Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
+ 1 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (6)76F73E61B9642D4DC1257A4E00668331.html
HTML · 11.92 KB
No categories available
20 Cdo 409/2003
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 26. června 2002, č. j. E-Nc 11765/2002 -2, kterým obvodní soud zamítl návrh na nařízení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších předpisů. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že rozsudek, jehož exekuce byla navržena, povinnému nebyl doručen v souladu s ustanovením bodu 18. přílohy č. 5 k vyhlášce č. 78/1989 Sb. , v rozhodném znění (poštovní řád), a tedy ani s ustanovením § 47 odst. 2 občanského soudního řádu ve znění před novelou č. 30/2000 Sb. , (podle nějž může doručovatel písemnost uložit teprve po předchozím marném pokusu o doručení za podmínek tam stanovených), a že jej tudíž nelze mít za vykonatelný.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná (zastoupena advokátem) včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. , a jímž namítá nesprávné právní posouzení, které spatřuje v tom, že exekuční soud – podle ní neoprávněně – přezkoumával správnost doložky vykonatelnosti, jíž byl exekuční titul opatřen soudem nalézacím. Na podporu svého právního názoru pak dovolatelka přednesla, že týž titul byl posouzen jako řádně doručený a tudíž vykonatelný i v usnesení z 5. srpna 1997, sp. zn. 22 E 511/97 , jímž výkon tohoto rozsudku nařídil (a jejž - byť pouze neúplně, a to pro částku 4 894, 20 Kč – též vykonal) Obvodní soud pro Prahu 3, proti jehož exekučnímu rozhodnutí povinný případné odvolání nepodal.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) , jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně (a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. ), je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, takže dovolatelčin odkaz na ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je nepřípadný) přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li odvolací soud právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř. ).
Tak tomu v souzené věci není. Již starší judikatura dovodila, že i když (exekuční) soud vychází především z připojeného stejnopisu rozhodnutí opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti (§ 261 odst. 2 o.s.ř. ), je oprávněn a povinen v případě pochybností provést potřebná zjištění přímo ze spisu o řízení, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, zejména zjištění o tom, zda rozsudek byl řádně doručen (viz zpráva Nejvyššího soudu ČSR z 18. února 1981, sp. zn. Cpj 159/79 , uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10, ročník 1981 pod poř. č. 21 na str. 160/498).
Není-li tedy exekuční soud doložkou vykonatelnosti vystavenou nalézacím soudem vázán, a je-li naopak oprávněn posoudit, zda je rozhodnutí po formální stránce vykonatelné, samostatně (na čemž nic nemůže změnit ani skutečnost, že týž titul byl částečně vykonán v jiném exekučním řízení), je napadené rozhodnutí v souladu s dosavadní judikaturou, a Nejvyššímu soudu tak nezbylo, než dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. jako nepřípustné odmítnout.
Dovolání bylo odmítnuto, povinnému náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2003
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu