Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5304/2008

U S N E S E N Í

Dovolání žalované se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 21. 5. 2008, č. j. -101, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 29. 10. 2007, č. j. -78, jímž bylo určeno, že „žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. 2191/1 v budově č.p. 2191, 2192 a 2193 na parcelách č. 3934, č. 3935 a č. 3936 a dále spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a spoluvlastnického podílu, vždy v rozsahu 742/10518 vzhledem k celku parcelám č. 3934, č. 3935 a č. 3936, vše v obci M. a k.ú. M..“, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že k převodu označených nemovitostí na žalovanou nedošlo, neboť žalovaná neobdržela od žalobce akceptaci návrhu kupní smlouvy, který podepsala ( obč. zák.); kupní smlouva mezi účastníky tudíž nebyla uzavřena. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení ve smyslu je dán tím, že v katastru nemovitostí je zapsána jako vlastník a spoluvlastník předmětných nemovitostí žalovaná, která si kopii y opatřila ze soudního spisu, ačkoliv jejich skutečným vlastníkem

je žalobce.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodu uvedeného v Nesouhlasí se závěry obou soudů, že byla navrhovatelkou kupní smlouvy, neboť u podepsala jako první, a že nedošlo k účinnému přijetí návrhu a tedy k uzavření smlouvy, protože žalobce, ač smlouvu podepsal, ji nevrátil podepsanou žalované. Tyto závěry považuje dovolatelka za nesprávné, nepřípustně formalistické a neodpovídající skutečnosti, když bylo zcela odhlédnuto od okolností, za nichž byl návrh smlouvy připraven a také podepsán. Navrhla, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se ve svém vyjádření k dovolání ztotožnil s rozsudky soudů obou stupňů a navrhl, aby dovolání žalované bylo odmítnuto.

Dovolání žalované, jež není přípustné podle ustanovení , nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení , 2, , 2 a obč. zák. (tj. otázku, koho je třeba považovat za navrhovatele smlouvy a zda došlo či nedošlo k akceptaci návrhu a tedy uzavření smlouvy) posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2001, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 201, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura č. sešitu 12/2001 pod SJ 141/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne

14. 12. 1999, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek

NS ČR v č. sešitu 3/2001 pod č. 17/2001, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne

26. 3. 2008, č.j. ). Dovolání žalované bylo proto podle věta první a odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalovaná s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly, neboť i když podal vyjádření k dovolání, bylo toto podání sepsáno obecným zmocněncem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. června 2009

JUDr. Olga   Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu