Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 161/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 10. 4. 2007, č. j. -7 (jímž okresní soud nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu téhož soudu ze dne 27. 2. 2007, č. j. -17, k uspokojení pohledávky ve výši 21.420,- Kč se smluvní pokutou ve výši 2 % za každý den prodlení z částky 21.420,- Kč od 26. 5. 2006 do zaplacení, nákladů předcházejícího řízení v částce 14.604,50 Kč a nákladů exekuce, exekuci a jejím provedením pověřil Mgr. T. P., soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora zamítl (výrok I a II.). Odvolací soud po doplnění dokazování dospěl k závěru, že není splněna podmínka formální vykonatelnosti exekučního titulu. Měl za prokázané, že povinné doporučená zásilka určená do vlastních rukou, která obsahovala exekuční titul, nebyla v důsledku chybného postupu pošty doručena, a exekuční titul proto nenabyl právní moci. Shledal tak, že nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Dále oprávněnou zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení a nákladů exekuce (výrok III. a IV.).

V dovolání oprávněná namítá všechny tři dovolací důvody ( , b/ a odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Je přesvědčena, že závěr soudu o nedoručení poštovní zásilky obsahující exekuční titul není správný. Povinná nijak „nerozporovala“ tvrzení poštovní doručovatelky, že jí byla inkriminovaná zásilka vhozena do schránky. Dle názoru dovolatelky měl „odvolací soud pohlížet na tento úkon, jako na akt doručení, když bylo prokázáno, že povinná zcela vědomě a dobrovolně uzavřela s poštovní doručovatelkou dohodu o přebírání poštovních zásilek a tedy musela si být vědoma následků svého jednání“. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Povinná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že z potvrzení České pošty a. s. ze dne 9. 10. 2007, č. j. 1004/07, které bylo provedeno jako důkaz, vzal soud za prokázané, že inkriminovaná zásilka nebyla způsobem, který vyžaduje zákon, povinné doručena, a v této souvislosti je zcela nepodstatné, z jakého důvodu se tak nestalo. Způsob, jakým si oprávněná vykládá pojem doručení nemá oporu v zákoně. Navrhla zamítnout dovolání jako nedůvodné.

Dovolání – přípustné podle a odst. 2 ve spojení s a – není důvodné.

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( , věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu právní názor odvolacího soudu o nedostatku formální vykonatelnosti podkladového rozhodnutí, odůvodněný závěrem, že povinné doporučená zásilka obsahující exekuční titul a určená do vlastních rukou nebyla v důsledku chybného postupu pošty doručena, a exekuční titul proto nenabyl právní moci.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Závěr o vykonatelnosti podkladového rozhodnutí je závěrem právním. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci odvolací soud po provedeném šetření zjistil, že exekučním titulem je platební rozkaz ze dne 27. 2. 2007, č. j. -17, který byl doručen povinné na adresu doporučeně s tím, že na doručence bylo uvedeno datum 1. 3. 2007 a byl zde i podpis. Ze zprávy pošty ze dne 9. 5. 2007 (č.l. 15) pak bylo zjištěno, že poštovní doručovatelka pochybila tím, že předmětnou zásilku vhodila do schránky povinné a v podacím dokladu stvrdila podpisem převzetí sama (s uvedením nesprávného čísla občanského průkazu). K tomu uvedla, že tak postupovala od podzimu 2006, kdy ji povinná o to údajně požádala a k tomuto účelu ji předala číslo svého občanského průkazu. Z výslechu povinné bylo zjištěno, že ta ze dne 1. 3. 2007 nacházela na celodenním školení mimo místo svého bydliště, a z tohoto důvodu nemohla předmětnou zásilku osobně převzít. Na základě provedených šetření a jejich zhodnocení (v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, zakotvenou v ustanovení ) dospěl odvolací soud k závěru, že podkladové rozhodnutí není vykonatelné, neboť nebylo řádně doručeno povinné.

Nesprávnost, případně neúplnost skutkového zjištění soudu lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , případně Ačkoliv dovolatelka tyto dovolací důvody ohlašuje, ve skutečnosti (posuzováno podle obsahu) polemizuje se závěrem odvolacího soudu, že bylo prokázáno, že poštovní zásilka nebyla řádně doručena. Tato argumentace je ovšem kritikou samotného hodnocení důkazů, jež však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů ( ) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry, např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi či účastníku, nebo že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý nebo – jako v daném případě - že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné.

Pro úplnost je třeba zdůraznit, že je-li exekučním titulem rozhodnutí vydané v občanském soudním řízení, vychází soud především z připojeného stejnopisu rozhodnutí opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti ( ), případně z potvrzení vykonatelnosti vyznačeného přímo na návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ( ); v případě pochybností je však oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění přímo ze spisu o řízení, v němž bylo vydáno vykonávané soudní rozhodnutí (zejména zjištění, zda rozhodnutí bylo řádně doručeno). Je ovšem výrazem ustálené soudní praxe, že záznam soudce na vyhotovení rozhodnutí založeném ve spise, že nastala jeho právní moc, který slouží pro následné vyznačování doložek o právní moci a vykonatelnosti na stejnopisech rozhodnutí (srov. , 2 , o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů), nemá povahu rozhodnutí, jímž by byl exekuční soud vázán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. , ze dne 2. 7. 2005, sp. zn. ). Jestliže tedy soud v exekučním řízení vyvodí závěr z toho, že podkladové rozhodnutí – oproti vyznačení právní moci soudem v nalézacím spisu – není formálně vykonatelné (např. pro absenci účinného doručení subjektu, jemuž podle zákona mělo být doručeno), neporušuje (ať již ve vztahu k vyznačení právní moci nebo k výroku vykonávaného rozhodnutí) zásadu vyjádřenou v , nýbrž plní povinnost vyplývající z ustanovení

Jelikož dovolatelce se prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného usnesení zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle , části věty před středníkem, zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a ; povinná byla v dovolacím řízení úspěšná (dovolání oprávněné bylo zamítnuto), a proto jí přísluší náhrada nákladů právní služby podle č. 484/2000 Sb., ve znění č. 49/2001 Sb., č. , č. a č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Náklady dovolacího řízení spočívají v částce 5.470,- Kč, představující odměnu za zastupování advokátem ( , , ., , .), sníženou o 50 % podle , a v částce 300,- Kč paušální náhrady ve smyslu ustanovení č. 177/1996 Sb. Celkem tedy v částce 3.040 Kč + 19% DPH.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. března 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.                                                                                                                                                                                                                              předsedkyně senátu