Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1139/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 8. ledna 2003, č. j. -108, potvrdil v napadeném rozsahu, tj. ve vztahu k žalovaným 2) a 3) rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 19. října 2000, č. j. -50, kterým bylo žalovaným 2) a 3) uloženo zaplatit žalobci 3,428.941,- Kč s 12,6 % úrokem z prodlení od 28. září 1996 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení 137.160,- Kč, a současně žalovaným uložil zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení 28.150,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní 2) a 3) podáním předaným k poštovní přepravě 5. března 2003 (srov. obálku na č. l. 123) dovolání, v němž namítali, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že řízení „bylo stiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“. Požadují, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále též jen „“). O tento případ jde i v dané věci, když prvoinstanční rozhodnutí bylo vydáno 19. října 2000 a odvolací soud žalovanými 2) a 3) podaná odvolání projednal a o těchto rozhodl - v souladu s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, - podle ve znění účinném do 31. prosince 2000, jak výslovně zmínil v důvodech rozsudku.

Dovolání byla podána opožděně.

Podle dosavadních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. , a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. , a v nálezu ze dne 20. února 2002, sp. zn. ).

Dovolání v této věci tak mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ve znění účinném do 31. prosince 2000).

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalobce a zástupci žalovaných 2) a 3) 24. ledna 2003 (srov. doručenky u č. l. 112) a tímto dnem rovněž nabyl právní moci. Ve smyslu ustanovení byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 24. únor 2003 (pondělí). Dovolání podaná žalovanými 2) a 3) až 5. března 2003 jsou tudíž zjevně opožděná (po uplynutí lhůty k podání dovolání byla ostatně i vyhotovena).

Na výše uvedeném závěru pak není způsobilá nic změnit ani soudem prvního stupně nesprávně vyznačená doložka právní moci (srov. č. l. 108), podle které rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 12. března 2003, když soud prvního stupně nesprávně vycházel z doručení tohoto rozsudku žalované 1), přestože tato účastníkem odvolacího řízení nebyla.

Nejvyšší soud proto podle ustanovení a opožděná dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a věty první (per analogiam), neboť žalovaní 2) a 3) podáním opožděných dovolání zavinili jejich odmítnutí a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. února 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu