Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 138/2022

-27

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í :

1.

I.

Rozsudkem Obvodového soudu v Erlangenu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. , který nabyl právní moci téhož dne, byl L. A. uznán vinným trestným činem krádeže ve dvou případech, z toho v jednom případě v jednočinném souběhu s ublížením na těle z nedbalosti podle § 242, § 229, § 52 a § 53 německého trestního zákona, za což byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, který byl odložen na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) roků.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se L. A. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:

- v blíže nezjištěné době dne 21. 7. 2011 mezi 11.30 hod. a 12.00 hod. odcizil v I. M. P., XY, z kancelářských prostor poškozeného A. laptop zn. Apple, MacBook Pro v přibližné hodnotě 1.500 euro,

- dne 22. 3. 2012 v 15.40 hod. v prostorách I. F., XY, odcizil z neuzamčeného pokoje M. lékařský měřicí přístroj (funkční generátor zn. Agilent) v hodnotě cca 1.500 euro. Když se ho na chodbě před kanceláří optala zdravotní sestra Z. na důvod jeho přítomnosti, dal se na útěk. Zdravotní sestra se za ním rozeběhla, přitom si zvrtla nohu a přivodila si bolestivou distorzi kotníku, kterou jí musel ošetřit přivolaný lékař. Odsouzený byl zadržen další chodkyní, která na něj byla upozorněna voláním zraněné sestry, proti čemuž se již nestavěl na odpor.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo v uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že v tomto případě nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. A. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

7. V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. Odsouzený L. A. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti, kterou způsobil škodu na cizím majetku. Kritérium závažnosti činu tedy naplněno je. Nikoli však kritérium druhu uloženého trestu. Z obsahu rozsudku Obvodového soudu v Erlangenu, Spolková republika Německo, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. , jakož i z opisu z evidence Rejstříku trestů z bodu ad 1) zvláštní části bylo zjištěno, že jmenovanému byl za výše uvedenou trestnou činnost uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. který byl odložen na zkušební dobu v trvání 4

(čtyř) roků. Je bez významu skutečnost, že s ohledem na to, že se odsouzený ve zkušební době podmíněného odsouzení dopustil další trestné činnosti, došlo usnesením Obvodového soudu v Erlangenu, Spolková republika Německo, ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. BwR 9 Ds 901 Js 141526/12, k modifikaci podmíněného trestu odnětí svobody na trest nepodmíněný.

8. Nejvyšší soud v tomto kontextu připomíná svou ustálenou judikaturu, podle níž „…se za citelný trest odnětí svobody odůvodňující zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů považuje nepodmíněný trest …v trvání alespoň jednoho roku.“ A tedy „… se rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona vydává pouze u uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody v rozsahu minimálně jeden rok …“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. a ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. ). Obdobný právní názor byl vysloven v řadě dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu – např. v usnesení ze dne 24. 2. 2006, sp. zn. , kdy ve vztahu k hierarchii druhů trestů Nejvyšší soud v této souvislosti konstatoval, že „…uložený podmíněný trest odnětí svobody vzhledem ke svému charakteru, zařazení v hierarchii sankcí v českém trestním právu a vzhledem k jeho konkrétní výměře postup podle shora uvedeného ustanovení (tj. tehdejšího ustanovení § 4 odst. 2 zákona – nyní jde o § 4a odst. 3 zákona) neodůvodňuje.“ K tomu srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. ). Nejvyšší soud v posuzované věci neshledal důvod ke změně této judikatury.

9. Z těchto důvodů Nejvyšší soud ohledně uvedeného odsouzení L. A. návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.

10. II. Rozsudkem Obvodového soudu v Ansbachu, Spolková republika Německo, ze dne 14. 1. 2019, sp. zn. 2 Ls 1031 Js 3848/18, který nabyl právní moci 22. 1. 2019, byl L. A. uznán vinným trestným činem krádeže ve třech případech podle §§ § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta 2 č. 1, č. 3, § 53, § 73, § 73c německého trestního zákona, a byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků. 11. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se L. A. dopustil trestné činnosti tím, že:1. v blíže nezjištěné době od 11. 10. 2017 ve 20:00 hod. do 12. 10. 2017 v 06:00 hod. vnikl do objektu odborné vysoké školy města XY. Zde vypáčil zamčené dveře do místnosti určené k vyučování – technického prostoru, odkud odcizil 8 funkčních generátorů Keysight každý v hodnotě po 1.594 euro, 4 multimetry s OLED displejem každý v hodnotě po 694 euro, jakož i multimetr s barevným displejem v hodnotě ve výši 1.169 euro. Celková škoda způsobená odcizením činila 16.697 euro, věcná škoda 500 euro,2. v již nezjištěné době v noci z 27. 1. 2018 na 28. 1. 2018, před 00:49 hod., odsouzený opětovně vnikl do shora uvedené odborné vysoké školy, kde násilím otevřel pravou polovinu dveří uzamčených oboustranných dvoukřídlových dveří laboratorní místnosti v budově 92 tak, že odstranil kolíky závěsu dveří. Z laboratoře odcizil výzkumný mikroskop Axioskop 2, jehož pořizovací hodnota činila 19.800,13 DM. Na mikroskopu byla mimo to namontována digitální kamera (fotoaparát) v aktuální hodnotě minimálně 5.000 euro. Způsobená věcná škoda činila 100 euro, 3. v blíže nezjištěné době dne 31. 1. 2018 před 22:30 hod. vnikl do budovy vysoké školy G. S. O. v XY, kde se ukryl. Poté, co pracovník bezpečnostní služby F. provedl obhlídku a budovu ve 22:30 hodin uzavřel a opustil, odsouzený se vydal k místnosti určené k vyučování KA.340 ve třetím podlaží. Protože dveře do této místnosti byly pevně uzamčeny, aby si zajistil přístup do této místnosti, odstranil uzavírací kolíky z dveřního závěsu. Následně odtud odcizil dva frekvenční generátory firmy K./A., vždy typ 33210A, se sériovými čísly XY a XY, čtyři osciloskopy firmy K./A., vždy typ DSOX 2024A, sériová čísla XY, XY, XY a XY, jeden osciloskop firmy Agilent, typ DSO 6014A, sériové číslo XY, jakož i jeden LCR metr firmy R. & S., typ HM8118, sériové číslo XY, vše v celkové hodnotě 21. 100 euro. Na dveřích do místnosti vznikla věcná škoda ve výši 1.000 euro. Předměty odcizené ve všech třech případech odsouzený po svém návratu do Polska prodal prostřednictvím internetu za částku cca 12.000 euro.12. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). 13. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle zákona. 14. Podle zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 15. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. A. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů krádeže podle tr. zákoníku a poškození cizí věci podle tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení zákona.16. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. A. se pro svůj prospěch dopustil trestné činnosti, kterou způsobil škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal více útoky, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. A. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.17. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky v této části vyhověl.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 5. 2022

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vypracovala: JUDr. Monika Staniczková

soudkyně