Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2212/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2004, č. j. -145, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích změnil k odvolání žalovaného rozsudkem výše označeným rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 11. 12. 2003, č. j. -109, a to tak, že zamítl návrh na určení, že žalobce je vlastníkem zemědělských resp. lesních pozemků, zapsaných u Katastrálního úřadu v Č., detašované pracoviště v K., na listech vlastnictví č. 60, 3, 10 pro katastrální území S. u B., V. a Z. u O. (podrobnější identifikace viz výrok rozsudku). Na rozdíl od soudu prvního stupně, jenž považoval y předložené žalobcem za dostatečný důkaz prokazující stav srovnatelný s přídělem pozemků ve smyslu , odvolací soud akcentoval rozhodnutí ministerstva zemědělství z 19. 7. 1948, podle něhož došlo k přídělu pozemků Lesnímu družstvu zemědělců-osídlenců S. Žalobce neprokázal podle odvolacího soudu existenci jiného přídělu předmětných pozemků a pozdější vzdání se přídělu Lesním družstvem, byť ve prospěch žalobce, neznamenalo samo o sobě nabytí vlastnictví nemovitostí žalobcem. Ten byl také v řízení, jako neúspěšná strana, zavázán k náhradě nákladů, vzniklých žalovanému před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítl, že lesní družstva osídlenců se většinou vůbec neustavila a jejich tzv. dobrovolná likvidace, provázená vzdáním se přídělu lesních pozemků, jen deklarovala stav, při němž na pozemcích fakticky hospodařily a dříve či později je formálně převzaly obce. Žalobce proto podle vlastního právního názoru dostál požadavkům zákona, pokud jde o přechod pozemků do obecního vlastnictví, a navrhl, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný žádal ve svém vyjádření, aby dovolání žalobce nebylo vyhověno.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání podala ve lhůtě k němu subjektivně oprávněná právnická osoba, zastoupená advokátem ( , – dále „ “). Dovolání bylo přípustné podle a uplatněný dovolací důvod obsahově odpovídal zákonnému dovolacímu důvodu podle , podle něhož se lze dovolat v případě, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolání je důvodné.

Ještě před vlastním právním posouzením věci považuje dovolací soud za žádoucí rekapitulovat časový sled vydání těch listin čtených k důkazu, jež považuje ve věci za relevantní; jsou jimi

- rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 19. 7. 1948, kterým byly mj. předmětné pozemky přiděleny Lesnímu družstvu zemědělců-osídlenců S.;

- oznámení ze schůze Místního národního výboru v S. – sídlo B. ze dne 22. 12. 1948, podle něhož se všichni osídlenci usnesli „založiti obecní lesní družstvo“ a současně se „všichni vzdali družstva“ ve prospěch obce, která měla převzít jeho „řádné vedení“; podobně se pak členové družstva „zřekli přídělu“ pozemků i v zápise ze dne 10. 3. 1949, pořízeném v kanceláři „lesní správy lesního společenstva“ v K.;

- zápis z 31. 12. 1948 vyhotovený Národním pozemkovým fondem, podle něhož přídělce - obec (zkratka MNV přeškrtnuta) S. - přejímá konfiskované (a v zápise rámcově identifikované) lesní pozemky v k. ú. S., V. a Z. (podle zjištění nižších instancí shodné s předmětnými); následovat měla přídělová , aby mohlo dojít ke vkladu vlastnického práva do pozemkové knihy;

- sdělení Národního pozemkového fondu ze dne 15. 3. 1949 ministerstvu zemědělství, že fond provedl revizi hospodaření lesních družstev osídlenců s tím, že v příloze sdělení je v rámci kraje Č. uvedeno družstvo v S. mezi těmi, která mají být zrušena a pozemky mají být přiděleny obci S., jež na nich již hospodaří;

- dopis Národního pozemkového fondu z 23. 7. 1949 Místnímu národnímu výboru ve V., že stav pozemkové držby v obci je konečný a že fond ukončil veškeré práce, předcházející přídělu pozemků;

- „důvěrný“ přípis ze dne 28. 7. 1949 Ministerstva zemědělství ČR Svazu lesních společenstev v P., že lesní družstva zemědělců-osídlenců, pokud byla ustavena, v lesech nehospodaří a nejeví o to zájem, přičemž hospodaření je v rukou obcí; navrhuje se proto Svazu likvidace těchto družstev.

o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí doznal změny , a to mj. vložením ustanovení , upravujícího další případy přechodu nemovitostí do vlastnictví obcí ke dni 1. 7. 2000. Účelem tohoto ustanovení je též umožnit přechod nemovitosti ve vlastnictví ČR do vlastnictví obce s ohledem na takový stav v dřívějším období, kdy byl schválen pro obec jako přídělce přídělový plán ( cit. zák.), ale k přídělu – nebo k vydání přídělového plánu – došlo až po 31. 12. 1949 nebo k obojímu dokonce nedošlo vůbec (viz odst. 2 posledně zmíněného ustanovení). Další citovanou novelou připojené ustanovení pak činí obce oprávněnými k nabytí vlastnictví v těch případech, kdy se podílely na vlastnictví lesních družstev k nemovitostem.

Takto doplněná ustanovení nepochybně směřují k nabytí nemovitostí obcemi i tehdy, kdy, byť bez některých formálních podkladů, obce na zemědělských resp. lesních pozemcích do zániku obecní samosprávy (31. 12. 1949) hospodařily. V nyní přezkoumávané věci lze tedy rozhodné skutkové okolnosti posuzovat souhrnně jako stav secundum et intra legem, nikoli praeter legem; oporou je tu především ustanovení ve znění novely č. Aplikace citovaných předpisů je namístě tím spíše, že žalující obcí (jejím právním předchůdcem) byly pozemky dne 31. 12. 1948 převzaty, aniž by došlo k bezprostřední újmě Lesnímu družstvu zemědělců-osídlenců – to totiž, jak vyplývá z důkazů zde shrnutých pro dobu před uvedeným datem, nebylo ani řádně jako tehdejší subjekt práva založeno (ustavením řídících či kontrolních orgánů, zápisem do rejstříku družstev). Ale i v případě presumpce vzniku družstva by důsledky nebyly jiné: nebylo by možno opomenout vzdání se přídělu pozemků jeho členy (ve prospěch obce). Toto právní jednání akceptuje i současná judikatura (srov. R 41/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a jeho relevance se dá dovodit i z ustanovení § 5 odst. 2 dekretu presidenta republiky č. 28/1945 Sb. (o osídlení zemědělské půdy tam vyjmenovaných nepřátel státu) o přípustnosti dispozice přídělce s přidělenou půdou.

Předmětné pozemky tedy přešly ke dni 1. 7. 2000 do vlastnictví žalobce; z důkazních zjištění nižších instancí lze učinit i závěr, že se tato právní skutečnost vztahuje na pozemky ve všech vyjmenovaných katastrálních územích.

Dovolací soud proto napadený rozsudek zrušil a věc vrátil podle , odst. 3 věty první odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V tomto řízení, v němž bude nižší instance vázána právním názorem dovolacího soudu, se rozhodne též o nákladech dovolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 26. října 2004

JUDr. Ludvík D a v i d , CSc., v.r.

předseda senátu