Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 774/04

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. D. K., zastoupené JUDr. Stanislavem Brtníkem, advokátem se sídlem Ostrava, Dr. Šmerala 2, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. , usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 14. 8. 2003, sp. zn. , a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2004, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatelka podala dne 23. 8. 2004 návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, který si sepsala sama. Napadla v něm rozhodnutí různých obecných soudů, vydaná v řízeních na sobě nezávislých. Proto Ústavní soud usnesením ze dne 6. 12. 2004,

sp. zn.

, rozhodl o vyloučení návrhu na zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. , k samostatnému projednání a rozhodnutí. Tento návrh stěžovatelka postupně rozšířila i proti usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 14. 8. 2003, sp. zn. , a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2004, sp. zn. .

II.

Ze spisu Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově (dále jen "okresní soud") bylo zjištěno, že usnesením ze dne 11. 1. 2002, čj. - 12, nařídil proti povinné stěžovatelce výkon rozhodnutí prodejem věcí movitých. Toto usnesení potvrdil krajský soud usnesením ze dne 31. 3. 2003, čj. - 31, a toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 13. 5. 2003.

Usnesením ze dne 14. 8. 2003, čj. - 44, okresní soud stěžovatelce, jako povinné, nepřiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Odvolání proti tomuto usnesení okresní soud odmítl jako opožděné, usnesením ze dne 17. 9. 2003, čj. - 49. Toto usnesení okresního soudu potvrdil krajský soud usnesením ze dne 30. 4. 2004, čj. - 65.

Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 10. 2. 2005, čj. - 79, odmítl dovolání stěžovatelky proti usnesení krajského soudu ze dne 30. 4. 2004. Usnesením ze dne 10. 2. 2005, čj. - 81, odmítl dovolání stěžovatelky proti usnesení krajského soudu ze dne 31. 3. 2003.

III.

K tomu, aby ústavní stížnost mohla být meritorně projednána,ve smyslu ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), musí být splněny určité formální předpoklady. Musí být zejména podána včas, osobou k tomu oprávněnou, musí se jednat o stížnost přípustnou a Ústavní soud musí být k jejímu projednání příslušný.

Podle § 72 odst. 3 zákona Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Pokud stěžovatelka podala dne 20. 8. 2004 k poštovní přepravě ústavní stížnost proti usnesení krajského soudu ze dne 31. 3. 2003, čj. - 31, doručenému jí dne 13. 5. 2003, učinila tak zjevně opožděně.

Dále se Ústavní soud zabýval stěžovatelkou napadenými rozhodnutími, vydanými ve věci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Z usnesení okresního soudu ze dne 17. 9. 2003, čj. - 49, které stěžovatelka výslovně nenapadá, jednoznačně vyplývá, že její odvolání proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků muselo být odmítnuto jako opožděné. Krajský soud v usnesení ze dne 30. 4. 2004, čj. - 65, zcela srozumitelně a dostatečně odůvodnil, z jakých důvodů potvrdil zmíněné usnesení okresního soudu ze dne 17. 9. 2003 o odmítnutí odvolání. Ústavní soud neshledává na uvedeném postupu obecných soudů nic protiústavního, k porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatelky tedy nedošlo.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl, v části jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání [ ] a v části jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu