Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3180/2006

U S N E S E N Í

I.   Dovolání se zamítá.

II. Oprávněná je povinna do tří dnů od právní moci usnesení zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 6 825,- Kč k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne

17. 5. 2004, č.j. -3 (jímž okresní soud nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2003, č.j. -14, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. J. L., soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Dospěl k závěru, že podkladový rozsudek nebyl řádně doručen povinnému, neboť byl doručován na jinou adresu, než byla adresa jeho trvalého pobytu, na které se také zdržoval. Jak bylo v odvolacím řízení prokázáno, doložka vykonatelnosti, kterou je opatřen, není správná. Tento rozsudek tak není formálně vykonatelný a nejsou proto splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

V dovolání oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Je přesvědčena, že závěr soudu o místě, kde se povinný v rozhodné době trvale zdržoval, není správný. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že se na adrese K. H., Dolní 355, v rozhodné době u své přítelkyně zdržoval. Povinný si v rozhodné době v adrese trvalého bydliště vyzvedl devět poštovních zásilek, současně si však ve stejné době dvanáct zásilek nevyzvedl. Dovolatelka je přesvědčena, že tak činil z důvodu vyhnout se soudním řízením. Vzhledem k tomu, že neměla možnost žádat o adresu povinného z centrální evidence obyvatel, uváděla ve svých podáních adresu, kterou sám povinný označil jako adresu svého podnikání. Podle dovolatelky bylo podkladové rozhodnutí řádně doručeno. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a byly jí přiznány náklady dovolacího řízení.

Povinný se ve svém vyjádření k dovolání ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že mu podkladové rozhodnutí nebylo doručeno řádně, není pravomocné ani vykonatelné. Navrhl, aby dovolací soud zamítl dovolání jako nedůvodné a přiznal mu náklady dovolacího řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání – přípustné podle a odst. 2 ve spojení s a – není důvodné.

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( , věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu právní názor odvolacího soudu o nedostatku formální vykonatelnosti podkladového rozhodnutí, odůvodněný závěrem, že je – protože se povinný v předmětné době v místě doručování nezdržoval – nebylo možno doručit uložením na poště podle v rozhodném znění.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Závěr o vykonatelnosti podkladového rozhodnutí je závěrem právním. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci odvolací soud  po provedeném šetření zjistil, že exekučním titulem je rozsudek pro zmeškání Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2003, č.j. -14, který byl povinnému doručován prostřednictvím pošty na adresu K. H., Dolní 355. Podle údajů na doručence byla zásilka dne 19. 11. 2003 na poště uložena a adresát byl o uložení vyrozuměn. Po uplynutí lhůty pro uložení byla zásilka s rozsudkem vrácena soudu jako nevyžádaná a rozsudek byl opatřen doložkou právní moci dne 29. 12. 2003. Podle ve znění účinném do 31. 12. 2004 mohly nastat podmínky pro náhradní doručení uložením pouze za předpokladu, že se povinný v místě doručení skutečně zdržoval. Na základě provedených šetření a jejich zhodnocení (v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, zakotvenou v ustanovení ) dospěl odvolací soud k závěru, že tento předpoklad nebyl naplněn, neboť se povinný trvale zdržoval na adrese trvalého pobytu v K. H., Novomlýnská 534/10. Vzhledem k tomu, že odvolací soud vyložil ustanovení správně a v souladu s ustálenou soudní judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. ), dovolací důvod uplatněný podle naplněn není.

Nesprávnost, případně neúplnost skutkového zjištění soudu lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , případně Žádný z těchto dovolacích důvodů dovolatelka neuplatňuje; ač v dovolání ohlašuje dovolací důvod podle , spíše (posuzováno podle obsahu) polemizuje se závěrem odvolacího soudu, že bylo prokázáno, že v době doručování se povinný v místě doručování nezdržoval. Tato argumentace je ovšem kritikou samotného hodnocení důkazů, jež však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů ( ) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry, např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi či účastníku, nebo že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý nebo že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné.

Pro úplnost je třeba zdůraznit, že je-li exekučním titulem rozhodnutí vydané v občanském soudním řízení, vychází soud především z připojeného stejnopisu rozhodnutí opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti ( ), případně z potvrzení vykonatelnosti vyznačeného přímo na návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ( ); v případě pochybností je však oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění přímo ze spisu o řízení, v němž bylo vydáno vykonávané soudní rozhodnutí (zejména zjištění, zda rozhodnutí bylo řádně doručeno). Je ovšem výrazem ustálené soudní praxe, že záznam soudce na vyhotovení rozhodnutí založeném ve spise, že nastala jeho právní moc, který slouží pro následné vyznačování doložek o právní moci a vykonatelnosti na stejnopisech rozhodnutí (srov. , 2 , o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů), nemá povahu rozhodnutí, jímž by byl exekuční soud vázán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2005, sp. zn. ). Jestliže tedy soud v exekučním řízení vyvodí závěr z toho, že podkladové rozhodnutí – oproti vyznačení právní moci soudem v nalézacím spisu – není formálně vykonatelné (např. pro absenci účinného doručení subjektu, jemuž podle zákona mělo být doručeno), neporušuje (ať již ve vztahu k vyznačení právní moci nebo k výroku vykonávaného rozhodnutí) zásadu vyjádřenou v , nýbrž plní povinnost vyplývající z ustanovení

Jelikož dovolatelce se prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného usnesení zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle , části věty před středníkem, zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a ; povinný byl v dovolacím řízení úspěšný (dovolání oprávněné bylo zamítnuto), a proto mu přísluší náhrada nákladů právní služby podle č. 484/2000 Sb., ve znění č. 49/2001 Sb., č. a č. 617/2004, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Náklady dovolacího řízení spočívají v částce 6 750,- Kč, představující odměnu za zastupování advokátem ( , , ., , .), sníženou o 50 % podle , a v částce 75,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení č. 177/1996 Sb.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 9. srpna 2007

JUDr. Miroslava  Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu