Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3432/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce prof. MUDr. K. M., Dr.Sc., zastoupeného advokátkou, proti žalované

K. M., zastoupené advokátem, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, ze dne 15. srpna 2006, č. j. -372, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky Pardubice, ze dne

15. srpna 2006, č. j. -372, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. února 2005, č. j. -311, výrokem pod bodem I. rozhodl, že „z majetku, který měli žalobce a žalovaná ke dni rozvodu manželství ve společném jmění manželů, připadá do výlučného vlastnictví: a) žalobce: - hmotný investiční majetek vedený v obchodním majetku žalobce v ceně 148 000,- Kč, pohledávky vedené v obchodním majetku žalobce ve výši 183 830,- Kč, peníze a ceniny vedené v obchodním majetku žalobce ve výši 28 494,- Kč, finanční prostředky vedené na účtu u GE Capital bank, a. s., ve výši 79.751,60 Kč, finanční prostředky vedené na sporožirovém účtu

u České spořitelny, a. s., ve výši 68.696,60 Kč, vklad na vkladní knížce u České spořitelny, a. s., ve výši 11.531,90 Kč, b) žalované: - objekt bydlení čp. 256 na pozemku označeném jako stavební parcela č. parc. 351, pozemek označený jako stavební parcela č. parc. 351 a pozemek označený jako pozemková parcela č. parc. 440/14, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 459 vedeném Katastrálním úřadem pro P. kraj, Katastrální pracoviště P., pro katastrální území a obec O. nad L., vše v hodnotě 2 268 760,- Kč“. Výrokem pod bodem II. rozhodl, že „ze závazků, které měli žalobce a žalovaná ke dni rozvodu manželství ve společném jmění manželů, přebírá žalobce závazky vedené v obchodním majetku žalobce ve výši 116 969,- Kč“. Výrokem pod bodem III. uložil žalované povinnost „zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku 750 768,95 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku“. Výroky pod body IV. až VII. rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně, vycházející ze skutkových zjištění posouzených podle

, , 2, , a („ObčZ“),

a z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , přikázal do výlučného vlastnictví žalobce hodnoty v celkové výši 520 304,10 Kč, od nichž odečetl závazky žalobcem převzaté ve výši 116 969,- Kč, dále v jeho prospěch zohlednil ocenění jeho obchodních podílů ve výši 56 888,- Kč a 25 000,- Kč a společné prostředky použité za trvání manželství na pořízení auta zn. H. S. 2.0 v jeho výlučném vlastnictví ve výši 281 999,- Kč. Takto žalobce získal ke dni rozvodu manželství ze společného jmění manželů („SJM“) hodnoty ve výši 767 222,10 Kč. Žalované přikázal nemovitosti v hodnotě 2 268 760,- Kč. Na vyrovnání podílů proto žalobkyni zavázal uhradit žalobci částku 750 768,95 Kč. Obnos 3 533 210,- Kč, jako výtěžek z prodeje domu v D., do vypořádání SJM nezahrnul, když uzavřel, že celá tato částka byla za trvání manželství zcela spotřebována.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka Pardubice jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 15. srpna 2006, č. j. -372, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. tak, že do výlučného vlastnictví žalovaného navíc přikázal „obchodní podíl ve firmě M. p. s. r. o., se sídlem v H. K.“ a ve výroku pod bodem III., kterým žalovanou zavázal „zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku 1 876 533,90 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku“. Dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Odvolací soud po zopakování dokazování učinil skutkové zjištění na základě něhož dospěl k závěru, že celková aktiva SJM činila 5 404 481,10 Kč, pasiva 116 969,- Kč a čistá hodnota SJM pak představovala 5 287 512,10 Kč. Každému z manželů se mělo dostal 2 643 756,- Kč. Aby byl podíl každého z manželů stejný, zavázal žalovanou zaplatit žalobci na vypořádání částku 1 876 533,90 Kč. Změnu těchto základních číselných dat oproti závěru soudu prvního stupně odvodil od zjištění, že žalovaná kromě shora specifikovaných nemovitostí v hodnotě 2 268 760,- Kč nabyla v souvislosti s prodejem domu v D. hotovost ve výši 1 682 600,- Kč, o níž sice tvrdila, že ji předala v souvislosti s vracením půjček svému otci, avšak zůstala v její dispozici. Do jejích aktiv dále zahrnul hodnotu osobního auta zn. M. ve výši 568 930,- Kč, které zůstalo v její dispozici, takže nabyla do výlučného vlastnictví jmění ve výši 4 520 290,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o („OSŘ“). Jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci, které vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, který nemá oporu v provedeném dokazování. Vytýká odvolacímu soudu, že do jejího „vypořádacího“ podílu zahrnul osobní auto zn. M. v hodnotě

