Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 139/2003

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-207

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 18. května 1998, č.j. -131, zamítl žalobu na zaplacení částek 247.205,- Kč a 17.000,- Kč, smluvní pokuty ve výši 500,- Kč za každý den prodlení od 24. ledna 1996 do zaplacení (výrok I.), jakož i vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky 133.060,- Kč s 19% úrokem z prodlení ode dne 2. ledna 1997 do zaplacení (výrok II.). Soud prvního stupně dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a jak žalobkyni (výrok IV.), tak i žalovanému (výrok V.) uložil zaplatit náklady řízení státu.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. srpna 2002, č.j. 27 (28) Co 572/98-173, změnil k odvolání žalobkyně směřujícího proti výrokům I., III. a IV. rozsudek soudu prvního stupně v části jeho zamítavého výroku I. tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 247.205,- Kč (bod I. výroku), potvrdil ho v další části tohoto zamítavého výroku o zaplacení smluvní pokuty (bod II. výroku) a zrušil ho ve zbývající části tohoto výroku o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 17.000,- Kč a ve výrocích III. IV. a V. a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (bod III. výroku).

Rozsudek odvolacího soudu v bodech I. a III. výroku napadl žalovaný dovoláním ze dne 3. ledna 2003, které téhož dne doručil do podatelny Okresního soudu ve Znojmě. Jeho přípustnost opřel o ustanovení a důvodnost o ustanovení a téhož právního předpisu (dovolatel cituje tento právní předpis ve znění účinném od 1. ledna 2001). Prostřednictvím uvedených dovolacích důvodů odvolacímu soudu vytkl, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen „ “). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 15., hlavy I., části dvanácté, rovněž projednal podle dosavadního znění , jak sám výslovně zmínil v důvodech rozsudku.

Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. ).

Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, jak to stanoví ustanovení ve znění účinném do 31. prosince 2000. Podle odstavce 2 věty první citovaného ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen, jak vyplývá z doručenek založených ve spisu na č.l. 177, právnímu zástupci žalobkyně dne 4. listopadu 2002 a právnímu zástupci žalovaného dne 6. listopadu 2002, přičemž tohoto dne nabyl právní moci.

Ve smyslu ustanovení byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání den 6. prosinec 2002 (pátek). Dovolání podané žalovaným až dne 3. ledna 2003 je tedy zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).

Nejvyšší soud České republiky proto podané dovolání, aniž nařizoval jednání ( , věta první ) podle a odmítl jako opožděné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními , a , věty první (per analogiam) , neboť žalovaný, který podáním opožděného dovolání procesně zavinil jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. září 2003

JUDr. Miroslav Gallus,v. r.

předseda senátu