Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 409/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 26. června 2002, č. j. E -2, kterým obvodní soud zamítl návrh na nařízení exekuce podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších předpisů. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že rozsudek, jehož exekuce byla navržena, povinnému nebyl doručen v souladu s ustanovením bodu 18. přílohy č. 5 k , v rozhodném znění (poštovní řád), a tedy ani s ustanovením ve znění před novelou č. , (podle nějž může doručovatel písemnost uložit teprve po předchozím marném pokusu o doručení za podmínek tam stanovených), a že jej tudíž nelze mít za vykonatelný.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná (zastoupena advokátem) včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , a jímž namítá nesprávné právní posouzení, které spatřuje v tom, že exekuční soud – podle ní neoprávněně – přezkoumával správnost doložky vykonatelnosti, jíž byl exekuční titul opatřen soudem nalézacím. Na podporu svého právního názoru pak dovolatelka přednesla, že týž titul byl posouzen jako řádně doručený a tudíž vykonatelný i v usnesení z 5. srpna 1997, sp. zn. , jímž výkon tohoto rozsudku nařídil (a jejž - byť pouze neúplně, a to pro částku 4 894, 20 Kč – též vykonal) Obvodní soud pro Prahu 3, proti jehož exekučnímu rozhodnutí povinný případné odvolání nepodal.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení , jež podle platí obdobně (a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení ), je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, takže dovolatelčin odkaz na ustanovení je nepřípadný) přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li odvolací soud právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Tak tomu v souzené věci není. Již starší judikatura dovodila, že i když (exekuční) soud vychází především z připojeného stejnopisu rozhodnutí opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti ( ), je oprávněn a povinen v případě pochybností provést potřebná zjištění přímo ze spisu o řízení, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, zejména zjištění o tom, zda rozsudek byl řádně doručen (viz zpráva Nejvyššího soudu ČSR z 18. února 1981, sp. zn. , uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9-10, ročník 1981 pod poř. č. 21 na str. 160/498).

Není-li tedy exekuční soud doložkou vykonatelnosti vystavenou nalézacím soudem vázán, a je-li naopak oprávněn posoudit, zda je rozhodnutí po formální stránce vykonatelné, samostatně (na čemž nic nemůže změnit ani skutečnost, že týž titul byl částečně vykonán v jiném exekučním řízení), je napadené rozhodnutí v souladu s dosavadní judikaturou, a Nejvyššímu soudu tak nezbylo, než dovolání podle ustanovení a jako nepřípustné odmítnout.

Dovolání bylo odmítnuto, povinnému náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení věty první, a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. dubna 2003

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.

předseda senátu