568 930,- Kč, tedy v ceně odpovídající původní kupní ceně z 15. 7. 1997. Ke dni rozvodu manželství, to je k 9. 11. 1999, byl automobil již dva roky užíván a jeho cena byla cca o 1/3 nižší. Proto i vypořádací podíl, k jehož zaplacení byla žalovaná vůči žalobci zavázána, měl být nižší. Odvolací soud ostatně vůbec nezdůvodnil, jak  k hodnotě 568 930,- Kč dospěl. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání žalované nevyjádřil.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle že je uplatněn dovolací důvod upravený v a odst. 3

a že jsou splněny další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména

, ), napadené rozhodnutí přezkoumal podle a 3 . Poté dospěl k závěru, že rozsudek odvolacího soudu není správný a dovolání je důvodné.

Podle a 3 lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat  jen z důvodů uplatněných  v dovolání.  Je-li dovolání  přípustné, dovolací soud přihlédne též k  vadám uvedeným  v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Podle není odvolací soud vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně.

Odvolací soud na základě zopakovaného dokazování ( ) dospěl k částečně jinému zjištění skutkového stavu oproti soudu prvního stupně a to ohledně finanční hotovosti ve výši 1 682 600,- Kč, kterou zahrnul do podílu žalované, a ohledně hodnoty osobního auta zn. M., stanovenou ve výši 568 930,- Kč, kterou rovněž zahrnul do podílu žalované, když dospěl k závěru, že vozidlo nebylo účastníky (zejména žalobcem) jejich synu D. darováno, ale bylo na něj pouze účelově přepsáno v době, kdy žalobce odcházel od rodiny. Dovolací soud z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu nezjistil na základě jakých skutečností a důkazů odvolací soud k ceně osobního auta zn. M. došel. Hodnota auta nebyla zjišťována ani soudem prvního stupně  vzhledem k jeho závěrům, že auto netvoří majetek náležející do společného jmění manželů. V tomto směru lze přisvědčit námitce žalované, že odvolací soud své rozhodnutí ohledně stanovení výše hodnoty předmětného auta vůbec neodůvodnil a není tedy zřejmé, zda vycházel z kupní ceny vozidla nebo z jeho tržní ceny, stanovené ke dni rozvodu nebo jakým způsobem cenu zjistil. Z výše uvedeného je patrno, že odvolací soud nepostupoval v souladu s , a , neboť neuvedl,  o které důkazy opřel svá skutková zjištění ohledně ceny auta, z jakých důkazů vycházel a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. Rozsudek odvolacího soudu postrádá odůvodnění ceny osobního auta  vůbec.

Jestliže odůvodnění  rozsudku  postrádá skutková zjištění  učiněná odkazem na příslušné důkazy a pokud ze závěrů soudu ohledně sporných položek, není patrné z jakých důkazů soud vycházel a jakými úvahami se řídil, jde o nepřezkoumatelný rozsudek. (srov. např.  rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , publikovaný pod č. C 45, sv. 1 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, nakladatelství C. H. Beck). Je-li rozhodnutí soudu nepřezkoumatelné pro věcný nebo logický rozpor mezi výrokem rozhodnutí a jeho odůvodněním, je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu postiženo tzv. jinou vadou řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. , publikované pod č. C 1444, sv. 20 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, nakladatelství C. H. Beck).

Z výše uvedeného se podává, že odvolací soud řízení zatížil vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Proto dovolacímu soudu nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení (, 3 ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. března 2008

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu