Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Nd 205/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce O. S. B. Ř. s. A., zastoupeného advokátem, proti žalovanému V. T., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitostí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , v řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. října 2003, č. j. -67, vedeném u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. podal žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. října 2004, č. j. -67, dovolání.

Věc je vedena u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) pod sp. zn. a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního kolegia tohoto soudu určeného rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2004, tj. senátu č. 20 složeném v dané věci z předsedy senátu JUDr. V. K. a soudců JUDr. P. K. a JUDr. V. M.

Podáním ze dne 20. října 2004 žalobce vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. V. K., JUDr. P. K. a JUDr. V. M. a navrhl, aby tito soudci byli vyloučeni z projednávání a rozhodování v této věci. Pochybnosti o nepodjatosti označených soudců v dané věci podle žalobce vyplývají z jejich rozhodování v jiných věcech, které jsou právně totožné s touto konkrétní věcí. V nich senát č. 20 od počátku zaujal „vyhraněné a problematické právní stanovisko k působnosti , resp. na tyto případy“, a přestože toto stanovisko vyvolávalo odborné a logické pochybnosti a námitky, tento senát se nepokusil s nimi ve své judikatuře vypořádat a v odůvodněních svých rozhodnutí se omezuje „na stálá opakování svých původních právních vět či frází“. Pro vyloučení soudce z projednání a rozhodování určité věci postačí, vyvolává-li jeho chování pouze „podezření, že mu nějaký předsudek nemusí být cizí“. Podle názoru žalobce takovým chováním je i to, „když soudce při opakované aplikaci nějakého svého kontroverzního právního názoru se zároveň nevypořádává s názory, které tomuto jeho názoru odporují“. To může svědčit o tom, že „má k projednávané věci specifický nestandardní vztah“. Za situace, kdy označený senát je specializovaný na problematiku majetkových nároků církevních právnických osob, „se případná podjatost tohoto senátu stává ještě závažnější a společensky nebezpečnější, neboť její důsledky nemohou být nijak korigovány a konfrontovány s jinou judikaturou jiných senátů s jiným přístupem k projednávané věci, a jsou tak uměle fixovány i se svými případnými chybami“. Žalobce má obavu, že chování označeného senátu „by mohlo být dotčeno nějakým předsudkem“ a v této souvislosti namítá, že „ve vztahu k tzv. církevním restitucím lze dokonce hovořit i o tom, že na základě zejména těchto předsudků je zcela zřetelně zformulována jakási společenská a politická objednávka, namířená proti tzv. církevním restitucím, a že soudy pracují a rozhodují pod tlakem této objednávky. … soudci nejsou a nemohou být k těmto předsudkům a tlakům zcela imunní, a zcela jistě jim čas od času podléhají“. Příslušný předsudek označeného senátu žalobce spatřuje „výhradně ve způsobu“, jakým je dosahováno neměnnosti právního názoru tohoto senátu.

Soudci Nejvyššího soudu, členové senátu č. 20, kterých se námitka podjatosti týká, JUDr. V. K., JUDr.P. K. a JUDr. V. M. ve svých vyjádřeních shodně vedli, že nemají žádný vztah k předmětné věci, ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům.

Podle věta druhá (dále „OSŘ“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2004 byla věc o vyloučení označených soudců z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , předložena senátu občanskoprávního kolegia č. 22.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Pochybnosti o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců žalobce dovozuje z okolností v jejich rozhodování v jiných právních věcech, právně totožných s danou konkrétní věcí. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení , samy o sobě nemohou být důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci, a to ani v případě, že by snad námitka nesprávného postupu ve věcech stejného druhu byla opodstatněná. Jmenovaní soudci, jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání a rozhodnutí o dovolání) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci, ani k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Proto bylo rozhodnuto, že soudci uvedení ve výroku tohoto rozhodnutí nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. ledna 2005

JUDr. František Balák,v.r.

předseda senátu