Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 383/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 12. 2002, č.j. -5, kterým obvodní soud podle rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 10. 12. 1998, sp.zn. , nařídil exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. I. I., exekutora. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná prokázala ve smyslu ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), že pohledávka byla postoupena na základě smlouvy ze dne 30. 6. 2001 a jejího dodatku Č. s., a.s., K. b. P., s.p.ú., že postoupení pohledávky bylo povinnému oznámeno a že účinností , o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění pozdějších předpisů vstoupila oprávněná do práv a povinností K. b. P., s.p.ú. Podle odvolacího soudu jen k tíži povinného může jít také skutečnost, že dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu ve vykonávaném rozhodnutí a že v důsledku povinnosti zaplatit z dlužné částky úroky z prodlení došlo ke zvýšení pohledávky.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost opřel o ustanovení odst. l písm. c/ , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), namítaje - s odkazem na ustanovení a b/ – nedostatek aktivní legitimace oprávněné (na smlouvě o postoupení pohledávky nejsou ověřeny podpisy), absenci poučení o náležitostech odvolání v písemném vyhotovení usnesení soudu prvního stupně a okolnost, že na jeho úkor došlo ke zneužití práva, jehož důsledkem bylo „navýšení…..závazku za oprávněným“ způsobené prodlevou mezi nařízením předběžného opatření (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 2. 2000, sp. zn. ), kterým bylo dovolateli zakázáno disponovat s peněžními prostředky na účtu u peněžníhou, a provedením (nařízeného) výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněná ve svém vyjádření uvedla, že k návrhu na nařízení exekuce předložila komplexní ověřené fotokopie smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 6. 2001 a dodatku ke smlouvě ze dne 19. 7. 2001. Uvedla dále, že návrh na výkon rozhodnutí byl podán asi rok poté, co se podkladové rozhodnutí stalo vykonatelné, po tuto dobu se pohledávka zvyšovala o přiznané úroky, čehož si povinný musel být vědom. Podle jejího názoru však není možné v tomto řízení posuzovat postup soudu ve vykonávacím řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu l0 pod sp. zn. , a to ani tehdy, bude-li nepochybné, že prodlení v přikázání pohledávky povinný nezavinil, neboť toto řízení již bylo skončeno. Podání návrhu na exekuci v případě, kdy povinný není ochoten respektovat pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, nemůže být považováno za zneužití práva na jeho úkor. Navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v souzené věci – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz ), je dovolání ve smyslu odst. l písm. c/ přípustné za podmínek vymezených v odst. l písm. b/ nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení odst. l písm. b/ je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení odst. l písm. c/ , která ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Vzhledem k obsahu dovolání a při vázanosti uplatněným dovolacím důvodem podle je možné zásadní právní význam napadeného usnesení spojovat s otázkou, jak lze prokázat přechod práva, je-li spjat se smlouvu o postoupení pohledávky uzavřené podle ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších předpisů. Protože odvolací soud při řešení této otázky postupoval nestandardně, je předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu odst. l písm. c) naplněn.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle odst. l lze exekuci nařídit jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle a 5 (dále jen „oprávněný“), jestliže povinný nesplní dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul (srov. ).

Podle přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jenu vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

V projednávané věci nařízení exekuce navrhl jiný subjekt než ten, který byl v exekučním titulu označen jako žalobce (oprávněná osoba). Převod pohledávky prokazovala oprávněná smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30. 6. 2001 včetně jejího doplňku ze dne 19. 7. 2001 uzavřenou mezi Č. s., a.s. a K. b. P., s.p.ú., přechod pohledávky z K. b. P., s.p.ú. na oprávněnou vyplývá ze (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 2/2003 pod č. 23).

Protože smlouva o postoupení pohledávky má povahu soukroméy, lze jí přechod práva prokázat jen tehdy, je-li ověřena státním orgánem či notářem, tj. jsou-li podpisy na ni zákonným způsobem ověřeny. Tomuto požadavku vyhovuje jejich legalizace podle , o ověřování shody opisů nebo kopie su a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecnými úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů (), nebo podle , o notářích a jejich činnosti /notářský řád/, ve znění pozdějších předpisů ().

Odvolací soud otázku přechodu práva a jeho průkazu řešil nesprávně, vycházel-li pouze z obsahu městskou částí pro P. ověřené kopie smlouvy o postoupení pohledávky a jejího doplňku, v níž podpisy účastníky nejsou legalizovány. Nejvyšší soud proto - bez jednání ( odst. l, věta první, ) – zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, ).

Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení je nadbytečné zabývat se ostatními námitkami obsaženými v dovolání.

Soud prvního stupně (odvolací soud) je vázán právním názorem dovolacího soudu ( odst. l, věta první, odst. l ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 30. září 2004

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu