Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1020/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. září 2006, č.j. -123, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 2. února 2001, č.j. -69, v celém rozsahu zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 27. října 2000, č.j. -10, jímž uložil žalované zaplatit žalobci částku 115.000,- Kč s 6 % úrokem od 1. září 1997 do zaplacení, směnečnou odměnu 383,- Kč a náklady řízení.

Soud prvního stupně - odkazuje na ustanovení čl. I a (dále jen „ “) - uzavřel, že žalovaná se povinnosti zaplatit směnku ubránila, když prokázala důvodnost kauzální námitky co do zániku dluhu směnkou zajištěného.

Přitom zdůraznil, že žalovaná unesla důkazní břemeno o kauze směnky, tj. že směnkou byl „zajištěn obchod se zbožím v konsignaci a že cenu tohoto zboží žalovaná ještě před uplatněním směnky u soudu beze zbytku vypořádala. Směnkou zajištěný závazek tak v důsledku jeho splnění zanikl, čímž ztratilo své opodstatnění i zajištění tohoto závazku prostřednictvím směnky“.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 11. září 2006, č.j. -123, rozsudek soudu prvního stupně změnil a směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti.

Odvolací soud částečně zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně a doplnil dokazování o důkazy navržené žalobkyní již před soudem prvního stupně a dospěl k závěru od soudu prvního stupně odlišnému.

Zdůraznil, že skutkovou verzi žalobkyně, podle níž směnka zajišťovala pohledávku společnosti T. Z., spol s. r. o. (dále jen „společnost“) z titulu půjčky ve výši 600.000,- Kč, potvrdil svědek JUDr. P. K. Pravdivost jeho svědecké výpovědi pak podporuje i smlouva o zřízení zástavního práva a výpověď svědkyně J. S.

Jelikož žalovaná „své námitky beze zbytku neprokázala, neboť neprokázala, že kauzou směnky byl jí tvrzený vztah z konsignačního prodeje“, odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. uplatňujíc dovolací důvod podle ustanovení

Podle dovolatelky nedostatek rozhodujících (pro správné rozhodnutí zásadně významných) skutkových zjištění nemůže odvolací soud nahradit vlastním doplněním dokazování. „Takovým postupem - pokud by vyústil ve změnu rozhodnutí soudu prvního stupně - by totiž odvolací soud porušil zásadu dvouinstančnosti občanského soudního řízení, neboť by účastníkům odepřel možnost přezkumu nových, popřípadě dosud bezvýznamných skutečností“. Provedl-li odvolací soud „dva nové důkazy (výslechy svědků), které vyústily ve změnu rozhodnutí soudu prvního stupně, a to při dvou jednáních, nelze takové doplnění dokazování hodnotit jako „nikoli rozsáhlejší“; potud dovolatelka zmiňuje závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. a sp. zn. , podle nichž „je-li ke správnému rozhodnutí věci zapotřebí podstatných skutkových zjištění, které neučinil soud prvního stupně, nejsou dány podmínky pro potvrzení ani pro změnu rozhodnutí soudu prvního stupně“.

Ani po doplnění dokazování - pokračuje dovolatelka - nelze považovat skutkový stav věci za úplně zjištěný, nehledě na to, že odvolací soud „zjištěné skutečnosti“ nesprávně vyhodnotil. Vzal-li nově provedené důkazy za „zpochybňující“ obsah směnečných námitek žalované, pak se měl vypořádat se všemi skutečnostmi, které vyšly najevo v průběhu řízení, a se všemi důkazy, které mohly posloužit k objasnění kauzy směnky. Ze závěrů odvolacího soudu sice lze „pravděpodobně“ dovodit, že kauzu směnky, kterou tvrdí žalovaná, považuje za zpochybněnou (nikoli za vyvrácenou), nicméně odvolací soud neshledal prokázanou ani kauzu směnky tvrzenou žalobkyní.

Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně, považujíc rozhodnutí odvolacího soudu za správné, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl, popřípadě jako nedůvodné zamítl.

Dovolání žalované je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Jak je zřejmé z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, důvodem, pro který odvolací soud ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti, byl závěr, podle něhož žalovaná neprokázala, že kauzou směnky byl jí tvrzený vztah z konsignačního prodeje, tj. neprokázala „beze zbytku“ námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu.

V daném případě Nejvyšší soud v prvé řadě zdůrazňuje, že možnost dlužníka bránit se proti požadavku na zaplacení směnky prostřednictvím tzv. kauzálních námitek upravuje ustanovení čl. I , přičemž procesní pozice žalovaného ze směnky je ve směnečném řízení ztížena tím, že nese důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. března 1999, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1999, pod číslem 84). Důkazním břemenem se přitom rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, neumožňuje-li zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka a ani o tom, že by bylo nepravdivé. O důkazní povinnosti a o důkazním břemenu je soud povinen účastníky poučit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2002, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod číslem 86).

Dospěl-li odvolací soud - na rozdíl od soudu prvního stupně - k závěru, podle něhož žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně její tvrzené kauzy směnky, bylo jeho povinností žalovanou poučit podle ustanovení , že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzvat ji, aby tyto důkazy označila bez zbytečného odkladu, a poučit ji o následcích nesplnění této výzvy. Neučinil-li tak (z protokolu o jednání před odvolacím soudem ani z dalšího obsahu spisu nelze splnění poučovací povinnosti odvolacím soudem dovodit), zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Jelikož k existenci takové vady řízení Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( věta druhá ), aniž se zabýval dalšími dovolatelkou uplatněnými dovolacími důvody, rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení ( část věty za středníkem a odst. 3 ).

V další fázi řízení bude povinností odvolacího soudu poučit žalovanou podle ustanovení , s tím, že jeho další postup v řízení bude závislý na reakci žalované na poskytnuté poučení. Současně nepřehlédne, že účastníci nebyli soudem prvního stupně poučeni podle ustanovení a zváží možnost doplnění dokazování v odvolacím řízení podle ustanovení

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. října 2008

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu