Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 25/17

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Josefa Fialy, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka o návrhu Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfelda, zastoupeného Mgr. Liborem Kaslem, LL. M., advokátem se sídlem v Praze, Palackého 740/1, na obnovu řízení před Ústavním soudem vedeného pod

sp. zn.

a

, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení 1) Kristiny Colloredo-Mannsfeldové, zastoupené JUDr. Jakubem Fröhlichem, advokátem se sídlem v Praze, Kopalova 566/6, a 2) Národního památkovéhou, zastoupeného JUDr. Milošem Hoškem, advokátem se sídlem v Praze, Na Zavadilce 1434/4, takto:

I. Usnesení sp. zn. ze dne 11. 8. 2010 a usnesení sp. zn. ze dne 19. 4. 2012 se ruší. II. Ve věcech původně vedených pod sp. zn. a bude řízení dále vedeno pod sp. zn. .

Odůvodnění:

I.

Předmět řízení

1. Navrhovatel se v řízení před obecnými soudy domáhal vydání věcí, které jsou součástí mobiliáře zámku v Opočně. Okresní soud v Pardubicích ve věci rozhodl třemi částečnými rozsudky, z nichž dva byly pro navrhovatele ve výsledku nepříznivé: původně vyhovující rozsudek okresního soudu č. j. -1123 ze dne 27. 10. 2006 byl změněn Krajským soudem v Hradci Králové - pobočkou Pardubice na rozsudek zamítavý, zamítavý rozsudek okresního soudu č. j. -1337 ze dne 22. 4. 2009 byl krajským soudem potvrzen. O následných dovoláních navrhovatele Nejvyšší soud rozhodl tak, že jedno rozsudkem sp. zn. ze dne 11. 2. 2009 zamítl, druhé odmítl usnesením sp. zn. ze dne 28. 11. 2011.

2. Proti rozhodnutím obecných soudů navrhovatel brojil ústavními stížnostmi, které Ústavní soud odmítl usnesením

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2010 a usnesením

sp. zn.

ze dne 19. 4. 2012 pro zjevnou neopodstatněnost.

3. Na základě stížnosti navrhovatele shledal Evropský soud pro lidská práva rozsudkem ve věci Colloredo Mannsfeld proti České republice ze dne 15. 12. 2016, (stížnosti č. 15275/11 a 76058/12), že postupem soudů došlo k porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") tím, že navrhovatel nebyl upozorněn na listinné důkazy, z nichž vycházel krajský soud při svém rozhodování. Přestože šlo o důkazy, které tvořily základ pro rozhodnutí v neprospěch navrhovatele, nebyla mu poskytnuta možnost se k nim vyjádřit.

II.

Argumentace navrhovatele

4. Navrhovatel navrhl obnovu řízení ve věcech vedených u Ústavního soudu pod sp zn.

a

s tím, že Evropský soud pro lidská práva dospěl k jednoznačnému závěru o porušení práva navrhovatele na spravedlivý proces. Ve věci vedené pod

sp. zn.

došlo k porušení jeho práv tím, že krajský soud změnil rozhodnutí okresního soudu na základě důkazu (rozhodnutí Ministerstva zemědělství č. 33.219/47-IX A3 ze dne 30. 4. 1947), který navrhovatel neměl k dispozici a nemohl se k němu vyjádřit. Ve věci vedené pod

sp. zn.

došlo k porušení jeho práv tím, že okresní soud vyšel z právního názoru krajského soudu, založeného na onom důkazu, aniž by stěžovatel alespoň v tomto řízení měl možnost se k tomuto důkazu vyjádřit.

