Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1577/2006

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. května 2006, č.j. -37, potvrdil rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. září 2005, č.j. -20, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 97 600 Kč s 2% úrokem z prodlení ročně od 13. 11. 2003 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1% z částky 97 600 Kč za každý den prodlení od 13. 11. 2003 do zaplacení a nahradit náklady řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se s právním závěrem soudu prvního stupně, že v dané věci bylo namístě rozhodnout rozsudkem pro uznání podle , bylo-li zjištěno, že žalovaná na základě výzvy ve smyslu , ve znění účinném po 1. 4. 2005 (dále jen „o. s. .ř.“), doručené jí usnesením ze dne 17. 6. 2005, č.j. -19, do vlastních rukou dne 21. 6. 2005, ve smyslu se bez vážného důvodu k uplatněnému žalobnímu nároku včas nevyjádřila. Konstatoval, že z doručenky založené na č.l. 19 spisu vyplývá, že zásilka obsahovala usnesení VS -18 a vzor 087 lh. 5/8 a byla opatřena potřebnými údaji doručovatelky a příjemce zásilky. Z uvedeného dovodil, že pokud se výzva podle podává na tiskopisu s označením č. 087 – usnesení o uložení povinnosti žalovanému podat písemné vyjádření ve věci, je zcela zřejmé a nepochybné, že žalované byla výzva k vyjádření uvedená v usnesení soudu ze dne 17. 6. 2005 doručena.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z Z obsahu dovolání vyplývá, že se dovolává dovolacího důvodů podle   – nesprávného právního posouzení. Namítá, že odvolací soud stejně jako soud prvního stupně věc nesprávně posoudil, jestliže dovodil, že výzva o uložení povinnosti podat písemné vyjádření ve věci, jež měla být obsažena v usnesení ze dne 17. 6. 2005, č.j. -19, jí byla doručena. Poukazuje na to, že podle knihy přijaté pošty žalované, doložené odvolacímu soudu k důkazu, jí bylo dne 21. 6. 2005 doručeno jen usnesení o nepříslušnosti soudu vydané Vrchním soudem v Praze pod č.j. -18, avšak nikoliv usnesení ze dne 17. 6. 2005, č.j. -19. Dovolatelka má za to, že pokud v rozporu s hmotným právem odvolací soud neumožnil uplatnění práv žalované v soudním řízení, existuje důvod, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( zákona ) po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě uvedené v k tomu oprávněnou osobou (žalovanou) řádně zastoupenou advokátem ( , 4         ), se zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v dané věci přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je dovolání přípustné za podmínek uvedených v  a písm. c)

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná. Přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Pro úsudek dovolacího soudu, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, jsou relevantní jen ty právní otázky, na kterých napadené rozhodnutí spočívá, které mají obecný přesah a jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.

Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud řeší jako otázku předběžnou (nevydává ohledně ní žádné rozhodnutí) a jeho kladně vyjádřeným závěrem se podané dovolání stává přípustným.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání je podle přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu po právní stránce zásadní význam, jestliže právní otázka předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání podle v souvislosti s posouzením doručení usnesení podle , jako jedné z podmínek pro vydání rozsudku pro uznání,  byla v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu řešena v rozporu s procesním právem. Byl tak naplněn uplatněný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu , kterým je pochybení soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy případ, kdy byl skutkový stav posouzen podle jiného právního předpisu, než který měl být správně použit, popř. správný právní předpis byl nesprávně vyložen.

Ustanovení , stanoví: Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2), a věcí uvedených v a , místo výzvy podle , nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.

Podle musí být usnesení podle odstavce 1 žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.

Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání,  153a odst. 3 ) musí být poučen ( ).

Podle rozsudkem pro uznání rozhodne soud tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal ( ).

Podle , ve znění účinném od 1. 1. 2005, musí doručenka obsahovat označení

a) soudu, který písemnost předal k doručení,

b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,

c) adresáta a adresy, na níž má být obálka s písemností doručena,

d) doručujícího orgánu.

Ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2005, stanoví, že pokud není dokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.

Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org. ze dne 3. 12. 2001, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v dané věci ve znění účinném do 31. 12. 2006 – resp. v době vydání předmětného usnesení soudu (dále jen „VKŘ“), podrobně upravuje označení doručované písemnosti na doručence (resp. ve znění do 31. 12. 2006 – na dodejce).

Ustanovení § 171 VKŘ upravuje pokyn pro vyplňování doručenek tak, že na dodejce se vyznačí kromě jednacího čísla (§ 169 odst. 2 VKŘ) doručovaná písemnost, datum stanoveného jednání, případně lhůty. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení VKŘ se jednacím číslem označí všechny stejnopisy rozhodnutí, všechny písemnosti, jež mají být vypraveny, jakož i obálky a dodejky.

VKŘ v § 169 upravuje pokyn pro uvádění jednacího čísla. Podle jeho odstavce 1 spisová značka a k ní připojené číslo listu písemnosti nebo vyhotoveného rozhodnutí tvoří jednací číslo (např. -27, -14, -132). Je-li písemnost nebo vyhotovení rozhodnutí obsáhlejší (obsahuje-li více čísel listů) jednací číslo se vyznačí jen na přední straně prvního listu. Při doručování ostatních obsáhlejších písemností se na obálkách a dodejkách uvádí jen číslo jednací vyznačené na prvním čísle listu doručované písemnosti.

Podle y vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i y, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který u vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Takové y mají povahu veřejné y (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. , v němž je judikováno, že pokud žalobkyně zpochybňuje údaje ve veřejné ě uvedené, je na ní, aby prokázala opak. Nesplňuje-li veřejná požadavky obsahu stanovených údajů, není pak tato veřejnou u a důkazní břemeno tíží žalovanou).

Dovolací soud dospěl k závěru, že odvolací soud učinil nesprávné právní posouzení o tom, že v dané věci byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle   , dovodil-li předtím, že výzva k vyjádření podle byla žalované podle doručena.

Pokud podle ve spojení s a 171 VKŘ musí doručenka obsahovat stanovené označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, je nutno konstatovat, že v daném případě zásilka doručená žalované dne 21. 6. 2005, kterou jí mělo být podle závěru odvolacího soudu doručeno i usnesení -19, neobsahuje stanovené označení takové písemnosti, jež měla být obsahem zásilky, proto fikce doručení stanovená v , že pokud není dokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé, v daném případě neplatí, a dovolací námitka žalované, že uvedená písemnost jí nebyla doručena, je tedy v tomto směru důvodná.

Rozhodnutí odvolacího soudu tudíž bylo vydáno v rozporu s procesním právem, a proto Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu podle ustanovení věty za středníkem zrušil; jelikož důvody, pro které byl rozsudek odvolacího soudu zrušen, platí i pro rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( ).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný ( , věta první za středníkem ); v novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( , věta druhá ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. dubna 2008

JUDr. Kateřina  Hornochová

předsedkyně senátu