Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 458/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Shora  označeným  usnesením  krajský  soud potvrdil usnesení ze dne 29. 8. 2006, č.j. -29, jímž okresní soud řízení o výkon rozhodnutí – rozsudku Krajského soudu v Praze  ze  dne  28. 3. 2002, č.j. -113 – zastavil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že řízení brání překážka věci zahájené, založená exekučním řízením vedeným u okresního soudu pod sp. zn. proti manželu povinné, v němž byly stejné nemovitosti (patřící do společného jmění povinné a jejího manžela) postiženy exekučním příkazem JUDr. M. S. ze dne 6. 6. 2006, č.j. -19, vydaným   před   podáním  návrhu   na  výkon   rozhodnutí.   , kterým se stanoví  pravidla  pro  případy  souběžně  probíhajících  výkonů  rozhodnutí (dále jen „ “),  se  nevztahuje  na  střet  výkonu   rozhodnutí  a  exekuce.  Okolnost,  že oprávněná nemůže přihlásit svou pohledávku do exekučního řízení vedeného proti manželu povinné, na tom nic nemění.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítá oprávněná nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčena, že právním názorem zaujatým soudy obou stupňů je jí odňato právo domáhat se zákonným způsobem výkonu rozhodnutí, neboť řízení v souzené věci bylo zastaveno a do exekučního řízení vedeného proti manželu povinné se se svou pohledávkou nemůže přihlásit; v důsledku toho se její pohledávka může promlčet. Nesouhlasí s názorem, že se nevztahuje na střet výkonu rozhodnutí a exekuce. V souzené věci se nemůže jednat o překážku věci zahájené, neboť účastníci obou řízení na straně oprávněného ani na straně povinného nejsou totožní  a  nejde  o  tutéž   pohledávku. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolání – přípustné podle – není důvodné.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle , věty první, se návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu.

Podle , věty první, věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.

Je výrazem ustálené soudní praxe, že vydání (dosud nepravomocného) exekučního příkazu postihujícího určitou nemovitost zakládá překážku věci zahájené vůči později zahájenému řízení o výkon rozhodnutí prodejem téže nemovitosti; právní moc takového exekučního příkazu pak zakládá vůči témuž řízení překážku věci rozsouzené. Není možné, aby jedna a tatáž nemovitost byla prodávána ve dvou souběžně probíhajících řízeních, bez ohledu na to, kdo je v obou řízeních oprávněným a povinným. Návrh dalšího oprávněného podaný  před  právní  mocí  usnesení  o  nařízení   výkonu   rozhodnutí  se   proto   považuje za přistoupení k řízení ( ); návrh podaný po právní moci tohoto usnesení (nebo po vydání exekučního příkazu postihujícího tytéž nemovitosti) je v každém případě nepřípustný  a   řízení  o  něm  je   třeba   zastavit   (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2001, sp. zn. ,  ze  dne   27. 9. 2005, sp. zn. , nebo ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. ).

Názor odvolacího soudu, že se nevztahuje na střet výkonu rozhodnutí na straně jedné a exekuce na straně druhé, je v souladu s ustálenou soudní praxí, usměrněnou usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2004, sp. zn. , uveřejněným  ve  Sbírce  soudních  rozhodnutí  a  stanovisek   č. 1,   ročník   2006  pod   č. 2, a dovolatelčině polemice s ním proto nelze přisvědčit.

Nelze se ovšem ztotožnit s názorem odvolacího soudu, že dovolatelka jakožto věřitelka povinné nemůže přihlásit svou pohledávkou do exekuce vedené proti manželu povinné, v níž jsou postiženy nemovitosti patřící do jejich společného jmění, vznikla-li tato pohledávka za trvání manželství. Jestliže se ve smyslu ustanovení považuje za přistoupení do řízení také návrh na prodej stejné nemovitosti, byl-li podán proti manželu povinného nebo směřuje-li proti oběma manželům s tím, že nemovitost tvoří součást jejich společného jmění (srov. Bureš J., Drápal L., Krčmář Z., a kol. . Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 1630 s.), je logické, aby i věřitel manžela povinného mohl podat ve smyslu přihlášku do řízení vedenému proti povinnému, jsou-li výkonem rozhodnutí  postiženy nemovitostí patřící do společného jmění manželů; jeho případné pohledávky budou při rozvrhovém řízení uspokojeny podle odst. l písm. f) Protože na provádění exekuce prodejem nemovitostí  se použijí přiměřeně ustanovení upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí ( ), může i v tomto řízení věřitel manžela povinného podat přihlášku do řízení vedenému proti povinnému.

Závěr soudů obou stupňů, podle něhož v dané věci nelze v řízení pokračovat pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, je nicméně správný. Nejvyšší soud proto dovolání podle , části věty před středníkem, zamítl.

O  nákladech   dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1; povinné však ve stádiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. dubna 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu