Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1102/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 31. 5. 2005, č.j. -6, obvodní soud nařídil podle rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 9. 9. 1996, č.j. -9, k vydobytí pohledávky 1.440.000,- Kč s 6 % úroky ročně od 14. 1. 1996 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení 66.344,- Kč, nákladů oprávněného a nákladů exekuce na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. D. K., soudní exekutorku.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 6. 2006, č. j. -28, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudy obou stupňů a o exekučních nákladech soudní exekutorky. Odvolací soud uzavřel, že podkladový směnečný platební rozkaz není formálně vykonatelný, neboť nebyl povinnému doručen do vlastních rukou.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl v jeho měnícím výroku jakož i ve výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení a o nákladech exekuce oprávněný dovoláním, jímž namítá nesprávné právní posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“). Podle dovolatele byly předpoklady pro nařízení exekuce splněny, jelikož k návrhu na nařízení exekuce připojil stejnopis směnečného platebního rozkazu, na němž bylo vyznačeno, že rozhodnutí nabylo právní moci 12. 10. 1996 a je vykonatelné. Má za to, že pokud odvolací soud nepovažoval směnečný platební rozkaz za vykonatelný jen proto, že nebyl doručen do vlastních rukou povinného, nesprávně aplikoval ustanovení , podle něhož je vyloučeno náhradní doručení platebního rozkazu vydaného podle ustanovení ; ustanovení však možnost náhradního doručení směnečného platebního rozkazu nevylučuje, což dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. . Výroky, jimiž bylo oprávněnému uloženo zaplatit soudní exekutorce náklady exekuce a povinnému nahradit náklady odvolacího řízení, považuje dovolatel za nesprávné, nespravedlivé a příčící se dobrým mravům, jelikož oprávněný vznik těchto nákladů nezpůsobil. Podle dovolatele měl soud s ohledem na výjimečné okolnosti případu aplikovat ustanovení Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání ve věci samé, tedy směřující proti výroku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, je přípustné (, , odst. 2 , , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“); důvodné však není.

Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem – v daném případě důvodem podle – včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ). Uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají.

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to i práva procesního) na zjištěný skutkový stav nedopadající, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Odvolací soud vyšel z následujícího (dovoláním nezpochybněného) skutkového stavu. Podkladový směnečný platební rozkaz byl zaslán povinnému MUDr. J. B., dne 26. 9. 1996 byla zásilka převzata firmou S. spol. s r.o., MUDr. J. B. – soukromý stomatolog, doručenka byla opatřena nečitelným podpisem, o podpis povinného se nejedná.

Podle ustanovení , věty druhé, ve znění účinném do 31. 12. 2000, tj. účinném v době doručování podkladového rozhodnutí, směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou odpůrce.

Namítá-li dovolatel, že k návrhu na nařízení exekuce připojil stejnopis směnečného platebního rozkazu, na němž byla vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti, je třeba uvést, že Nejvyšší soud již opakovaně ve své rozhodovací činnosti zdůraznil, že okolnosti významné pro závěr, že je podkladové rozhodnutí vykonatelné (případně nikoliv), zjišťuje soud i v případě, že je opatřeno tzv. doložkou vykonatelnosti, resp. je-li vykonatelnost rozhodnutí potvrzena přímo na návrhu na nařízení exekuce ( , , 3 ), jestliže její správnost je účastníkem zpochybněna. Vyvstanou-li pochybnosti o tom, zda se exekuční titul stal vykonatelným, zejména zda byl řádně doručen povinnému, je soud oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/2002 pod poř. č. 25).

Nepatřičná je dovolatelova výtka, že odvolací soud vystavěl svůj závěr o formální nevykonatelnosti exekučního titulu na nesprávném názoru, že směnečný platební rozkaz nelze doručit náhradním způsobem. Rozhodnutí odvolacího soudu na tomto právním názoru nespočívá, z jeho odůvodnění se naopak podává, že odvolací soud posoudil podkladový směnečný platební rozkaz jako nevykonatelný s ohledem na to, že nebyl povinnému doručen do vlastních rukou, jak je vyžadováno ustanovením Závěr o náhradním doručení podkladového rozhodnutí, ani o jeho nepřípustnosti v případě doručování směnečného platebního rozkazu odvolací soud neučinil. Proto je nepřípadný i odkaz dovolatele na právní názor zaujatý Nejvyšším soudem v usnesení sp. zn. .

Správnost napadeného rozhodnutí ve věci samé se tudíž dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu nepodařilo zpochybnit; Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu jako nedůvodné zamítl (, část věty před středníkem, ).

Dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před odvolacím soudem a výroku o náhradě nákladů exekuce není přípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až Ustanovení , a nezakládají přípustnost dovolání proti usnesení proto, že rozhodnutí o nákladech řízení a o nákladech exekuce není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení , neboť případům zde vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé; jím však rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o náhradě nákladů exekuce není, nehledě k tomu, že nejde o usnesení, jímž by odvolací soud měnil či potvrzoval rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).

Nejvyšší soud proto dovolání proti nákladovým výrokům odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a , (oprávněný právo na jejich náhradu nemá a povinnému /podle obsahu spisu/ žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2009

JUDr. Pavel K r b e k, v. r.

předseda senátu