Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4595/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč k rukám advokáta do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne

20. prosince 2006, č. j. -19, zamítl změněnou žalobu, aby žalovaný byl povinen platit v době od 1. ledna 2002 do 30. června 2006 nájemné z bytu („bytu o velikosti 3+1 s příslušenstvím ve 4. nadzemním podlaží domu č. p. 438 v ulici Kyjevská v P.“ – dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“) v částce 4.100,- Kč měsíčně (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 24. května 2007, č. j. -40, potvrdil citovaný rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I., změnil ho v nákladovém výroku II. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Z provedených důkazů vzaly soudy obou stupňů mimo jiné rovněž za zjištěno, že žalovaný (nájemce předmětného bytu) platil žalobkyni (pronajímatelce bytu) v žalovaném období od 1. ledna 2002 do 30. června 2006 z předmětného bytu tzv. regulované nájemné v částce 1.393,- Kč měsíčně. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně pak dovodil, že může-li soud nájemné z bytu zvýšit – vzhledem k tam uvedené judikatuře Ústavního soudu České republiky – konstitutivním rozhodnutím (pro futuro), zakládá takové rozhodnutí účinky nejdříve od data jeho vyhlášení a nikoli zpětně (tedy v daném případě za žalované období od 1. ledna 2002 do 30. června 2006); proto zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítla, že „má-li být rozhodnutím obecných soudů dotvářeno právo s tím, že takováto rozhodnutí je pak třeba považovat za zákon v materiálním slova smyslu, nelze přijmout právní závěr, že tak lze činit pouze od data vyhlášení rozhodnutí … je tak třeba činit za celé období, co příslušná právní úprava absentuje“. Dále uvedla, že v nálezech (které v dovolání zmínila) Ústavní soud „nevyřkl jednoznačný závěr, že by nebylo možné dotvářet chybějící právo zpětně“. Připomněla rovněž, že již ve čtyřech obdobných případech u Ústavního soudu uspěla, a podotkla, že ve věci sp. zn. je u Ústavního soudu České republiky veden návrh Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích na zrušení části první Z obsahu dovolání vyplývá dovolací návrh, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání mimo jiné uvedl, že odvolací soud se při řešení dané problematiky neodchýlil od právních názorů, které v tomto směru – s odkazem na příslušné právní názory Ústavního soudu – přijal Nejvyšší soud. Podotkl, že nájemné za dobu od 31. března 2006 do 30. června 2006 je zapotřebí již řešit podle Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.

V daném případě odvolací soud potvrdil v napadeném výroku I. v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, a proto dovolání proti napadenému rozsudku není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Dovolání však nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá z posléze uvedených důvodů po právní stránce zásadní význam ( ).

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle dovolatelka zpochybnila správnost právního názoru, že obecný soud je oprávněn nájemné z bytu zvýšit pouze konstitutivním rozhodnutím (pro futuro) a nikoli zpětně. Řešení uvedené otázky se již v soudní praxi ustálilo a odvolací soud se od tohoto ustáleného řešení neodchýlil.

Již ustálená soudní praxe totiž dovodila, že nedošlo-li ohledně výše nájemného k dohodě mezi účastníky právního vztahu nájmu bytu, pak při absenci pozitivní právní úpravy v době do 30. března 2006 byl obecný soud oprávněn zasáhnout do obsahu nájemního vztahu a nájemné z bytu zvýšit (stanovit), a to nikoli zpětně, nýbrž konstitutivním rozhodnutím (pro futuro) – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze 7. července 2006, sp. zn. , z 30. srpna 2006, sp. zn. , z 31. srpna 2006, sp. zn. , z 10. října 2006, sp. zn. , z 24. října 2006, sp. zn. , z 21. března 2007, sp. zn. , a z 27. dubna 2007, sp. zn. . V rozsudku ze dne

29. října 2008, sp. zn. , pak Nejvyšší soud – s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 26. července 2007, sp. zn. – dovodil, že „tento postup je ústavně konformní do doby účinnosti platné právní úpravy, řešící od 1.1.2007 právní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem“. Zbývá dodat, že usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 14. srpna 2008, sp. zn. , byl odmítnut návrh Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích na zrušení části první

Z uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné ani podle Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, která zavinila, že její dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalovanému v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč (, . ve spojení s věty před středníkem a , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 1.957,- Kč představující 19 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 20. ledna 2009

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu