Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 521/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. září 2005, č. j. -132, potvrdil (v pořadí druhý) rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 1. března 2004, č. j. -102, jímž tento soud (vázán právním názorem vysloveným odvolacím soudem v jeho předchozím rozhodnutí – usnesení ze dne 15. září 2003, č. j. -85) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 304.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně od 21. 2. 1996 do zaplacení (bod I. výroku), dále žalovanému uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice na účet soudu prvního stupně náhradu nákladů řízení ve výši 659,- Kč (bod II. výroku) a současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 158.844,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku); odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Nedatovaným blanketním dovoláním, osobně doručeným soudu prvního stupně dne 13. 12. 2005, napadl žalovaný rozsudek odvolacího soudu, v němž pouze označil dovoláním napadený rozsudek a - aniž vymezil rozsah dovolání a dovolací důvody - uvedl, že své dovolání ve lhůtě 14 dnů písemně odůvodní.

Dne 28. 12. 2005 bylo doručeno soudu prvního stupně nedatované podaní nazvané „Dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. -132 ze dne 8. září 2005, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. -102“, dané k poštovní přepravě dne 22. 12. 2005, v němž žalovaný odůvodnil své dovolání ze dne 13. 12. 2005 a závěrem navrhl, „aby dovolací soud zrušil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. -132, a celou věc vrátil prvoinstančnímu soudu k novému řízení“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle věty první může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání uvedené lhůty nelze prominout ( věta první ). Podle věty první je lhůta zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení ( věta druhá ). Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedené v (povinné advokátní zastoupení dovolatele), běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Z uvedeného vyplývá, že lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní, zákonnou, neprodlužitelnou, jejíž zmeškání nelze prominout; jejím marným uplynutím se proto původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými a k opožděnému doplnění dovolání dovolací soud nemůže přihlédnout. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno ( a ), se stává po uplynutí lhůty k podání dovolání bezpředmětnou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. října 2003, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, pod C 2119 v sešitě 27).

V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému byl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu k rukám jeho právního zástupce s procesní plnou mocí doručen dne 14. 10. 2005. Účastníci v něm byli řádně poučeni o lhůtě k podání dovolání, a soudu, u něhož se dovolání podává, a dále také o tom, že dovolání je přípustné dle Žalovaný byl při podání dovolání zastoupen advokátem. Opravné usnesení, jak vyplývá z obsahu spisu, nebylo odvolacím soudem vydáno. Proto od data doručení napadeného rozsudku, tj. od 14. 10. 2005, počala plynout dvouměsíční dovolací lhůta, jejíž poslední den připadl na středu dne 14.12. 2005 ( věta první ). V uvedené lhůtě, konkrétně dne 13. 12. 2005, podal dovolatel pouze podání, které vzhledem k jeho obsahu lze považovat za tzv. blanketní dovolání, tj. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů a v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá. K doplnění uvedeného podání, jenž bylo podáno až po 14. 12. 2005 a soudu prvního stupně doručeno dne 28. 12. 2005 (tj. bylo dáno k poštovní přepravě dne 22. 12. 2005), nelze již přihlížet. Dovolání neobsahující údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Ustanovení tak zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání nedocházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty jakožto lhůty prekluzivní, které je častým důvodem průtahů v řízení (shodně srov. též důvodovou zprávu k , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jehož prostřednictvím bylo uvedené ustanovení vtěleno do ).

Vzhledem k uvedenému lze – stejně jako v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. června 2003, sp. zn. , uveřejněném pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – uzavřít, že dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení musí být odmítnuto, a to za přiměřeného použití věty první

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. července 2007

JUDr. Ing. Jan  H u š e k

předseda senátu