Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 170/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. září 2005, č. j. -44, potvrdil rozsudek ze dne 2. února 2005, č. j. -30, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o nahrazení vůle žalované předložit žalobci návrh kupní smlouvy ve znění uvedeném v příloze č. 1, tvořící nedílnou součást rozsudku, na prodej bytového domu č.p. 383 na stavební parcele č. kat. 910/33 v k. ú. P., obec P. za základní cenu 8,115.850,- Kč včetně DPH, a návrh smlouvy o smlouvě budoucí ve znění uvedeném v příloze č. 2, tvořící nedílnou součást rozsudku, na prodej pozemků č. kat. 910/33 a č. kat. 910/132 v k. ú. P., obec P., a rozhodl o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění před 1. 4. 2005  (dále jen „ “) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá z hlediska kritérií  po právní stránce zásadní význam.

Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004). Již v rozsudku ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, vyslovil Nejvyšší soud České republiky názor, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění, zatímco dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde již o aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy o právní posouzení. Obdobně v rozsudku ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , publikovaném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002, uvedl Nejvyšší soud České republiky, že činí-li soud z obsahu smlouvy (případně z dalších pramenů) zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním; vyvozuje-li poté, jaká práva a povinnosti odtud pro účastníky vyplývají, formuluje právní závěry. Z pohledu této judikatury se jeví výhrada žalobce k výkladu projevu vůle žalované obsažené v ě ze dne 26. 9. 2003 označené jako „Nabídka prodeje nemovitosti“, jenž učinil odvolací soud za pomoci výkladových pravidel podle obč. zák., nikoli jako námitka zpochybňující právní posouzení věci, nýbrž jako uplatnění dovolacího důvodu, který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci ( ).

Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že ze dne 26. 9. 2003, v níž žalovaná nabízí žalobci ke koupi předmětné nemovitosti za blíže uvedených podmínek a k níž připojila kromě jiného návrhy kupní smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí, nejsou řádnými návrhy na uzavření smluv podle obč. zák., neboť žalovaná je jako prodávající (resp. budoucí prodávající) nepodepsala. Protože žalobce návrhy těchto smluv žalované vrátil (spolu s odpovědí ze dne 7. 11. 2003, že nabídku prodeje přijímá), aniž je také podepsal, nelze je považovat ani za jeho návrhy coby kupujícího na uzavření uvedených smluv podle obč. zák. Jinými slovy řečeno, nelze mít zato, že je žalobce zaslal k akceptaci žalované. Tu pouze vyzval, aby mu doplněné a řádně podepsané návrhy smluv zaslala v určitém termínu k jejich podpisu.

Nejvyšší soud České republiky neshledává rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolacího důvodu uvedeného v a jeho obsahového vymezení rozporným s hmotným právem. Žalobce odvolacímu soudu vytýká nesprávnost právního závěru, že žalované nevznikl závazek uzavřít s ním kupní smlouvu, smlouvu o smlouvě budoucí a smlouvu o postoupení pohledávek ( obč. zák.). I nadále tvrdí, že ze dne 26. 9. 2003 je řádným návrhem žalované na uzavření smluv ve smyslu obč. zák. a její dopis ze dne 27. 11. 2003 je řádným přijetím tohoto návrhu ve smyslu obč. zák.

Odvolací soud se při právním posouzení věci nikterak neodchýlil od  ustálené soudní judikatury. Nejvyšší soud České republiky již v rozsudku ze dne 14. 12. 1999, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 17/2001, formuloval závěr, že uzavření smlouvy o převodu nemovitostí není důsledkem jakéhokoli včasného prohlášení adresáta návrhu (obláta) o přijetí návrhu, ale jen prohlášení projevené písemnou formou na téže ě, na které je návrh na uzavření smlouvy. Vůči nepřítomnému navrhovateli je přijetí návrhu účinné až od okamžiku, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy, podepsaný adresátem návrhu. V dalším rozsudku ze dne 15. 2. 2001, sp. zn. , uveřejněném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod označením C 1279/18, vyslovil Nejvyšší soud České republiky názor, podle něhož byla-li nabídka prodávajícího na uzavření písemné kupní smlouvy obsahující její podstatné náležitosti podepsána jen kupujícím a nikoliv též prodávajícím, je třeba takto vyhotovenou u považovat za návrh kupujícího na uzavření kupní smlouvy ve smyslu obč. zák., neboť pouze on tento návrh jako jednající podepsal. V rozsudku ze dne 14. 12. 2000. sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 141/2001, Nejvyšší soud České republiky uvedl, že návrh smlouvy o nájmu nebytových prostor, který žalobce předložil, aniž jej podepsal, nemohl být řádnou (písemnou) ofertou, a o písemný návrh na uzavření nájemní smlouvy mohlo jít až v okamžiku, kdy žalovaná u poté, co ji sama podepsala, zaslala k akceptaci žalobci. Konečně v rozsudku ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. , který se týkal skutkově obdobného případu, Nejvyšší soud České republiky dovodil, že shodným projevem vůle směřujícím k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí není jen předložení podkladů k následnému jednání jednou ze smluvních stran.

Lze tudíž uzavřít, že právní závěr odvolacího soudu je v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu České republiky a není možno v něm spatřovat žalobcem namítaný rozpor s hmotným právem, který by činil rozsudek odvolacího soudu zásadně právně významným a dovolání přípustným podle Nejvyšší soud České republiky je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle   věty první, , a za stavu, kdy žalované podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V  Brně 26. března  2008

JUDr. Blanka  Moudrá

předsedkyně senátu