Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3866/2007

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 1. 2007, č.j. -6, kterým Okresní soud Praha – západ zamítl návrh, jímž se oprávněný domáhal nařízení exekuce podle platebního rozkazu Okresního soudu Praha – západ ze dne 12. 10. 2006, č. j. -12, k vydobytí pohledávky 45.000,- Kč, nákladů předcházejícího řízení 20.304,50 Kč a nákladů exekuce, na majetek povinného. Odvolací soud  se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podkladové rozhodnutí není vykonatelné a ani pravomocné, neboť v nalézacím řízení dosud nebylo rozhodnuto o žádosti povinného o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu a o jeho odporu. Tento postup přísluší nalézacímu soudu a nelze jej jako otázku předběžnou řešit v řízení exekučním.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, v němž prostřednictvím dovolacího důvodu podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“, oponuje závěru, že podkladový platební rozkaz, na němž mu byla nalézacím soudem vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti, není způsobilým exekučním titulem. Podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty podle nemá samo o sobě odkladný účinek a nebrání nařízení exekuce. Oprávněný ještě doplňuje, že povinný svým podáním o prominutí zmeškání lhůty nepožádal a už vůbec nepodal návrh, aby soud přiznal žádosti o prominutí zmeškání lhůty odkladný účinek, v odporu pouze vysvětlil, proč nepodal své „vyjádření“ v zákonné lhůtě; tento argument má však oprávněný vzhledem k prve uvedené námitce za „zcela nepodstatný“. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání je ve smyslu přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (, odst. 3, , odst. 2 , , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“). Ten je dán tím, že k přezkumu nabídnutou otázku formální vykonatelnosti exekučního titulu posoudil odvolací soud v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu.

Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jež by činily řízení zmatečným, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil (, věta druhá, ). Uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a nevyplývají ani z obsahu spisu.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Odvolací soud vyšel z následujícího skutkového stavu. Platební rozkaz Okresního soudu Praha – západ ze dne 12. 10. 2006, č.j. -12, který je v souzené věci exekučním titulem, byl povinnému doručen do vlastních rukou dne 23. 10. 2006. Povinný podal k poštovní přepravě dne 23. 11. 2006 odpor proti platebnímu rozkazu a současně požádal o prominutí zmeškání lhůty.

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil, že soud musí v každém stadiu exekučního řízení najisto postavit, zda titul je vykonatelný. Samotným důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení exekuce nemůže být okolnost, že proti podkladovému rozhodnutí opatřenému doložkou vykonatelnosti bylo podáno odvolání (resp. odpor); suspenzivní účinek má totiž jen včasné odvolání, platební rozkaz ruší jen včas podaný odpor (, věta první, ), pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne (, část věty první před středníkem, ). Exekuční soud proto musí buď vyčkat rozhodnutí nalézacího soudu o tomto opravném prostředku, anebo otázku, zda odpor byl podán včas, musí posoudit sám (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura 10/2005 pod č. 166, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. ).

Neskončené řízení o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu je pro posouzení formální vykonatelnosti platebního rozkazu v řízení o nařízení exekuce bezcenné, a to i kdyby odpovídajícímu návrhu byl ve smyslu přiznán odkladný účinek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. ).

Odlišné právní posouzení, k němuž v dané věci dospěl odvolací soud, tedy správné není a dovolací důvod podle byl tudíž uplatněn po právu; Nejvyšší soud proto – aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatele – napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, ).

Soud odvolací je vázán právním názorem dovolacího soudu (, věta první, ).

V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (, věta druhá, ), případně se o náhradě nákladů rozhodne ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2009

JUDr. Pavel  Krbek, v. r.

předseda senátu