Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 28/17

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudkyně a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy (soudce zpravodaje), Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, a Jiřího Zemánka v právní věci navrhovatelky Kristiny Colloredo-Mannsfeldové, zastoupené JUDr. Jakubem Fröhlichem, advokátem, sídlem Spálená 84/5, Praha 1 - Nové Město, o povolení obnovy řízení vedeného před Ústavním soudem pod

sp. zn.

a řízení vedeného před Ústavním soudem pod

sp. zn.

, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Návrhem, který Ústavní soud obdržel dne 14. 9. 2017, se navrhovatelka domáhá podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), obnovy řízení a následného zrušení usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2012

sp. zn.

, kterým Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou její ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2009 č. j. -1318 a jako opožděnou proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 18. 10. 2007 sp. zn. , a obnovy řízení a následného zrušení usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2012

sp. zn.

, jímž Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou její ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011 č. j. -1569 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 27. 1. 2011 č. j. -1501. Předmětem původních řízení byla ústavnost postupu obecných soudů a jejich rozhodování o restitučních nárocích navrhovatelky a jejího bratrance Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfelda (oba v řízeních před obecnými soudy vystupovali jako žalobci).

2. Navrhovatelka se domáhá obnovy řízení, a to v návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "ESLP") ze dne 15. 12. 2016 č. 15275/11 a 76058/12, ve kterém ESLP konstatoval porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stížnost k ESLP v uvedených věcech (tj. ve věcech vedených u Ústavního soud pod

sp. zn.

a

sp. zn.

) byla podána jejím bratrancem Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeldem a směřovala proti rozhodnutím soudů České republiky, jejichž předmětem bylo vydání mobiliáře zámku Opočno a ostatních movitých věcí dle tvrzeného nároku jeho a navrhovatelky. Dále uvedla, že spolu s Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeldem byly (správně má být "byli") společně účastníky řízení v obou věcech v řízení před obecnými soudy, v řízeních před Ústavním soudem proti týmž rozhodnutím vystupovali samostatně. Navrhovatelka tvrdí, že tak byla ve smyslu účastnicí řízení ve věcech

sp. zn.

a

sp. zn.

, jimž předcházela rozhodnutí obecných soudů. Dále navrhovatelka uvádí, že ESLP ve spojených řízeních konstatoval porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, které odůvodnil tím, že žalobci v řízení před vnitrostátními soudy neměli možnost vyjádřit se k důkazu, který měl podstatný vliv na jejich konečné rozhodnutí.

3. Vzhledem k tomu, že ESLP vyslovil porušení práva na spravedlivý proces a kontradiktorní řízení z důvodu nemožnosti vyjádřit se k důkazu, který měl podstatný vliv na konečné rozhodnutí vnitrostátních soudů jak v řízeních Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfelda, tak navrhovatelky, domáhá se navrhovatelka obnovy řízení před vnitrostátními soudy a navrhuje, aby Ústavní soud zrušil nálezy ústavního soudu (pozn. správně má být "usnesení Ústavního soudu")

sp. zn.

a

sp. zn.

a znovu projednal její původní návrhy na zahájení řízení (sc. ústavní stížnosti).

II.

4. Ústavní soud nejprve posoudil splnění předpokladů řízení před Ústavním soudem.

5. Podle písm. i) y (dále jen " ") Ústavní soud rozhoduje o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak. Procesní postup Ústavního soudu je upraven v až 119b , kde je v souladu s y stanoveno, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na obnovu řízení.

6. Ustanovení stanoví, že rozhodoval-li Ústavní soud ve věci, v níž mezinárodní soud shledal, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda, lze proti takovému jeho rozhodnutí podat návrh na obnovu řízení za podmínek stanovených tímto zákonem. Tento zákon především vymezuje v osoby oprávněné podat návrh na obnovu řízení (její povolení). Návrhové oprávnění přitom přiznává kumulativně tomu, kdo: 1) byl ve věci uvedené v odstavci 1 účastníkem řízení před Ústavním soudem, a 2) v jehož prospěch mezinárodní soud rozhodl.

7. V posuzované věci byla navrhovatelka účastnicí řízení ve věcech vedených před Ústavním soudem pod

sp. zn.

a

sp. zn.

, nebyla však účastnicí řízení ve věcech spojených v řízení před ESLP. Proti tvrzenému zásahu do svých základních práv a svobod Ústavním soudem se tak před ESLP nebránila, natož aby docílila pro ni příznivého rozhodnutí. Shora uvedené podmínky pro podání návrhu na povolení obnovy řízení podle tak nejsou splněny. Jiný výklad uvedených ustanovení nepřichází do úvahy (viz již např. usnesení ze dne 4. 9. 2007

sp. zn.

- všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Z uvedeného je zjevné, že rozhodnutí ESLP nebylo vydáno i ve prospěch navrhovatelky, neboť o jejích stížnostech proti shora uvedeným usnesením Ústavního soudu ESLP nerozhodoval. Její věci jsou tak uzavřeny a nemůže se proto ani projevit zásada tzv. incidentní retrospektivy judikaturního odklonu [srov. nález ze dne 8. 12. 2015

sp. zn.

(N 208/79 SbNU 373)].

8. Ústavní soud konstatuje, že návrh na obnovu řízení nemůže podat ten, kdo tvrdí, že důvody rozhodnutí mezinárodního soudu svědčí i v jeho prospěch, když současně nebyl účastníkem řízení před ESLP (jehož rozhodnutí se dovolává), ani účastníkem předcházejícího řízení před Ústavním soudem, proti kterému rozhodnutí ESLP směřuje, jak to vyžaduje .

9. Protože nyní posuzovaný návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, Ústavní soud jej podle ve spojení s odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2017

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu