Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2204/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné M. I., s.r.o., zastoupené advokátkou, proti povinné Mgr. D. K., prodejem movitých věcí, pro 11.267,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soud v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.3.2003, č.j. – 31, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Dospěl k závěru, že podkladové rozhodnutí je formálně i materiálně vykonatelné, když odpor proti platebnímu rozkazu byl pro opožděnost odmítnut, a ostatní odvolací námitky jsou při nařízení výkonu rozhodnutí bezvýznamné.

Povinná (zastoupena advokátem) ve včasném dovolání kritizuje rozhodnutí odvolacího soudu zpochybněním závěru, že titul výkonu nabyl právní moci. Lhůta k podání odporu jí (pravda) prominuta nebyla, uvádí v dovolání, o odvolání proti tomuto usnesení však dosud odvolací soud nerozhodl; dovolatelka též vyslovuje podiv nad tím, že za shodné situace jí již zmeškání lhůty k tomuto odvolání prominuto bylo.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle , odst. 2 je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; ustanovení , 3 zde platí obdobně.

Z toho plyne, že dovolání proti těmto usnesením je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich), vyslovené v pod písm. a/ až c/

Jelikož napadené usnesení není měnícím dle ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno, jak předpokládá , přichází k založení přípustnosti dovolání v úvahu pouze ustanovení

Aby mohlo být dovolání přípustné podle , musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum předjímaný tímto ustanovením je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Způsobilý dovolací důvod představuje tedy ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Hodnocení námitky, kterou dovolatelka uplatnila v dovolání, k takovému závěru však nevede.

Odvolací soud v dané věci uplatnil právní názory v soudní praxi nezpochybňované (správné) a naopak námitky, obsažené v dovolání, z pohledu správnosti neobstojí; nemůže být tudíž řeč o tom, že napadené rozhodnutí je zásadního právního významu v tom smyslu, jenž byl výše vyložen. Dovoláním nelze otevřít otázku správnosti právního posouzení věci, které by mohlo mít význam pro posouzení právních poměrů obdobných, resp. být užitečné pro soudní praxi vůbec.

Neskončené řízení o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu je pro posouzení rozhodné otázky vykonatelnosti takového titulu bezcenné, a to ani kdyby odpovídajícímu návrhu byl přiznán odkladný účinek ( ).

Z toho plyne, že dovolání není přípustné ani podle odst. 3

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání nepřicházejí v dané věci v úvahu, Nejvyšší soud dovolání povinné podle , odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ustanovení věty první, a ; oprávněné, jež by měla na jejich náhradu právo, však v tomto stadiu řízení prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. února 2005

JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.

předseda senátu