Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1697/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce K. P., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Z. H., družstvo, o 381.729,- Kč s příslušenstvím, o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost podaných žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 1997 č.j. -91, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. , o dovolání žalobce a R. P., zastoupené, advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. listopadu 2005 č.j. -21, takto:

I. Dovolání R. P. se odmítá.

II. Dovolání žalobce se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 3.9.1996 č.j. -70 uložil žalovanému, aby zaplatit žalobci 42.509,- Kč, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dalších 339.220,- Kč, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení a že \"na nákladech zálohovaných státem\" je žalobce povinen zaplatit \"Čs. republice do pokladny o.s. V.\" 3.528,- Kč.

K odvolání účastníků Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22.10.1997 č.j. -91 zastavil odvolací řízení o odvolání žalovaného do výroku rozsudku soudu prvního stupně týkajícího se povinnosti žalobce \"zaplatit náklady státu\", změnil rozsudek okresního soudu ve výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 42.509,- Kč tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl, a ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky navzájem tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 12.190,- Kč \"na účet\" advokáta, a potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku, jímž byla žaloba zamítnuta, a ve výroku o \"nákladech řízení státu\"; současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 14.300,- Kč \"na účet\" advokáta. Dospěl mimo jiné k závěru, že žalobce není \"aktivně legitimován k podání návrhu na náhradu škody v souvislosti s ustanovením § 23 zákona o půdě\", neboť nebyl vlastníkem předmětné nemovitosti ani v době účinnosti zákona o půdě, protože \"tuto nemovitost na něj matka převedla až po účinnosti zákona o půdě v roce 1991\".

Žalobce se podáním ze dne 25.2.2005 označeným jako \"obnova řízení proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu Brno č.j. ze dne 22.10.1997 ve věci o 481.729,- Kč dle zjištění uvedených v revizním znaleckém posudku č. 1/2005 vypracovaného V. u. t. v B.\" domáhal, aby \"žalovaný zaplatil žalobcům 481.729,- Kč s příslušenstvím\". Svůj požadavek zdůvodnil tím, že \"na základě výsledků revizního znaleckého posudku č. 1/2005 vypracovaného V. u. t. v B. jsou dány důvody o rozšíření žalobního návrhu podaného dne 7.8.2000 Okresnímu soudu Vyškov o obnovu řízení a pro zmatečnost dle ustanovení a b) a dle ustanovení \", že \"dne 13.7.1992 žalobní návrh podávala P. R. jako majitelka poškozené nemovitosti a její syn P. K. jako majitel části poškozené nemovitosti a že, i kdyby chtěl soud provést záměnu navrhovatelky P. R. s obecním zmocněncem ve věci s P. R. mladší, tak ta rovněž mohla žalobu podat, neboť i ona byla vlastníkem části poškozené nemovitosti, jak je uvedeno ve znaleckém posudku\", a že \"Okresní soud ve Vyškově v rozsudku dne 3.9.1996 vycházel z chybných údajů a náklady žalovaného vložené do nedovolených oprav střechy považoval za součást plnění na náhradu za znehodnocenou budovu, což znalecký posudek zcela vyvrátil\". Uvedl dále, že \"v revizním znaleckém posudku jsou uvedeny důkazy, které s rozsudkem č.j. zcela nesouhlasí\", a že \"nastaly skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně\". Žalobce \"dle napadá pravomocný rozsudek odvolacího soudu č.j. ze dne 22.10.1997, kdy oběma žalobcům, jak P. R., tak jejímu synovi K. P. byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem\", \"soud měl ve spisu rodná čísla účastníků řízení i obecního zmocněnce se shodným jménem, ale na důležitá rozhodnutí je neuvedl, tím chybně za žalobce uvedl obecného zmocněnce\".

Okresní soud ve Vyškově usnesením ze dne 15.8.2005 č.j. -9 podání žalobce ze dne 25.2.2005 odmítl a rozhodl, že žalobce \"není povinen hradit jinému účastníku náklady řízení\". Dospěl k závěru, že uvedené podání žalobce, přes výzvu obsaženou v usnesení ze dne 2.3.2005 č.j. -3, i po doplnění podáním ze dne 22.3.2005 zůstalo nesrozumitelné a neprojednatelné; \"směšuje\" totiž \"různé nároky žalobce jak skutkově tak právně a ve výsledku nelze s plnou odpovědností, ani při podrobném zkoumání obsahu podání, jednoznačně zjistit, jaké podání, jaký návrh mínil žalobce bez toho, že by soud musel sám podání domýšlet a dotvářet\". Podání žalobce proto muselo být podle ustanovení odmítnuto.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30.11.2005 č.j. -21 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že obsah podání je \"natolik nesouvislý a nesrozumitelný, že neumožňuje učinit jednoznačný závěr o tom, o kterou z žalob (žalobu na obnovu řízení nebo žalobu pro zmatečnost) se jedná a v kterých konkrétních skutečnostech spatřuje žalobce důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti\". Protože žalobce uvedené nedostatky neodstranil ani přes řádné a dostatečně konkrétní poučení soudu prvního stupně o tom, v čem vady podání spočívají a jak je třeba postupovat při jejich odstranění, a protože se jedná o nedostatky bránící pokračování v řízení, neboť není jasné, jaké procesní účinky žalobce svým podáním sleduje, soud prvního stupně podle názoru odvolacího soudu správně podání (žalobu) podle ustanovení odmítl.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali dovolání žalobce a R. P. Uvedli, že \"ze stejnopisu notářského zápisu NZ 1042/74 vyplývá, že darovací smlouvou přešlo vlastnictví k předmětným nemovitostem\" na žalobce a R. P. Ačkoliv v podáních \"doručených soudu, která byla soudem prvního stupně odmítnuta\", je jako žalobkyně uvedena rovněž R. P., soud prvního stupně i odvolací soud ji \"nepřiznal právo být ve věci aktivně legitimována, čímž bylo zkráceno její právo na spravedlivý proces a otázka její aktivní legitimace byla řešena v rozporu s hmotným právem\". Navrhli, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil, aby \"mohla být podána žaloba ve věci oběma aktivně legitimovanými účastníky\".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , se nejprve zabýval otázkou subjektivní a objektivní přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Účastníky řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost jsou - jak vyplývá z povahy těchto žalob jakožto mimořádných opravných prostředků - ti, kdo byli účastníky původního řízení, popřípadě jejich právní nástupci z důvodu universální nebo singulární sukcese; uvedenému odpovídá, že zákon (srov. ) ani nepožaduje, aby žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost obsahovaly označení účastníků řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2003 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 43 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).

Podání žalobce ze dne 25.2.2005 označené jako \"obnova řízení proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu Brno č.j. ze dne 22.10.1997 ve věci o 481.729,- Kč dle zjištění uvedených v revizním znaleckém posudku č. 1/2005 vypracovaného V. u. t. v B.\" směřovalo - jak je zřejmé z jeho obsahu - proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22.10.1997 č.j. -91. Protože R. P. nebyla účastnicí řízení, v němž byl vydán uvedený rozsudek, nestala se ani účastnicí řízení zahájeným podáním žalobce ze dne 25.2.2005 a není tedy ani oprávněna (legitimována) k dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí tohoto podání. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání R. P. podle ustanovení věty první a odmítl.

Po zjištění, že dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení , dovolací soud přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( , věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. ).

Neobsahuje-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. a ).

Není-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (srov. a větu první ).

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání; je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Žalobce svým dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí podání ze dne 25.2.2005, jen z důvodu, že byla \"věcná legitimace\" R. P. \"řešena v rozporu s hmotným právem\" a že proto musí být usnesení soudů obou stupňů zrušena, aby \"mohla být podána žaloba ve věci oběma aktivně legitimovanými účastníky\"; závěr odvolacího soudu o tom, že podání ze dne 25.2.2005 nebylo přes výzvu soudu řádně opraveno a doplněno a že proto nebylo možné v řízení pokračovat, však - jak vyplývá z obsahu dovolání - nezpochybnil. Vzhledem k tomu, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a že žalobcovy dovolací důvody správnost napadeného usnesení odvolacího soudu nezpochybňují, Nejvyšší soud České republiky - aniž by se mohl věcí dále zabývat - uzavřel, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

Na závěru o správnosti usnesení odvolacího soudu nic nemění ani to, že podání ze dne 25.2.2005 mělo soudy být v části, v níž se žalobce domáhal obnovy řízení, posouzeno podle ve znění účinném do dne 31.12.2000, neboť obnova řízení směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22.10.1997 č.j. -91, tedy proti rozhodnutí vydanému přede dnem 1.1.2001 (srov. bod 16. Části dvanácté, Hlavy I , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Uvedená vada totiž neměla vliv na věcnou správnost napadeného usnesení odvolacího soudu, neboť podle ve znění účinném do 31.12.2000 by řízení o obnovu skončilo - s výjimkou formulace výroku usnesení soudu prvního stupně (podle ve znění účinném do 31.12.2000 se podání, jehož vady nebyly přes výzvu předsedy senátu řádně odstraněny a v řízení nebylo pro tento nedostatek možné pokračovat, neodmítalo, ale soud o něm řízení zastavil) - ve svém výsledku stejně; nemohla být proto důvodem pro zrušení dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobce a R. P. s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalovanému, který měl v dovolacím řízení plný úspěch a který by tak měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení (srov. ), v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. dubna 2007

JUDr. Ljubomír  Drápal, v. r.

předseda senátu