Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1099/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 6. 2005, č.j. -9, jímž okresní soud zamítl návrh na nařízení exekuce. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že exekuci nelze nařídit, neboť podpisy na smlouvách o postoupení pohledávek, jimiž oprávněná prokazuje svou aktivní legitimaci ve smyslu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nejsou úředně ověřeny.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítá oprávněná nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčena, že k prokázání přechodu práva z rozhodnutí není třeba, aby podpisy na smlouvách o postoupení pohledávek byly úředně ověřeny, neboť ustanovení má na mysli vidimaci, nikoli legalizaci. Procesní právo nemůže klást na prokázání aktivní legitimace požadavky nad rámec práva hmotného, jež ověření podpisů na smlouvě o postoupení pohledávky nevyžaduje. Je navíc otázkou, jak by bylo možno splnit požadavek na předložení smluv s ověřenými podpisy v případech, kdyby osoby na smlouvách podepsané již zemřely. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Povinná ve vyjádření uvedla, že svůj dluh plně uznává; částku 10.600,- Kč již zaplatila a zbývajících 1.374,- Kč oprávněné uhradí.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném od 1. 4. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Oprávněná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesla, nicméně jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Otázku, zda je třeba, aby podpisy na smlouvě o postoupení pohledávky, jíž je prokazován přechod práva z exekučního titulu podle , byly úředně ověřeny, vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou soudní praxí, jež dovodila, že ověření podpisů je nezbytné vzhledem k principu formalizace předpokladů nařízení exekuce (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 1999 pod č. 4, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 3, ročník 2005 pod č. 43). Ověřený opis smlouvy s neověřenými podpisy k prokázání přechodu práva z exekučního titulu nestačí, neboť vidimací se soukromé ě vyšší kvalita věrohodnosti neposkytuje.

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání ( , věta první, ) podle ustanovení , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a ; povinné však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. října 2006

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu