu v napadeném usnesení; v podaném dovolání spatřuje pouze snahu o účelové protahování soudního sporu.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 16. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001).

Jelikož v řízení, o jehož obnovu jde, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 17. května 2000, č. j. -56, tedy před účinností , a Krajský soud v Brně postupoval v řízení o odvolání proti tomuto rozsudku podle dosavadních právních předpisů (srovnej část dvanáctou, hlavu I., bod 15. ), správně soudy návrh na obnovu řízení projednaly

a rozhodly rovněž podle dosavadních právních předpisů, tedy podle ve znění účinném před 1. 1. 2001. Proto i v dovolacím řízení bylo postupováno podle dosavadních právních předpisů - dále opět jen „ “ (část dvanáctá, hlava I, bod 17. ).

V posuzovaném případě žalobce splňující podmínku advokátního zastoupení

( ) podal sice dovolání až po uplynutí jednoměsíční zákonné dovolací lhůty uvedené v , protože se však řídil nesprávným poučením obsaženým v napadeném usnesení odvolacího soudu, že může podat dovolání do dvou měsíců od doručení napadeného usnesení, zůstala mu lhůta k podání dovolání zachována, neboť lhůtu nesprávně vymezenou odvolacím soudem dodržel (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. , publikované

v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 7/2003, či nález Ústavního soudu ČR ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, číslo sešitu 35/2004).

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje O žádný z případů

v tomto ustanovení vyjmenovaných v dané věci nejde. Použitelnost § 238a odst. 1

písm. a/ není dána již proto, že usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a písmenům b/ až f/ odstavce 1 citovaného ustanovení nelze napadené rozhodnutí podřadit. Přípustnost dovolání nezakládá ani , neboť upravuje přípustnost výhradně proti rozsudkům a usnesením ve věci samé, jímž rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení není (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí

a stanovisek pod R 61/98). Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle 237 odst. 1

, jež spojuje přípustnost dovolání (proti každému rozhodnutí odvolacího soudu bez ohledu na povahu předmětu řízení - až na výjimky zakotvené v odstavci druhém)

s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Tyto vady však nejsou v dovolání namítány a ani se z obsahu spisu nepodávají.

Lze uzavřít, že v daném případě je dovoláním napadeno rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle

věty první ve spojení s odmítl, aniž

se jím mohl věcně zabývat z pohledu v něm uplatněných námitek. Pro uvedený závěr

je nerozhodná okolnost, že napadené usnesení odvolacího soudu obsahovalo (v rozporu s kogentními ustanoveními ) poučení, že lze proti němu dovolání podat. Takovéto nesprávné poučení nemůže přípustnost mimořádného opravného prostředku založit, neboť z již citovaného vyplývá,

že dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn.

, publikované v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 140/2002, nebo usnesení téhož soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2001).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a (per analogiam) za stavu, kdy žalované nevznikly podle obsahu v této fázi řízení náklady, na jejichž náhradu byl jinak měla vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2009

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu