Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 69/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Oblastního soudu Zgorzelec, Polská republika, jenž nabyl právní moci dne 20. 5. 2005, byl R. K. uznán vinným trestným činem podle , trestným činem podle v návaznosti na , a , a trestným činem podle v návaznosti na Polské republiky a odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v délce trvání osmi měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený R. K. dopustil podle zjištění soudu tím, že:

1. se v období od června 2004 do prosince 2004 v oblasti Z. a v dalších místech dolnoslezského vojvodství a v městech H. a L. na území České republiky, účastnil činnosti organizované zločinecké skupiny, jejíž členy byly dále K. K. , D. W. , T. O. , S. P. a jiné osoby, které měly za cíl páchat trestné činy, spočívající v organizování ilegálních přechodů státní hranice z Polské republiky do České republiky pro občany asijských států, Ukrajiny a Moldavské republiky,

2. v období od června 2004 do prosince 2004 v Z. , dolnoslezské vojvodství a v městech H. a L. na území České republiky, opakovaně a s předem naplánovaným záměrem, společně a po dohodě s K. K. , D. W. , T. O. , S. P. a dalšími osobami, téměř ve dvaceti případech poskytl v rozporu s příslušnými právními předpisy pomoc při nezákonném překročení státní hranice z Polské republiky do České republiky přinejmenším padesáti občanům asijských zemí, Ukrajiny a Moldavské republiky, přičemž si byl vědom, že uvedené osoby v rozporu s příslušnými právními předpisy překročily státní hranici do Polské republiky, a že nemají vstupní víza pro území Evropské unie a byl si rovněž vědom, že nemohou legálně přicestovat na území České republiky. Uvedeného jednání se odsouzený konkrétně dopustil tak, že přebíral cizince v blízkosti státní hranice na území České republiky a svým autem je dovážel do oblasti L. , dále pronajímal lidi k fyzickému převádění výše uvedených cizinců z České republiky do Spolkové republiky Německo, telefonicky koordinoval jednotlivé převody a finančně se vypořádával s jednotlivými členy skupiny,

3. se dne 1. 12. 2004, na silničním hraničním přechodu v Z. , dolnoslezské vojvodství, pokusil nezákonně převést přes státní hranici z České republiky do Polské republiky cestovní doklady potvrzující totožnost jiných osob, tj. ukrajinské pasy, vydané na jméno P. M., vydané na jméno F. G., vydané na jméno K. V. , ale plánovaného cíle nedosáhl, neboť byl zadržen příslušníkem pohraniční stráže.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 1. 6. 2006, pod sp. zn. 323/2006–MO–M/5, podle , o Rejstříku trestů (dále jen „ “), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení polským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 5. 6. 2006.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 3 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a tr. zák., popř. trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. Odsouzený R. K. se sice ve vícero případech podílel na ilegálním převodu velkého množství cizinců přes státní hranici, což je relativně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky, byl mu však uložen takový druh trestu (celkový trest odnětí svobody v délce trvání osmi měsíců), že ustanovení § 4 odst. 2 zákona nelze v tomto smyslu pokládat za splněné.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. června 2006

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch