Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2602/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25.8.1999, č. j. -33, uložil žalované vyklidit byt ve výroku označený do 15 dnů po zajištění náhradního bytu o menší podlahové ploše a současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 5.4.2000, č. j. -65, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi účastníky a zamítl návrh žalované na přerušení řízení.

V podání ze dne 7.11.2000 adresovaném původně Ústavnímu soudu České republiky a označeném jako „DOVOLÁNÍ – STÍŽNOST“ vyjadřuje žalovaná nesouhlas s výše uvedenými rozhodnutími soudu prvního stupně a odvolacího soudu. Uvedené podání bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 29.12.2000 spolu s podáním ze dne 28.12.2000 (č.l. 78 spisu), v němž žalovaná žádá o projednání dovolání, které omylem poslala Ústavnímu soudu, a které nebylo Nejvyššímu soudu postoupeno. Zároveň žádá o prodloužení lhůty k projednání její „žádosti“ s odůvodněním, že byla i nadále je dlouhodobě nemocná (má zlomenou páteř), což dokládá fotokopií „neschopnosti“.

Soud prvního stupně poučoval žalovanou o náležitostech dovolání a nutnosti právního zastoupení a vyzval ji k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Posléze z důvodu nezaplacení soudního poplatku usnesením ze dne 13.6.2003 dovolací řízení zastavil; toto usnesení však bylo k odvolání žalované usnesením odvolacího soudu ze dne 11.9.2003 zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokynem, že nejprve je třeba rozhodnout o žádosti žalované o ustanovení zástupce.

Soud prvního stupně usneseními ze dne 10.10.2003 přiznal žalované (kterou však omylem v záhlaví i ve výroku obou usnesení označil jako žalobkyni) osvobození od soudního poplatku a ustanovil jí „k ochraně jejích zájmů v této věci“ zástupce - advokáta JUDr. J. M.

Podle části dvanácté hlavy první bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 5.4.2000, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “). Přitom „dosavadní právní předpisy“ je zapotřebí aplikovat nejen při zkoumání přípustnosti a důvodnosti dovolání, nýbrž rovněž při posuzování včasnosti dovolání. Ke stejnému závěru, jde-li o posuzování otázky včasnosti dovolání v těchto případech, dospěl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 19. dubna 2001, sp.zn. , uveřejněném pod č. 70 v sešitě č. 10 z roku 2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V citovaném rozhodnutí totiž mimo jiné dovodil, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému před 1. lednem 2001 nebo vydanému v době od 1. ledna 2001 po řízení provedeném podle , ve znění účinném před tímto datem, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu ( , ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Dovolání je opožděné.

Podle ustanovení věty první může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, nemůže být prodloužena a její zmeškání nelze prominout (srov. , , věta první ). Na rozdíl od lhůty k podání odvolání (srov. ) počíná jednoměsíční dovolací lhůta běžet nikoliv od doručení rozhodnutí odvolacího soudu účastníku řízení, nýbrž od okamžiku, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci (i když den doručení může být totožný se dnem nabytí právní moci). Přitom rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nabývá ve smyslu ( ) právní moci dnem řádného (účinného) doručení poslednímu z oprávněných subjektů. Protože v projednávaném případě se řízení neúčastnili vedlejší účastníci nebo státní zástupce (srov. , ), jsou pro účely doručení oprávněnými osobami jen účastníci řízení, tj. žalobkyně a žalovaná, respektive jejich zástupci.

Z obsahu spisu vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž dovolání směřuje, bylo doručeno soudem prvního stupně zástupci žalobkyně dne 3.5.2000 a žalované dne 10.5.2000, nabylo tedy právní moci 10.5.2000. Od tohoto dne počala plynout jednoměsíční dovolací lhůta, jejíž poslední den připadl - s přihlédnutím k ustanovením věty první a druhé - na pondělí 12. června 2000. Dovolání bylo podáno k poštovní přepravě dne 28.12.2000 a doručeno Nejvyššímu soudu (dle podacího razítka) dne 29.12.2000. Vzhledem k tomu, že samotné dovolání je datováno dnem 7.11.2000 a doprovodné podání dnem 28.12.2000 (a s přihlédnutím k tomu, že případné podání dovolání u jiného soudu než soudu prvního stupně, soudu odvolacího a nebo dovolacího je z hlediska zachování lhůty bez významu – viz věta prvá a odst. 2 věta druhá ) je dovolání zjevně opožděné. Na tom nic nemění ani okolnost, že písemné vyhotovení napadeného potvrzujícího rozhodnutí neobsahovalo poučení o tom, za jakých podmínek (a v jaké lhůtě) lze proti němu podat dovolání, neboť v žádném ustanovení ve znění před novelou provedenou není stanovena povinnost soudu poučit účastníky o možnosti podat dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. září 1999, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 23. února 2000, sp. zn. , dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2003, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 28. listopadu 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 21 ve svazku č. 9 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky).

Z výše vyložených důvodů Nejvyšší soud bez jednání ( ) pozdě podané dovolání odmítl ( věta první, ), aniž zkoumal jeho přípustnost a splnění podmínky, že dovolání musí být podáno prostřednictvím advokáta, pokud dovolatel nemá právnické vzdělání, a aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahové konkretizace.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , , věty první (per analogiam) a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2004

JUDr. Miroslav Ferák, v.r.

předseda senátu