5. Evropský soud pro lidská práva navrhovateli přiznal toliko částku 6 400 EUR z titulu nemajetkové újmy, náhradu majetkové újmy nepřiznal. To podle navrhovatele odpovídá procesnímu stavu, v němž je možné nápravu porušení práv navrhovatele stále zajistit v řízení před soudy České republiky. Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy domáhal vydání movitých věcí mimořádné hodnoty, které podle jeho mínění neoprávněně užívá stát. Řádné rozhodnutí o tomto nároku mu bylo upřeno závažným procesním pochybením, jehož následky stále trvají. Je možné je napravit pouze zrušením rozhodnutí vydaných ve věci a provedením nového řízení při respektování zásady kontradiktornosti - zde zejména při zachování práva navrhovatele seznámit se podklady pro rozhodnutí soudu a případně se k nim vyjadřovat.

III.

Průběh řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud podle ve spojení s zaslal návrh Nejvyššímu soudu a Krajskému soudu v Hradci Králové jako účastníkům řízení ve věcech sp zn.

a

a dále i vedlejším účastníkům těchto řízení: Kristině Colloredo-Mannsfeldové a Národnímu památkovémuu.

7. Nejvyšší soud k návrhu sdělil, že se necítí být povolán předjímat výsledek řízení o obnově. K věci samotné se případně vyjádří, pokud k obnově řízení dojde.

8. Krajský soud sdělil, že sporný důkaz rozhodnutím Ministerstva zemědělství č. 33.219/47-IX A3 ze dne 30. 4. 1947 měl pro jeho rozhodování toliko podpůrnou povahu. Ve věci navrhovatele nebyly splněny kumulativní podmínky vydání nemovitých věcí, což obstojí bez tohoto důkazu. Smysl obnovy řízení před Ústavním soudem nemůže být naplněn tam, kde obnovené řízení nemůže přivodit příznivější rozhodnutí pro navrhovatele. Skutečnosti, které by odůvodňovaly příznivější rozhodnutí, přitom navrhovatel neuvedl.

9. Národní památkový ústav sdělil, že vady řízení vytknuté Evropským soudem pro lidská práva nelze patrně odstranit jinak než v rámci obnovy řízení. Obnova řízení by však neměla spočívat pouze na naplnění procesního práva navrhovatele vyjádřit se k jednomu důkazu. Výkon tohoto práva totiž není způsobilý přivodit pro navrhovatele příznivější rozhodnutí ve věci samé, která byla rozhodnuta na základě komplexního posouzení všech důkazů.

10. Kristina Colloredo-Mannsfeldová sdělila, že důvody pro obnovu řízení jsou dle jejího názoru dány. Obecné soudy rozhodovaly na základě důkazu, který navrhovatel a ona sama neměli v řízení k dispozici a nebyl jim předložen ani na opakovanou žádost. Podle Evropského soudu pro lidská práva přitom šlo o důkaz, který měl podstatný vliv na výsledek řízení. Zároveň navrhla, aby Ústavní soud zrušil nejen usnesení označená navrhovatelem, ale i nález

sp. zn.

ze dne 16. 12. 2004 (N 192/35 SbNU 509), který z téhož důkazu také vychází.

IV.

Vlastní posouzení

11. Podle platí, že rozhodoval-li Ústavní soud ve věci, v níž mezinárodní soud shledal, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda, lze proti takovému rozhodnutí Ústavního soudu podat návrh na obnovu řízení za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle je k rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení příslušné plénum.

12. Evropský soud pro lidská práva je mezinárodním soudem, jehož rozhodnutí jsou pro Českou republiku závazná [srov. , písm. i)y, a Úmluvy]. Návrh na obnovu řízení byl podán včas, ve věci, v níž mezinárodní soud shledal porušení lidského práva v důsledku zásahu orgánu veřejné moci, a navrhovatel je oprávněnou osobou (, 2 a 3 ).

13. Podle je návrh na obnovu řízení nepřípustný, jestliže následky porušení lidského práva nebo základní svobody již netrvají a jsou dostatečně napraveny poskytnutím spravedlivého zadostiučinění podle rozhodnutí mezinárodního soudu nebo bylo-li nápravy dosaženo jinak.

14. Nápravy ve věci navrhovatele může být dosaženo pouze novým posouzením původní ústavní stížnosti. Evropský soud pro lidská práva totiž v odst. 33 a 34 svého rozhodnutí uvedl:

"tyto důkazy tvořily základ pro rozhodnutí v neprospěch stěžovatele vydaného krajským soudem v druhém řízení a že okresní soud jimi odůvodnil své třetí rozhodnutí, podle něhož nebyly ve stěžovatelově případě splněny zákonné podmínky pro restituci. Proto i kdyby byl tento důkaz při ústním jednání předložen a přečten, vzhledem k jeho povaze a významu by stěžovatelovo právo na kontradiktorní řízení nebylo ani tehdy naplněno. Účastníci řízení musejí mít možnost seznámit se s důkazy předloženými soudu a vhodnou formou a v přiměřené lhůtě se vyjádřit k jejich existenci, obsahu a pravosti. V nezbytném případě tak mohou učinit i písemně nebo předem. Je na stěžovatelích, aby posoudili, zda je třeba, aby se vyjádřili k určitéě. Než tedy krajský soud rozhodl, měl stěžovateli poskytnout příležitost vyjádřit se k významným skutečnostem a důkazům. ... Pro respektování práva na spravedlivý proces zaručeného bylo zapotřebí, aby byl stěžovatel upozorněn na listinné důkazy, z nichž soudy vycházely, a aby mu byla poskytnuta možnost se k těmto důkazům vyjádřit."

15. Za tohoto stavu je nutno dovodit, že usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2010 a usnesení

sp. zn.

ze dne 19. 4. 2012 jsou v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Následky porušení práva navrhovatele na spravedlivý proces i nadále trvají, přičemž nápravy v této věci může být dosaženo pouze připuštěním původní ústavní stížnosti navrhovatele k opětovnému meritornímu přezkumu ze strany Ústavního soudu.

16. Jednoznačný závěr Evropského soudu pro lidská práva totiž neumožňuje Ústavnímu soudu, aby v rámci řízení o obnově sám konstatoval, že rozhodnutí Ministerstva zemědělství č. 33.219/47-IX A3 ze dne 30. 4. 1947 nebylo pro posouzení věci navrhovatele významné. Vliv tohoto důkazu pro posouzení věci navrhovatele a význam případných námitek navrhovatele vůči tomuto důkazu může být hodnocen toliko po obnově řízení, a to buď v obnoveném řízení o ústavní stížnosti, případně v řízení před obecnými soudy na něj navazujícím.

17. V souladu s nálezem je třeba připomenout, že návrh na obnovu řízení slouží k tomu, aby mohlo být případně o původním návrhu znovu rozhodnuto vycházeje z právního názoru, který vyjádřil mezinárodní soud. V obnoveném řízení není třeba znovu posuzovat ostatní okolnosti případu.

18. Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že zákonem předvídané podmínky pro obnovu řízení jsou ve věci dány. Návrhu proto vyhověl a svá dřívější rozhodnutí ve věci stěžovatele zrušil podle . V obnoveném řízení o ústavních stížnostech původně vedených pod

sp. zn.

a

bude Ústavní soud pokračovat pod

sp. zn.

(srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 11. 2017 o spojení věcí

sp. zn.

a

sp. zn.

ke společnému řízení).

19. Oproti tomu nebylo možné vyhovět návrhu vedlejší účastnice Kristiny Colloredo-Mannsfeldové na obnovu řízení vedeného pod

sp. zn.

(resp. tento návrh vyloučit k samostatnému řízení). Nebyla totiž účastnicí řízení ve věci Colloredo Mannsfeld proti České republice ze dne 15. 12. 2016 a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva tak nebylo vydáno v její prospěch (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 10. 2017 vydané k jejímu návrhu). Toto rozhodnutí ostatně nebylo ani vydáno ve věci

sp. zn.

. Jen závěrem lze uvést, že by šlo i o návrh opožděný, neboť lhůta k podání návrhu na obnovu řízení na základě výše zmíněného rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva uplynula dne 15. září 2017, zatímco návrh byl podán až 27. 10. 2017.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. ledna 2018

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu