Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 718/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. května 2003, č. j. -32 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem změnil odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 14.11.2002, č.j. -15, kterým tento soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 940.901,- Kč, tak, že žalobu zamítl.

V odůvodnění svého rozsudku odvolací soud uvedl, že jsou dány odvolací důvody podle ustanovení a g) (dále jen „“), podle kterých lze soudu vytýkat, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a že věc nesprávně právně posoudil.

Odvolací soud konstatoval, že podle ustanovení (dále jen „“) jsou oprávněnými osobami „vlastníci půdy a vlastníci ostatního majetku“ užívaného družstvem v hodnotě nejméně 30.000,- Kč, pokud se písemně přihlásí u družstva do tří měsíců od účinnosti a současně prokáží, že družstvo jejich majetek převzalo, užívá nebo užívalo ke dni účinnosti , o zemědělském družstevnictví.

Odvolací soud uzavřel, že není správný závěr soudu prvního stupně, že žalobce je oprávněnou osobou podle . Soud prvního stupně zcela pominul tvrzení žalobce, že podal přihlášku jako oprávněná osoba v roce 1992 poté, co obdržel registr člena a oprávněných osob. Přitom registr obdržel a přihlášku podal v jednom týdnu a přihláška zřejmě vystavení registru předcházela. Tato tvrzení žalobce vyplývají ze spisu a z protokolu o jednání dne 14.11.2002. Ze spisu a z registru člena a oprávněných osob vyplývá, že tento registr byl zpracován dne 30.12.1992. Podle ustanovení nestačí, aby družstvo majetek oprávněné osoby převzalo, dosud užívá nebo užívalo ke dni 15.5.1990, ale bylo také nutno podat „písemnou přihlášku do družstva“ do tří měsíců od účinnosti . Tento zákon nabyl účinnosti dne 28.1.1992 a přihláška proto musela být podána do 28.4.1992. Protože sám žalobce uvádí, že v uvedené lhůtě přihlášku nepodal, nemůže obstát závěr okresního soudu, že je žalobce oprávněnou osobou. Nemohl mu tedy vzniknout nárok na majetkový podíl. Proto odvolací soud žalobu zamítl.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Dovolatel tvrdí, že je „vyjádření žalobce absolutně logický nesmysl, protože nebyla-li přihláška žalobce provedena řádně, potom žalovaný nemohl pro žalobce vypracovat registr člena a oprávněných osob, když tento registr byl zpracován dne 30.12.1992 k 30.6.1992, to znamená, že by žalobce se hlásil jako oprávněná osoba až v roce 1993 a již tehdy měl žalovaný možnost oznámit žalobci, že jeho přihláška je podána po termínu a tedy, že přihláška žalobce nesplňuje podmínky ustanovení b) . To však žalovaný neučinil, ale naopak jednal se žalobcem jako s osobou oprávněnou až do doby, kdy žalovanému byla doručena žaloba.“

Dále dovolatel uvedl, že žalovaný navrhoval před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím doplnění dokazování výslechem bývalých pracovníků žalovaného, ale soud druhého stupně žádné důkazy k tomu, zda byl žalobce oprávněnou osobou, neučinil, přestože předložením zápisů z valných hromad, které byly konány pro transformační řízení, by nepochybně zjistil, jakým způsobem transformace probíhala a kdo byl v transformační radě zastoupen.

Protože soud prvního stupně rozhodl ve prospěch žalobce, neměl tento již žádný důvod navrhovat doplnění řízení, ale po rozhodnutí odvolacího soudu zjistil, což si předtím ani sám neuvědomil, že byl za „nečleny“ družstva v transformační radě, do které byli zařazeni jako nečlenové pouze ty osoby, které byly přihlášeny jako oprávněné osoby, ve lhůtách stanovených .

Dovolatel poukazuje na ustanovení s tím, že rozsudek vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, neboť „pouhé vyjádření ve výpovědi žalobce bez označení přesného termínu, kdy obdržel registr člena, je pouhou úvahou soudu druhého stupně, kdy pravděpodobně žalobce učinil úkon podle b) “.

