Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 80/2001

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

-112

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 20. prosince 1999, č. j.  63, uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 818.998,- Kč s tříprocentním úrokem z prodlení z této částky za dobu od 22. února 1994 do 14. července 1994 a se šestnáctiprocentním úrokem z prodlení z této částky za dobu 15. července 1994 do zaplacení (bod I. výroku) a zavázal jej zaplatit žalobci též smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z částky 818.998,- Kč za dobu od 22. února 1994 do zaplacení (bod II. výroku). Dále určil, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 95.485,- Kč (bod III. výroku), a že náklady spojené se soudními poplatky nese Česká republika (bod IV. výroku).

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. října 2000, č. j. - 97, připustil změnu žaloby (první výrok) - podle které žalobce nadále požadoval smluvní pokutu za dobu od 22. února 1994 do 16. října 2000, ve výši 994.675,50 Kč, ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky 818.998,- Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně změnil jen tak, že zamítl žalobu o zaplacení tříprocentního úroku z této částky za den 22. února 1994, a jinak jej v tomto výroku a ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky potvrdil (druhý výrok), ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně smluvní pokuty pak rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu z částky 818.998,- Kč za dobu od 23. února 1994 do 16. října 2000 ve výši 994.263,60 Kč a že se zamítá žaloba o zaplacení smluvní pokuty ve výši 411,90 Kč (třetí výrok) a ve výroku o nákladech státu tento rozsudek zrušil (čtvrtý výrok). Uložil též žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 17.000,- Kč (pátý výrok) a zamítl návrh na připuštění dovolání (šestý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, a to podáním ze dne 8. ledna 2001, předaným k poštovní přepravě dne 23. ledna 2001 (srov. obálku č. l. 109) namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dožaduje se jeho zrušení a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „ “). O takový případ jde - se zřetelem k době vydání napadeného rozsudku - i v této věci.

Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (coby součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. a v nálezu ze dne 20. února 2002, sp. zn. ).

Dovolání v této věci tak mohlo být podáno (ve shodě s výslovným poučením, jehož se účastníkům dostalo v písemném vyhotovení rozsudku) pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (srov. ve znění účinném před 1. lednem 2001). Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupcům účastníků 8. prosince 2000 a téhož dne nabyl právní moci (jak odpovídá i na něm vyznačené doložce právní moci). Ve smyslu ustanovení byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 8. leden 2001 (pondělí). Dovolání podané k poštovní přepravě až 23. ledna 2001 je tudíž zjevně opožděné.

Nejvyšší soud tudíž podle a opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první (per analogiam), neboť žalovaný, který podáním nepřípustného dovolání zavinil jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. března 2003

JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.

předseda senátu