Dovolatel požaduje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Podle ustanovení je předseda senátu před skončením jednání povinen, s výjimkou věcí uvedených v , poučit účastníky přítomné při jednání, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že musí označit důkazy dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v Ustanovení , 118c a část první věty za středníkem tím nejsou dotčena.

Dle ustanovení ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy (odstavec 1). Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1 (odstavec 2). Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (odstavec 3).

Jak se podává obsahu spisu, přítomnému účastníkovi a zástupci druhého účastníka s procesní plnou mocí se při jednání dne 14.11.2002 dostalo poučení dle , přičemž dovolatel poté žádné další důkazy soudu nenabízel. Soud prvního stupně pak ve výše označeném rozsudku přiznal dovolateli požadované plnění, z čehož vyplývá, že dovodil na základě provedených důkazů a přednesů, že je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení .

Podle ustanovení věty druhé , přihlíží odvolací soud k jiným vadám řízení před soudem prvního stupně, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Mezi jiné vady řízení před soudem prvního stupně, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, patří především nedostatky v poučovací povinnosti soudu prvního stupně podle

V posuzovaném případě odvolací soud dospěl - oproti soudu prvního stupně - k odlišnému závěru ohledně oprávnění dovolatele vymáhat žalovanou částku poté, co dovodil, že žalobce není oprávněnou osobou, protože nesplnil včas požadavek přihlásit se písemně u družstva do tří měsíců od účinnosti . Kdyby k témuž úsudku dospěl již soud prvního stupně, musel by - v intencích - žalobce poučit, že dosud nenavrhl důkaz potřebný k prokázání tvrzení, že se u družstva včas písemně přihlásil ve smyslu ustanovení , vyzvat jej, aby takový důkaz označil bez zbytečného odkladu, a poučit jej o následcích nesplnění této výzvy.

Žalobci se tohoto poučení nedostalo jen proto, že soud prvního stupně zaujal pro žalobce sice příznivý, leč z pohledu odvolacího soudu nesprávný právní názor.

Odvolací soud pak přehlédl, že poučovací povinnost dle je vybudována na objektivním principu. Znamená to, že poskytnutí potřebného poučení není závislé na tom, zda se soud prvního stupně o potřebě poučení vůbec dozvěděl. Nebylo-li účastníku potřebné poučení poskytnuto, ačkoliv se tak mělo z objektivního hlediska stát, došlo i v tomto případě k porušení ustanovení a řízení před soudem prvního stupně je z tohoto důvodu vždy postiženo vadou; to platí i tehdy, jestliže poznatky o tom vyšly najevo až v odvolacím řízení. Sám odvolací soud je v systému neúplné apelace výrazně omezen v možnosti zjednat nápravu v uvedeném směru jinak než kasací rozhodnutí soudu prvního stupně - ať již tím, že by příslušné poučení poskytl žalobci sám, nebo tím, že by přihlédl k novým žalobním tvrzením, jež žalobce uplatnil v odvolacím řízení - v důsledku úpravy obsažené v ; podle tohoto ustanovení totiž platí, že při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s nebo (shodně srov. v právní teorii např. Bureš, J. - Drápal, L. - Krčmář, Z. - Mazanec, M.: . Komentář. II. díl, 6. vydání, Praha, C. H. Beck 2003, str. 962-963 a v rozhodovací praxi soudů např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2003, pod číslem 209). Jiný postup než kasaci rozhodnutí soudu prvního stupně by při zjištění existence popsané vady řízení mohl odvolací soud zvolit jen v případě, že by žalobce na řádné poučení odvolacího soudu podle , nijak nereagoval.

Lze tedy uzavřít, že při zaujatém právním názoru měl odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušit pro jinou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která spočívá v absenci poučení podle a 3 , anebo odvolateli poskytnout potřebné poučení, přičemž, pokud by odvolatel hodlal předložit důkazy k prokázání svého nároku, musel by odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně rovněž zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ) napadený rozsudek podle pro tuto vadu zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soud prvního stupně (odvolací soud) závazný O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 6. dubna 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu